johnny01

Celkově to příliš nefunguje. Matěj je tak trochu ňouma už od pohledu a důvtip mu nevěříte. Postava Ondry a jeho vzestup je hodně nevěrohodný a oslovení "vojáku" od princezny je mimořádně divné. Král je mimořádně natvrdlý a "poslouchá" Matěje spíše tak náhodou. Loupežníci jsou obzvláště tupí a opakovaná změna jejich "polarity" škodí příběhu. Závěrečná bitka je pak opravdu podivná včetně zapískání.

Jde vlastně o sled povídek, které sice postupují tak nějak chronologicky, ale dějově na sebe nenavazují, což je tak trochu škoda. I přes některé veselé momenty je to celkově dost průměrné se spoustou hluchých míst, příliš to neodsýpá.

Velmi povedený dokument sleduje prasata, jeleny a lišky. Známá zvířata ve známém prostředí doprovází vtipný komentář.

Na pohled je to opravdu nádhera, každá postava je překrásná a i jednotlivá prostředí jsou vynikající. Příběh je však slabší, úvod je pomalý a scény z vojenské základny tam snad být nemusely. Povedený nápad s podsvětím je nedotažený, zasloužil by si větší prostor. Vyústění je podivné, navíc se zdá, že právě závěrečný obrat je jediný důvod, proč ve filmu byl brouk. Ten byl mimochodem tolikrát zadupnut a umačkán, že je nesmrtelnější než Pinocchio. Na konci všichni kromě Pinocchia umřou, ale význam těchto scén zůstává záhadou. Naprosto nepochopitelné pak je, že brouk vypráví děj filmu i po své smrti.

Tato adaptace se příliš nepovedla. Podivná aktualizace spočívá v kydání zmrzliny a různých posypků na jednu z postav, což je tak to hlavní, co vám z celé hry utkví v paměti. Tato scéna na sebe strhává nepřiměřenou pozornost. Celkově prostředí hotelu není úplně ono a nepodtrhuje příliš atmosféru hry. Je to nepřiměřeně uvolněně zahrané.

Je potěšitelné, že se pokračování zaměřuje na jinou postavu a neopakuje stejný motiv, pak je ale název matoucí. Celkově je dvojka slabší než jednička, místy uměle natahuje děj - převypravování jedničky v jakési komiksové knížce tam nemá co dělat a s dějem nesouvisí; "pletky" mezi strážnými jsou pak vyloženě trapné. Strážní pak naprosto bourají napětí ve vrcholných scénách. Zcela zbytečné jsou pak i mnohé scény plné žárlení a dělání si naschválů, jakož i zírání na nohy v masážním salónu (jako vážně, v pohádce?). Průběh je značně neuspokojivý, zrádcem může být hned několik postav a rozuzlení je málo uvěřitelné. Slabinou je i přespřílišné zestárnutí Archivalda, který má tak +30 let navíc. Zůstaly tak nádherné exteriéry, silné přátelské pouto a krásná píseň.

Často omleté téma je po příběhové stránce zpracováno ještě jakštakš ucházejícím způsobem. Postavy jsou ale strašné. Princ ňouma a lásku mu nevěříte, princezna namyšlená odeskávačka a lásku jí také nevěříte. A že by alchymista řekl, že něco nedomyslel? Prosím? A král tak naivní, že si myslí, že polibek je láska. Nejzajímavější postavou je tak pomalu alchymistka (bohužel však zahraná hodně civilně a skoro až žárlivě, mohl z toho být výživný milostný trojúhelník) a také hezky zahraná čarodějnice. Povedla se hudba (snad až příliš dobrá na tento film) a exteriréry včetně povedeného využití soch.

Na pohled nádherná podívaná, jenže příběh je neuvěřitelně prvoplánový, od začátku až do konce bez sebemenší invence. Sympatický hlavní záporák pak na konci absurdně selže, přitom stačilo alespoň rozflákat kontejner, aby byl závěr o trochu uspokojivější. Jinými slovy, obyvatelstvo včetně Jakea je možná málo propracované a divák si s nimi nestihl vytvořit vztah. Jake je navíc rozpolcený, zjevně po dlouhou dobu neměl problém hrát to na obě strany a jeho příklon k obyvatelstvu není věrohodný. Nepomohl tomu ani podivný dvojjazyčný proslov.

Snaha vykreslit Black Adama rozporuplně (nikoliv čenobíle) je sympatická, stejně tak i oběť syna za otce (a nikoliv naopak) je osvěžující. S týmem to nakonec funguje dobře, i kluk je fajn. Naprosto nepochopitelně se však ve filmu chová matka, z nepříliš osvětlených důvodů mermomocí hledá korunu, tváří se, jako by chtěla zachránit lidstvo, nakonec ale dá přednost záchraně syna (takové klišé, copak neví, že se zločinci se nevyjednává?) a nakonec sama málem lidstvo zničí. Nejsympatičtější postavou je Dr. Fate. Konec pak zjevně připravuje půdu pro hromadu pokračování a jde dost smutek z toho, že není ani základní snaha zakrýt to, jak moc jde o peníze.

Festivalový název Džungle duší je strašný. Více vypovídající by bylo Džungle žánrů. Tak totiž film působí. Chvíli jde o milostný trojúhelník, iniciační film, samurajskou ságu, erotiku, rodinné drama, sociální sondu do subkultur na předměstí, zvířecí fantazii a dokonce i o post-apo, kde to připomíná Londýn z filmu Potomci lidí. Anglický název, Soul of a Beast, míří pouze k té zvířecí fantazii, která se zdá málo výrazná. Celkově tomu chybí nějaký jednoticí prvek, není jasné, co chce film říci, analogie se zvířaty kulhá a není vysvětlena. I ten nějaký děj, co tam je, je dost slabý. Zamilování se Gabriela do Corey je málo uvěřielné a vůbec nedává smysl, proč s ní Gabriel neodletí, když mu Corey nabídne, ať vezme s sebou Jamieho, to je celé divné. Japonské tanečky moderátorky jsou úplně pomatené. Linie s matkou Jamieho by zasloužila více rozvést - pohříchu jde o to nejzajímavější z filmu, kdy její živočišnou touhu Gabriel vyřeší tím, že ji seřve, že nedokáže Jamiemu vyměnit plenku. Poselství je jakés takés žádné. Přitom to mohl být fantasický příběh o otcovské lásce. I po technické stránce nic moc - roztřesená kamera často zblízka snímá Gabriela, ale nijak to atmosféře neprospívá, spíše to zhoršuje zážitek z filmu. Mnohé tmavé záběry či několikasekundové černé přechody také škodí.