Necrotongue

Řekl bych, že se tvůrcům podařilo finále slušně ukočírovat a příliš to nepřeháněli se závěrečnými sladkými řečmi a srdcervoucími postřehy; v podstatě jsem dostal přesně tu dávku, kterou jsem byl schopen snést, aniž bych upadl do tiché deprese. Jinak se vše uzavřelo dle očekávání, protože v těchto příbězích rozhodně nejde o překvapivé zvraty; je to přece jen červená knihovna. Ale i přes tento fakt jsem se vcelku dobře bavil, protože mi bylo jasné do čeho jdu, a stěžovat si určitě nehodlám. / Poučení: Topíš-li se, kašli na stéblo, chyť se lana.

V případě páté epizody se jednalo o prakticky stejnou záležitost, jakou byl i předchozí díl. Zároveň bylo jasně znát, že se finále blíží stejnou závratnou rychlostí, jakou přináší potomek cirkusové rodiny zapomenutý kompot. Každopádně přiznávám, že jsem notně překvapen; neuměl jsem si představit, že by tvůrci seriálu dokázali uzavřít veškeré otevřené záležitosti během zbývajícího času. Ale zjevně to zvládnou. / Poučení: Není duchovní jako duchovní.

Tvůrci tentokrát vrátili děj tam, kde bych ho chtěl mít. Pravda, nedozvěděl jsem se toho příliš o cenách komodit a o podnikatelských záměrech, zato jsem se ale dočkal tradičních manipulací a intrik viktoriánské Anglie. A právě na tyto záludnosti v podání naprosto morálních jedinců jsem se těšil. Rozhodilo mě jen to, že Tara Fitzgerald hraje v seriálu matku ženské hrdinky. V takových momentech náhlého prozření mi vždycky dojde, že už asi taky něco pamatuju... / Poučení: Za všech okolností dbejte na antikoncepci.

Třetí epizoda nebyla přesně tím, co jsem očekával. Nemyslím tím, že by byl děj nezajímavý, jen mi chybělo více interakcí ve vztahu panstvo- služebnictvo. Místo toho se investovalo do průmyslu a mně tolik sympatická Alice Eve hraje největší mrchu. Nu což, počkám a uvidím, kudy se bude ubírat druhá polovina seriálu. Zajímavý moment mi nepřipravili filmaři ale tvůrce českých titulků; je až dojemné, jak někdo věří tomu, že by se mohl dostat vlakem z Londýna do New Yorku (a to za pohých pět až šest hodin) :-) / Poučení: York a New York jsou dvě různá města. Doporučuji Mapy Google.

Přesně jak jsem předpokládal. Napoleon odjel poznávat krásy Svaté Heleny (toho ostrova, jasné?), Angličané se vrátili domů a hned mě děj bavil o něco víc. Šlechta stagnuje, obchodníci prosperují, služebnictvo dává průchod své podnikavosti, a do toho všeho krásně zapadají všeliké společenské intriky a manipulace. To je přesně ta správná kombinace, pro niž mě tyto příběhy baví a pro niž se tvářím, že jsem si nevšiml naivity a sentimentu, které bych za jiných okolností ostře pranýřoval. / Poučení: Geny se nezapřou. 4*-

Říká se, že každý člověk má své slabé místo. Ani já nejsem výjimkou. Po většinu času jsem cynický zmetek, který dokáže přetavit v humor téměř každou těžkou situaci, při pohledu na průřez (nebo průtrh) lidskou anatomií nepociťuji záchvat nevolnosti, a ani v jiných ohledech se nepovažuji za změkčilce, ale předhoďte mi nějakou anglickou záležitost s panskými sídly, s lidmi nad a pod schody a jsem ztracený, protože na to hledím jako kněz na prdelku čerstvého ministranta (jen bez toho sexuálního vzrušení). Tím vším chci říct, že jsem s první epizodou v zásadě spokojen, zvlášť když tvůrci dokázali úspěšně pracovat i s dějinnými událostmi. I tak si ale myslím, že mě to bude mnohem více bavit v Anglii než v Belgii. / Poučení: Těšíš se na válku? Pokud nejsi mrchožrout, děláš chybu. 3*+

Tohle bylo hodně milé překvapení z Norska. Pobavilo mě, že tvůrci ani nijak nerozebírali samotné cestování v čase, prostě se to dělo, tak pojďme raději pitvat následky. To byl fajn přístup, místo aby se seriál utápěl ve spoustě teorií, rozjelo se slušné policejní vyšetřování, které zahrnovalo i jednu staroseverskou policistku (to slovo na V už samozřejmě nepoužívám) a spoustu dobrého humoru. Převelice mě bavilo, jak tady byla bita jinak všudypřítomná politická korektnost, a naučil jsem se i jedno nové slovo: časista. Chválím. 4*+

Už v komentáři/ recenzi k první epizodě jsem napsal, že jsem si byl vědom toho, jakou má seriál diváckou přízeň, přesto jsem se pochybnostem nevyhnul. Veškeré mé obavy byly ale zhola zbytečné; seriál mě nesmírně bavil od prvních chvil až do titulků po závěrečném dílu. Seriál disponoval těmito klady: hereckými výkony, scénářem, režií, napětím, atmosférou a dokonalou kombinací fikce a faktů. O záporech se nerozepíšu; určitě bych jich mnoho nenašel, a ani by se mi nechtělo nějaké hledat. Nejvíc mě těší, že můžu bez rozpaků pochválit český seriál; taková šance se nevyskytuje příliš často. Nebo lépe- téměř se nevyskytuje. Ale mohla by. Na takovou kvalitu bych si rád zvykl. / Poučení: Pokud ti někdo nabídne bungee jumping v sudu, zbaběle odmítni a na útěku kličkuj.

Nepředpokládal jsem, že by tvůrci předvedli ve finále nějaký kiks, a taky na něj nedošlo. Závěrečný díl se tak u mě zařadil po bok předchozím skvělým epizodám, a potvrdil tak všechno to, co jsem zatím napsal v komentářích/ recenzích k jednotlivým částem. I tentokrát bylo pro mě zážitkem sledovat veškerou tu často úmornou kriminalistickou práci, která alespoň v tomto případě přinesla výsledky. Úplně jsem se dokázal vcítit do role takového vyšetřovatele, který udělá první poslední, a pak doufá, že ve chvíli, kdy už nemůže celou kauzu aktivně ovlivnit, neudělají právníci nějakou chybu... Byla to síla. / Poučení: Bez spolupráce nejsou grilovaná kuřata.

Pátá epizoda byla takovou lahůdkou. Zatímco v její první části gradoval předchozí děj, druhá polovina fungovala jako příprava na finále celého seriálu. Dohromady to pro mě byla napínavá záležitost s parádní atmosférou. Zvláštní pro mě bylo hlavně to, že jsem cítil napětí, přestože jsem pochopitelně dopředu věděl, jak to dopadne. A to je jasný bod pro tvůrce; pokud zvládnou tak poutavým způsobem natočit seriál o velmi známém případu, nemusím nad českou filmovou a seriálovou tvorbou lámat hůl. / Poučení: Neber úplatky, nebo se z toho zblázníš.