johnny01

Je to dost obtížné usledovat. Příběh je celkově slabý, hlášky mě příliš nenadchly, nic moc hudba a celkově film postrádá hlubší myšlenku.

Třetí série ještě dále přidala důraz na vztahy, především pak na vztah Jakea a Amy. Tento vztah mi však připadá málo nosný, nepříliš komediální a celkově vážný. Jinak je ale seriál nadále skvělá zábava, výměna kapitána v úvodu série je vynikající a později hlavně Pimento je skvělá postava.  a z detektivní stránky mi nejlepší přijde případ Figise.

Spoilery. ... Konec je zcela nesmyslný. Po ustřižení vlasů čarodějnice zestárla, přitom tam nebylo žádné pevné spojení, pouze při dotyku při zpěvu se omlazovala? Podle stejné logiky se měla Flynnovi znovu otevřít rána, ale to se nestalo. A pak Flynna vyléčily slzy. No cože? Pak měla ovšem také zůstat čarodějnice mladá, protože zůstala zachovaná možnost léčby. Jinak to bylo docela fajn.

Dřívější část filmu je docela vtipná, Viktor je nápaditý. Sympatické je i to, že se Viktor nenaučí plynně anglicky. Ke konci příběhu trochu dochází dech, samotný důvod cesty se ukáže poněkud slabší. Konec nebyl zcela uspokojující.

Hezký příběh, byť trochu prvoplánový.

Velice povedený dokument, kde je přehrán roční cyklus jakož i koloběh života, to vše i s akcí a beze slov. Jediný nedostatek, který film kazí, je, že nikdo není uloven (s výjimkou rybičky) a všichni predátoři ostrouhají.

Fantasticky zpracovaný příběh, a přitom velice uvěřitelný i z odborné stránky. Něco pro příznivce Freudovské psychologie. :) Výběr emocí je samozřejmě trochu arbitrární a možná je škoda, že strach a nechuť dostávaly menší prostor. Celkově je to nádherná alegorie, kterou si vychutnáte díky jednoduchému a prvoplánovému příběhu v reálném světě (což je zde nakonec plus). Zapomenutí vymyšlené postavy je fantastické. I koncept ostrovů je skvělý, byť je to vystavěno v takové důležitosti, že to vypadá na poruchu osobnosti (nebo minimálně posttraumatická stresová porucha). Návrat radosti je samozřejmě trochu vyumělkovaný, ale zase umožňuje krásnou procházku pamětí. Vynikající jsou pak problesky do emocí jiných a úplně nejlepší je pak jedna ze závěrečných scén ("cítím jídlo") - to je naprosto úžasné!

Hodně experimentální počin, ale nakonec mi to nepřišlo tak špatné. Žádný velký děj tam samozřejmě nehledejte.

Úvod je brutálně dlouhý a hlavně nudný, sledujete nějaké děje, které naprosto nedávají smysl. Probliky do minulosti tomu nepomáhají. Některé případy jsou naznačené tak lehce, že vůbec nelze poznat, co se děje (hokejový trenér). Není divu, že po filmu nedokážete napočítat do sedmi... Nepřiměřeně příliš prostoru pak dostává romantická zápletka - to jí jako musí zlomit srdce a slíbit děti, aby se "přesvědčil", že je dobrý člověk? U jiných mu stačil telefonát nebo jen pohled v nemocnici. Proč tam musela být mermomocí taková podivná romantika? A jak mohl v začátku filmu pracovat v kanceláři a na PC finančního úřadu? Bohužel popis filmu je mnohem smysluplnější než samotný film. Děj měl být vybudován naprosto jinak. Nezáživná nuda se špatně vybudovanými postavami, ke kterým nic moc necítíte.

Frank byl skvěle zahraný, ale ostatní postavy mu nestačí, vztah s otcem je divný a zejména agent FBI je poněkud natvrdlý, hlavně setkání v hotelovém pokoji není uvěřitelné. Retrospektivní vyprávění místy narušuje plynulost.