mcb

Z něčeho se žít musí - proto Jay Roach po výtečných Prezidentských volbách musel natočit tuhle buranskou vulgární komedii s nesnesitelným Ferrellem a Galifianakisem. Díky bohu, že to mělo jen 85 minut.

Abraham Lincoln a film plný vnitřních rozporů. Na jednu stranu smrtelně vážně míněná biografie amerického prezidenta obohacená o všechen povinný patriotismus a otrokářské motivy zasazená do reálného historického pozadí, na druhou stranu braková řezničina, která se neštítí ani anarchistických formálních postupů (čili epileptický střih a zrychlení/zpomalování obrazu), jež jako by z oka vypadly duu Neveldine/Taylor. Bekmambetov si na rozdíl od Wanted neujasnil, čeho chce dosáhnout, tak se neustále pohybujeme na škále brutálního béčka z ranku "party filmů" a snahou udělat z něčeho tak absurdního jako Abraham Lincoln: Lovec upírů film s poselstvím. Pár pěkných přepálených scén (házení koněm, vlak), v jejichž duchu se měl celý tenhle nevydařený experiment nést, bohužel nezachrání unyle odvyprávěné střípky ze života 16. amerického prezidenta, které jsou poslepovány do smysl nedávajícího příběhu táhnoucím se napříč desetiletími. Skloubení reálné historie postavy s brakovou estetikou Timurovi zkrátka nevyšlo tak, jak předpokládal. 4/10

Tohle už doslova ztrácí smysl - když se nejedná o žánr found-footage, proč je to natočené roztřepanou ruční kamerou? S její "autentickou" přítomností, která však není součástí děje, ztrácí Chernobyl Diaries veškerou působivost a stává se z ní jen zmatené a amatérské pobíhání vyprázdněným panelákovým sídlištěm. Bez atmosféry, bez napětí, bez strachu. Prostě nic.

Naivní a zkratkovitá verze Batman začíná, která se však ze svižného pilotu začíná jevit jako ultimátní guilty pleasure letošní sezóny. Herci přehrávají, scenáristé přehánějí, dialogy šustí, ale zábava je to zatím převeliká. Uvidíme, kam se to pohne s dalšími díly, u nichž se však bojím, že sklouznou ke klasické epizodní struktuře (jedno jméno=jeden díl), místo toho, aby budovaly kompaktní příběh. Arrow by si totiž zasloužil nějakého pořádného protivníka! 7/10

They just fucked up with the wrong mexican. Stoneův návrat do "zhulených" a divokých devadesátek se veze v moderní videoklipovitové vlně a dává vzpomenout na časy Takových normálních zabijáků nebo U-Turn. Sice není tak progresivní a invenční, co se filmového stylu týče (hrátky s obrazem jsou spíše samoúčelné), ale i tak je velké potěšení se zase jednou nechat unášet jednoduchým příběhem s černobíle vykreslenými postavami, v němž nechybí ani necenzurované násilí, a ne se jen bezhlavě ukájet atrakcemi. V době bezobsažných recyklací je tahle jednohubka z polozapomenuté doby (navíc se sympatickými pseudofilozofickými vsuvkami v podobě nespolehlivého voice-overu) příjemným zpestřením letošní kinonadílky. P.S. A Aaron Johnson je výborný herec.

K nevydržení uřvaná a otravná recyklace, která vzniká jen kvůli tomu, že tahle animovaná franšíza stále vydělává. Technicky dokonalé zlo, jenž spoléhá jen na to, že známá chlupatá zvířata padají a narážejí do různých věcí, přičemž jakákoliv dějová logika či provázanost absentuje. Hlavní ale je, že se to hýbe a je to barevné, což dětem do pěti let a vlastně i producentům téhle odpudivé komerční zhůvěřilosti bohatě stačí. Pro normálního diváka je to však absolutně k nevydržení.

Tolik kukuřice a tak málo času. Prapodivně uspěchaný a nevyvážený film, který se zprvu reprezentuje jako syrovější nápodoba neonoirových snímků jako Blade Runner, ale potom se vydá naprosto nevídaným směrem, jenž si zase po dlouhé době pořádně zahrává s diváckými očekáváními. Akční trailery slibující sci-fi Smrtonosnou past s Brucem Willisem opravdu klamou tělem i duší, ale z marketingového hlediska jsou nezbytným a velmi dobrým tahem. Kdo by také přišel na indie sci-fi, jejíž děj se výhradně odehrává na odlehlé farmě v kukuřičném poli? Samotná akce a do detailu promyšlená zápletka o cestování v čase ustupuje navzdory očekáváním dalšího komplexního díla jako 12 opic (s nímž Loopera v médiích tvůrci srovnávají) a více cílí na jednotlivé charaktery (dva ústřední, později se přidá i třetí), jejich motivace a z nich vyvěrající emoce. Někoho může naštvat, jakou cestou se Looper s tak slibným námětem rozhodl vydat (příslib naprosto jiného filmu je znát z prvních asi dvaceti minut), ale za sebe mohu říct, že jsem spokojen. Už hlavně kvůli tomu, jak originálně a nápaditě své scenáristické dítko zpracoval Rian Johnson, který dokáže i na ploše tak předvídatelné "time-travel" zápletky vytrvale překvapovat. Vlastně celá pasáž na farmě je dokonalé vyběhnutí s divákem a esence autorské vize, která si dokáže hrát s originálním konceptem a jít až za něj. Směrem k úplnému závěru tak filmu přibývá stále více památných momentů, které ústí ve velmi netradiční a nečekané melodramatické finále, které nemusí nechat jedno oko suché. Looper, ač se určitě nejedná o dokonalý snímek nebo nedejbože o nějakou novou klasiku, jak prohlašují angloamerické recenze, je pro mě ukázkou filmu, jehož tvůrce si dokáže i navzdory omezeným možnostem prosadit jedinečnou vizi a uchopit své dílo progresivním způsobem. Na jednu stranu někdy až moc ukecané zklamání, ale na druhou perfektně odvedená žánrovka, která je sympatická tím, jak se neubírá přesně vyšlapanou cestou. A to mě předchozí Johnsonovy počiny zrovna dvakrát nebraly. 7-8/10

Mělo se to spíš jmenovat Pop of Ages. Nejenže to naprosto degraduje a zesměšňuje veškeré rockové legendy svým popíkovým ztvárněním jako z High School Musical, má to i naprosto odfláknutou dějovou výstavbu, která spolehlivě zazdívá všechny postavy. Kdyby byla alespoň nosná klasická linka o holce z maloměsta, která si přijede splnit americký sen do LA a přitom se zamiluje do jednoho rockera, bylo by vše v pořádku. To by ale v hlavních rolích nesměly být dvě největší dřeva z Hollywoodu a děj na krátkometrážní snímek roztažený na nesmyslně neúnosnou stopáž. Zdá se, že se Adamovi Shankmanovi v Hairsprayi povedl husarský kousek, když dokázal vytvořit jedinečnou mozaiku osudů (byť velmi naivních), v níž měla každá i malá vedlejší role své místo. V Rock of Ages jsou postavy zcvrknuty na bezživotné figurky, jež jsou charakterizovány jednou holou větou a následně dovedeny k předvídatelné katarzi (většinou wtf muzikálové vystoupení). Navíc na ně ve filmu, kde asi 80% času zabírají songy, bohužel nezbývá místo. Tahle plochá disneyovka (řekl bych, že i plošší než proklínaný HSM) je zkrátka další obětí konzumerismu, která převrací vše, co patří k hudebnímu žánru rock, v povrchní a neuvěřitelně mainstreamové podání. Zároveň jde o další snímek, který kritizuje to, čím sám je (viz nenávist postav k popu a mainstreamu). Tohle bohužel nezachrání ani pár hezkých choreografických výstupů a Tom Cruise, jehož postava má jako jediná něco do sebe. Zklamání 4/10

Zhruba do poloviny velmi dobře gradovaný found-footage - pozvolně se stupňující atmosféra neznáma a nejistoty, výborná práce se zvuky a jednotlivými charaktery. Škoda, že se to poté zvrhne v epileptické a zmatené pobíhání lesem a skladištěm, které svou monotónností uzemňuje jinak velmi dobře vystavěný poloamatérský horor. Ano, bolela mě z toho hlava.

Velmi slabý odvar American Horror Story.