Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Animovaný
  • Dráma
  • Akčný
  • Krátkometrážny

Recenzie (503)

plagát

Bod obnovy (2023) 

Spoilery. ... Zdá se, že samotný nápad s bodem obnovy (ačkoliv je originální) není dostatečně nosný. Nedaří se mu utáhnout celý příběh, který sklouzává do šablonovité kriminálky ve stylu "hodný a zlý policista". Příběh samotný má pak mnohé podivnosti. Filmem se prolíná morálka v americkém stylu a urban legendy ve stylu, že antivirové firmy vyrábějí viry nebo hasiči zapalují ohně. Celkově se zdá, že hlavním záporákem je ředitel organizace. Jenže vzhledem k tomu, že se připravuje privatizace, jde o státní organizaci, a tedy by musel mít někoho nad sebou. Zdá se nepravděpodobné, že by fungovala takto nezávisle a ještě komerčně. Že by tam obchodoval s kryptoměnami jako ředitel státní organizace (což by se dalo naprosto jednoduše zjistit z účetnictví!) - haha. Obecněji má film problém s morálkou. Hned několik postav "změní barvu" a nakonec je docela nejasné, kdo přesně je dobrý a špatný. Agent přitom říká velmi rozumnou věc - již tolikrát se ukázalo, že absolutní transparentnost nemusí být nejlepší řešení (typicky u krachu bank). Především pak je zcela špatné relativizovat narušení bodu obnovy - viz "Zabít můžete jenom člověka, ne soubor dat.". Jenže bodem obnovy se obnovuje člověk jako celek, nejde o žádný soubor dat. A bod obnovy je pouze nástroj, jak zachovat, resp. obnovit život. Podle stejné logiky je v pořádku nedělat resuscitaci, poškozovat airbagy? Vyústění zápletky je takové, že organizace si tedy sama objednává teroristické útoky, přičemž všechny pak zachraňuje. To je ale v rozporu s tím, co se stalo v Drážďanech, kde 2 lidé zcela zemřeli. A proč pak ale nechali zabít svou doktorku, když věděli, že nemá zálohu? To přece nedává smysl. Zpětné vysvětlení je dost matoucí - údajně vše naplánoval David, takže on zabil Kristýnu, to jsem ještě pochopil, ale jak zemřel on? Zabil ho tedy Peter? Přiznávám se, že den po zhlédnutí filmu na to nedokážu odpovědět. Věděl David o tom, co se děje v organizaci? To souvisí i s tím, že zápletka je dost komplikovaná a k jejímu vysvětlení se používají dialogy, což je další velký nedostatek filmu - ohromná upovídanost. To není jednoduchá detektivka, kde to funguje. Tady měl být flashback do minulosti ve stylu Osmi hrozných. Drobné výtky míří i k chování postav, ať jde o vpuštění agenta do bytu (proboha proč? když tam schovává hledaného), pak zcela nepochopitelné chování agenta uvnitř (to schválně provokuje u dveří do pokoje?) a nakonec se absurdně nechá zmást přehrávaným obrazem. Nekonzistentní je i Frankensteinův syndrom - David tu a tam kašle a dá si injekci, mezitím přežije smrtelnou ránu od babky, na konci filmu je jako rybička? Protože další smrtí se "vyléčil"? Výtka míří bohužel i k hudbě. Spoustu skladeb se jakoby pořád nadechuje, ale nic pořádně nezahraje. Očekávání s Ódou na radost z traileru zůstala nenaplněna. A že by se dlouhodobě podařilo utajit dárky? Ale prosím. Atmosféra je docela dobrá, ale až příliš je inspirována Potomky lidí. Celkově to působí jako málo sci-fi; až na bod obnovy tam snad není nic, co by již nemohlo existovat dnes (byť dnes to bude enormně drahé).

plagát

Wall-E (2008) 

Začátek beze slov v industriálním prostředí vylidněné Země je fantastický. Po přesunu na loď ale filmu dochází dech a hlavně originalita - jako když to kombinuje různé předchůdce (2001: Vesmírná odysea, Tron, Ostrov, Gravitace, Pasažéři). Vadí tam i některé okolnosti - například je s podivem, že s daným způsobem života jsou lidé vůbec schopni chodit. Romantická zápletka tam moc nesedí, stejně tak závěrečný happyend.

plagát

Velký souboj (1972) 

Povedené herecké výkony (s výjimkou Phillippa Wermeera) a dobrá hudba nemohou vynahradit slabý příběh, u kterého máte dojem, že nic nového nepřináší. Celkově neurazí ani nenadchne.

plagát

Olovená vesta (1987) 

Dost síla. Po drsném výcviku na základně následují velmi realistické záběry z bojiště. Přesto, že tam nevidím nějaký přesah, závěr je hodně silný.

plagát

Black Books (2000) (seriál) 

Velice povedený seriál. I když knihkupectví vypadá jako málo podnětné prostředí, nakonec je skvěle vyždímáno. Chemie mezi hlavními postavami funguje fantasticky a šílený Bernard je úžasný.

plagát

Barry Lyndon (1975) 

Rozmáchlý příběh fascinující svou epičností. Povdely se exteriéry, interiéry i kostýmy a některá hudba (hlavně Sarabande od Händela). Barry působí velmi důvěryhodně, ale vypravěč a některé scény (např. s dýmkou) zcela rozporují dosavadní průběh a činí Barryho velmi nekonzistentním. Dokonává to pak absurdní scéna, kde Barrymu prasknou nervy. Ve vrcholné scéně pak absurdně zahodí svou šanci. Rušivé bylo i předchozí oznamování vypravěče, co se stane, a vysvětlování různých příčin příběhu. Ve filmu snad není žádná kladná (sympatická) postava, i lady Lyndon na konci filmu stále zůstává pod vládou mužů.

plagát

Mechanický pomaranč (1971) 

Nemám z filmu takový dojem, jaký bych asi měl mít. Alexovi půl filmu nevěřím (zejména s Biblí se zdá mimořádně pokrytecký) a i po propuštění ho nevnímám jako oběť. Přijde mi, že snaha ostatních o pomstu nesouvisí s prodělanou léčbou. Ano, sice se stane obětí politických her, ale to není oběť v pravém slova smyslu. Alexova proměna je fascinující, ale celkově se zdá, že směsice různých scén a žánrů jen obtížně funguje pospolu - Alexe celý film sledujete s chladným odstupem.

plagát

Mavka: Strážkyňa lesa (2022) 

Spoilery. … „Avatar smíchaný s Benjaminem Buttonem,“ okomentovala spoludivačka. K tomu bych doplnil i stylově inspiraci Princeznou zakletou v čase. Je to především romantika s prvoplánovou zápletkou. Ale pojďme postupně – v úvodu je převyprávěná příhoda ze starých časů – tyto sekvence jsou udělané jednoduchou sekanou animací, velmi to ozvláštňuje. Následuje úvodní scéna ze „současnosti“, kdy „kamera“ letí lesem, zatáčí nad potokem, což je prostě fantastické, nádherné přírodní scenérie – to je na filmu to nejlepší. Poznáváme Mavku, která se ještě v zimě probouzí a přivádí do kraje jaro – kam šlápne, tam taje sníh a rostou a rozkvétají květiny. V bílých šatech s kytičkami a zelenými vlasy se zdá, že ona představuje jaro. Zanedlouho se objevují další tři dívky – modrá (ve vodě mezi krami), žlutá a zelená, což nasvědčuje na zimu, léto a podzim, byť je samozřejmě zvláštní, proč je podzim zrovna zelený. Bohužel, brzy se ukazuje strážce lesa, který oznámí svůj konec a volbu nového a v tu chvíli vám dojde, že strážkyní se stane Mavka (viz český překlad názvu – opravdu nešťastné!) a notný kus filmu je nuda bez napětí. Mezitím vyjde najevo, že ty tři dívky jsou nymfy a s ročními obdobími to nemá nic společného. Mimořádně naivní Mavka se zamiluje do člověka Lucase a je naprosto nesmyslně zvolena strážkyní (bude zase celou zimu spát?). Tady jsou zajímaví čtyři velcí duchové elementů, byť má každý statickou tvář. Nejsilnější je oheň (hurá) a později pak zemní element sehraje významnou roli! Po volbě se odhalí podvod, že Lucas byl na volbě v přestrojení a Mavka okamžitě zneužívá svou nově nabytou moc k tomu, aby ho zachránila. Lucasův strýček nejen že se uzdraví, ale ještě naprosto nesmyslně chytí padající sekeru a mimoto ještě ztratí šediny – hm, zajímavý „lék“. Pak se Mavka jako nová strážkyně místo ochrany lesa se vydá do světa lidí? Jako cože? Kašle na celý les, protože se hloupě zabouchla – po ní potopa. Po návratu se projevuje její nerozhodnost, kdy všichni duchové čekají na její rozhodnutí, ale ona zdrhne. Duchové mezitím sami začnou bojovat. Lucas se mezitím topí, dokonce i ve vodě ztratí vědomí a potopí se, ale přežije. :-( Konečně něco dít se začne, když si Mavka nechá dát jiskru vzteku a dělá ohnivé tornádo! Ale Lucas ji zachrání hudbou a tím se poruší její slib, který asi nic neznamená. :-( Nejvtipnější scéna je jednoznačně padající lustr, ale jinak to tedy komedie není. Celkově je to dechberoucí podívaná s nádherným lesem (ale opravdu nádherná!) a velkolepou hudbou. Příběh je slabý, s některými nesmyslnými příhodami, a bohužel se zdá, že u postav je animace slabší – animátoři šetřili počtem snímků a místy se to zdá až lehce trhané. Navíc se podivně lehounké poposkakování postav zdá až příliš počítačové. Z postav jsou nejzajímavější dva bratři, ale jinak ani hlavní záporačka není moc démonická a metrosexuální kadeřník vydávající se za špióna tam nesedí vůbec.

plagát

Dr. Divnoláska alebo Ako som sa naučil nerobiť si starosti a mať rád bombu (1964) 

Za komedii bych to neoznačil. Celkově je to spíše drama, závod s časem, s perfektně stupňovaným napětím, jinak se mi to ale moc nelíbilo. Buck tam působí strašně psychopaticky a příliš smyslu tam nedává Dr. Divnoláska. Závěrečný návrh do děje také nezapadá, dokonce poněkud podrývá dosavadní vyznění.