JC_Gucci

V době, kdy vycházela první série, to byl skvělý počin, který neměl obdoby. V dnešní době už to není úplně ono. Rozhodně oceňuji herecké výkony, celkovou produkci a DIY feel celého seriálu. Každá série přináší aspoň pár opravdu vtipných momentů a poslední sérii se dokonce podařilo předpovědět pár událostí, které se později opravdu staly. Zároveň se ale jedná o seriál těžce opřený o internetovou kulturu a nic na světě nestárne rychleji. Díly jsou krátké a zdarma k shlédnutí na Youtube. Pro někoho nezaslepeného nostalgií si dovedu představit lepší využití 8 hodin, které má celková stopáž, takže s doporučením bych byl velmi opatrný.

Shlédnutí Walter Mitty a jeho tajný život byl takový lehký a příjemný zážitek, ale později mě donutil i nad hlubším zamyšlením a myslím, že jsem poselství toho filmu ze začátku dost podcenil. Přestože v tom filmu je hranice mezi tím, co si Mitty jen představuje a tím, co pak opravdu zažije, pro diváka to je fikce obojí. A ta absurdita těch představ toho, co člověk musí udělat, aby žil zajímavý život a byl šťastný, je tam právě znázorněná tím, že není rozdíl mezi jeho skokem do budovy a záchraně psa těsně před výbuchem, nebo bojem se žralokem a ujíždění před vybuchující sopkou. Ten film říká, že aby člověk žil zajímavý a šťastný život, musí se od svých představ oprostit a uvědomit si, co má. Oprostit od představ, že bude hrdinou a všichni ho budou obdivovat, že procestuje celý svět, že zařídí své mámě do bytu klavír po tátovi. Film nám ze začátku ukazuje jak je Mittyho práce nudná a lidé kolem něj jsou na něj zlí. Ale to je tak jen proto, že Mittyho svět vidíme Mittyho očima. Neuvědomuje si, že má skvělou rodinu, zajímavou práci a že věc kterou nejvíc hledá má přímo v ruce. On se vidí jako nudného člověka, co pracuje v korporátním archivu a přitom vybírá fotografie na titulní stranu celosvětově prodávaného časopisu a umí jezdit na skateboardu. On má pocit, že jsou lidé kolem na něj zlí, ale ve skutečnosti je ignoruje, místo aby se s nimi normálně bavil. A O'Connell, který procestoval celý svět a zažil ty nejneuvěřitelnější věci mu to dokonce vzkazuje. Jak si Mittyho váží, jak je jeho práce důležitá a nikdo by jí nezvládl líp, ale i ty další věci, které Mitty na začátku filmu už má, ale nevidí je. Zatímco se může zdát, že ten film je o tom, že aby byl člověk šťastný, musí zvednout zadek a cestovat, něco zažít, ve skutečnosti je o tom, že představa, že nás cestování udělá šťastnými je asi stejně absurdní, jako že budeme hrdinou a kolegyně z práce nám padne kolem krku, až jí zachráníme psa před požárem. Poselství filmu je, že cesta ke štěstí není ve velikášství představ, ani činů, ale ve skromnosti obojího.

Příběh dvou vulkanologů sestavený z jimi natočených autentických záběrů. Je to takový důkaz, že když někdo nasměruje svou posedlost správným směrem, pro ostatní je to fascinující podívaná. Natožpak když se takoví lidé sejdou dva a ve své posedlosti se začnou podporovat. Záběry producící lávy a vybuchujících sopek jsou stejně zajímavé, jako příběh jejich tvůrců. Jen škoda trochu suchého komentáře, který ze začátku drhne v uších, časem se na něj dá zvyknout. Za zmínku určitě stojí skvělý sound design, který záběrům chrlících vulkánů a padajícího kamení dodává skvělou atmosféru, přes kterou by člověk málem zapomněl, že původní záběry byly všechny němé.

Rubber je film, na který jsem se upřímě dlouho těšil. Místo očekávaného absurdního a řemeslně povedeného béčka o vraždící pneumatice, jsem se dočkal pokusu o meta artový film, v němž sledujeme sledující, jež sledují příběh o vraždící pneumatice, který se ale zároveň odehrává ve světě sledujícíh, ale ne ve světě našem. Nebo je tam nějaká hloubka a přesah do světa diváka? Ne, do této skládky bych dále nedloubal. Nicméně i po mnoha letech, co jsem tento film viděl, ve mě stále zanechává silný dojem z jeho mizernosti a je opakovaným tématem diskuzí o bzárních a absurdních filmech. Tím se dostává na zlaté místo filmů tak špatných, až jsou zábavné. Hodnotím jako odpad a doporučuji shlédnout.

Mám vždy obrovskou radost, když narazím na jeden z těch opravdu vzácných filmů, které jsou tak hrozné, že se u nich od začátku do konce skvěle bavím. O tomto filmu jsem nevěděl vůbec nic a vybral ho úplně náhodou, když jsem hledal nějaký portugalský film na dovolené v Portugalsku a zrovna den předtím zahlédl zajímavého ptáka (byla to nezvykle zbarvená kachna). Tento film je také plný ptáků, a to jak těch létajících, tak těch lidských. Dalo by se říci, že se tu režisér a scénárista v jedné osobě hezky rozpiňďouřil. Ale dojde i na kozy. Jak ty zvířecí, tak ty lidské. A na divně vycpaného geparda. Nechci prozrazovat více, protože každý další záběr filmu je tak bizarní a nečekaný, že vyvolává záchvaty smíchu. Studenti teologie si ve filmu nějaký smysl najdou, ale celkový zážitek to může jedině zkazit. Bez patřičných znalostí je to jak sledovat náhodně vybrané skeče Velkovlaku, nebo Monty Pythonova létajícího cirkusu, ale lepší, protože celou dobu nemůžete uvěřit, jak moc se ten film bere vážně.

Sonda do života sociopata v mafiánském kabátě. Sopranos patří mezi nejlepší seriálovou tvorbu a zůstane klasikou už navždy. Výborný scénář, skvělé herecké výkony, zábava od prvního do posledního dílu.

Taková příjemná jednohubka. Neil Patrick Harris a Nathan Fillion proti sobě fungují svkěle, ostatní hvězdy a polohvězdy mi tu tolik nesedli a skoro mi přijde, že by to fungovalo líp s úplně neznamými obličeji. Každopádně nízký rozpočet hodně zachraňuje to, že ej to muzikál a než se stihnete zamyslet, jestli to nezačíná mít nějaká slabšímísta, tak je konec. Takžde dobrý.

Epičnost velkorozpočtových válečných filmů, využívající prostoru seriálu. Realističnost a syrovost války, okořeněná rozhovory s válečnými veterány, o nichž seriál je. Pravděpodobně nejlepší věc kdy natočená na téma druhé světové války a těžko Barstrstvo neohrožených v tomto smětu někdo někdy překoná.

Jim Henson byl loutkářsky génius a na pořadech a postavách, které vytvořil, vyrostlo mnoho dětí, včetně mě. Když se na společné oslavení Vánoc sjely na jedno místo postavy nejen z Muppet Show, ale i Sesame Street a Fraggle Rock, byla to opravdu pořádná dávka dětské nostalgie, která s pomocí pár koled dokáže navodit vánoční atmosféru i dospělému cynikovi. Pobavily mě scény, kdy Swedish Chef chce ke slavnostní tabuli upéct Big Birda, kdy Count počítá starostlivé žabáky, nebo když Bert s Erniem vysvětlují, že řešení prvních písmen ve slovech je jejich verze společenské konverzace. Jakémukoliv příznivci tvobrby Jima Hensona mohu A Muppet Family Christmas jedině doporučit. Na druhou stranu je to krátký televizní film s tolika postav, že se v něm nic nestihne stát. Tento film je spíše milým, ale snadno zapomenutelným potěšením, ne vánoční klasikou, ke které by se člověk každý rok vracel.

Romantická komedie všech romantických komedií. Díky roztříštěnosti dějových linek si každý najde tu svojí, nejoblíbenější a pro ty nejzapšklejší tu je přestárlý rocker Mack se svým cynismem. Díky hvězdnému obsazení a skvělému scénáři se u filmu pobaví a pravděpodobně dojme každý, od dětí až po prarodiče. Občas je to sice trochu moc, ale když jsou ty Vánoce...