JC_Gucci

Jakožto fanoušek trapnohumoru, ve kterém jsou Waititi a Clement světovými přeborníky, mě tento půlhodinový nízkorozpočtový mockumentary moc bavil. Úplně vidím, jak celý film začal větou: "Hele kluci, mám nápad!", a za pár minut bylo natočeno. Všechny nápady a vtipy byly později mnohem lépe rozpracované ve filmu a seriálu, takže moc energie bych do snahy sehnat tento film ani nevkládal.

Film tak trochu o tom, jak chudí využívají bohaté. Trochu mi to připomíná rané filmy od Tarantina, akorát v Korejském pojetí. Hodně se tu mluví a a od začátku schyluje k velkému závěru, který když konečně přijde, tak překvapí, ale nějaký pocit, že to všechno mělo hlubší smysl, se nikdy nedostaví. Rozhodně ale stojí za shlédnutí.

Dokument působí spíše jako reportáž. Jsem si jist, že jak o tančením světě, jeho osobnostech, tak i taneční konzervatoři, existují lépe zpracované zdroje informací.

Dokument se rozhodně dá natočit lépe!

Hezká historická pohádka odehrávající se po Husitských válkách. Líbí se mi propojení se skutečnými historickými postavami, lokalitami a událostmi. Jinak klasický příběh o dvou lidech, co se mají rádi a rodinách, co se rády nemají.

Detektivka ss velkým D. Skvělý scénář, skvělé herecké výkony, opravdová lahůdka žánru.

Je mnoho důvodů, proč se ze seriálu Přátelé stala nesmrtelná klasika. Podle mě to není těmi nejslavnějšími a nejvtipnějšími scénami, které dodnes všichni citují, ale naprosto konzistentní kvalitou scénáristů. I ten nejslabší díl se vyrovná těm nejlepším dílům z jiných sitkomů. I ta nejmenší dějová linka má dost péče, aby diváka uspokojila. Je vlastně až neuvěřitelné, jak moc kontroverzní témata, často ze vztahů a sexuality, tento seriál rozebírá a jak citlivě s nimi nakládá. To, že je někdo gay, trans, má problémy se vztahy, sexem, to všechno v seriálu úplně přirozeně je a přitom to zároveň nikdy není pointou vtipu. Nejedná se o nějakou "woke" kulturu, nebo scénář psaný nějakými "SJW", jedná se o hezký a vtipný seriál o partě fajn přátel žijících v realistickém zpodobnění tehdejšího New Yorku. A to ve mě vyvolává respekt k tvůrcům a zvlástní teplo u srdíčka.

Nejnižší možné hodnocení si zásadně vyhrazuji pro filmy z kategorie "tak debilní, až je to zábava". Zatímco první film stavěl na jednoduchosti a filmařském kumštu, dvojka k tomu přidala zajímavý svět nájemných zabijáků se svými vlastními pravidly a hierarchií. Trojka vzala vše, co bylo v prvních dvou dílech a dělá si z toho srandu. Wick je nesmrtelný, henčmani kolem něj tancují a čekají na svojí řadu. Jako odpověď na mrtvého psa z jedničky tu naopak psi koušou henčmany mezi nohy. Nepřátel je tolik, že to působí jako absurdní humor. Wick střílí, hází a mlátí přesně, všichni proti němu jsou Stormtroopeři. Z cool prostředí pro největší bitky byly ve slosování šťasných deset tentokrá vybrány: hrad v poušti, místnost plná skleněných stěn, muzeum nožů a remake "lobby" scény z prvního Matrixu. Celé je to okořeněné katanami na motorkách a trochu to kazí scény, kde když někdo náhodou má možnost Wicka zabít, tak se buď vykecává, nebo mu dokonce podá ruku, protože je ve skutečnosti jeho fanoušek a chce si souboj s ním řádně užít. Možná to měla být akční komedie?

Duna je film, u kterého více než dojem ze shlédnutí, je důležitý dojem při jeho sledování. Neustále žasnete, tu nad kostýmy, tu nad epičností záběru, tu nad duněním Zimmerovi hudby. A zážitek je to opravdu parádní. Že je každý záběr zbytečně dlouhý? Stopáž filmu nekonečná, přestože příběh by šel shrnout do pár vět? Všechny postavy mluví retardovaně, jak kdyby každá jejich věta měla být vytržená z kontextu a natištěná na motivační plakát? To je všechno pravda, ale za ten úžas, překvapení a napětí, které ve mě dovedl film vyvolat, to stojí překousnout. Je to skoro jiný žánr filmu, jiná metoda vyjádření umělecké vize, než na co jsme od jiných filmů zvyklí.

I lehká Vánoční rodinná komedie může být kvalitně natočená. I přes kvalitní herecké výkony, soundtrack, kulisy a scénář, jsou to malé promyšlené detaily, které tento film pozvedly z jednorázové zábavy na legendu, bez které si mnoho lidí Vánoce ani nedovedou představit.