Necrotongue

A stačilo tak málo, aby se šestá epizoda stala dalším propadákem. Kdyby se tvůrci soustředili jen na Donovu dějovou linii, byl bych teď těžce otrávený, ale naštěstí se tak nestalo. Čím dál víc mě baví, jakým způsobem se vyvíjí postava Peggy Olson, a přestože nejsem příznivcem drog, velice jsem si užil Rogerův experiment se všemi jeho důsledky. / Poučení: Co se stane v kině, zůstane v kině. Doslova.

Po hodně dlouhé době jsem si film zopáknul a ukázalo se, že jsem ho svého času poněkud nadhodnotil. Pokud mě dnes na snímku něco rozhodně nezklamalo, bylo to obsazení. Příběh mi už dnes ale připadal naivně nablblý, u většiny vtipných momentů jsem se nedokázal smát a ve chvílích, kdy se oba hlavní hrdinové pouštěli do analýz svého vztahu, jsem se dokonce nudil. Situaci naštěstí zachraňovali Taste a Whippit, lví podíl na obou hvězdičkách pak mělo chybějící tričko Holbrooka Granta (tady jsem se fakt bavil). Dokážu si představit, že by mohlo jít o zábavnou komedii, jen by to chtělo víc zapracovat na scénáři. / Poučení: Chceš mít klidný a pohodový život? Používej antikoncepci.

Teď ani nevím, jestli jsem šel do pěti hvězdiček pro vydařený děj nebo pro nadšení z první kvalitní epizody v páté sezóně. Asi v tom bude z obojího něco. Ať tak či tak, poprvé v této řadě mě děj dílu opravdu bavil, dočkal jsem se humoru, bylo i drama a zase jedna dokonalá scéna s Joan Harris. Právě pro tyto momenty je pro mě nejoblíbenější postavou v seriálu. / Poučení: Žvýkačka a orální sex nejdou dohromady.

Bída páté sezóny zjevně nebyla vyčerpána a já podruhé v řadě hodnotím jen třemi kousky, protože mi toho tvůrci k hodnocení mnoho nenabídli. K nejzajímavějším momentům tak patřily problémy Harrisových, debaty o Richardu Speckovi a dění kolem Peggy, a to mi na téměř padesát minut přišlo dost chabé. No nic, nezbývá než doufat v lepší budoucnost... / Poučení: Nepodléhej strachu.

Film o podnikavém hajzlovi a ušlápnuté malířce mě i napodruhé bavil. Já tedy netuším, nakolik děj snímku odpovídal skutečným událostem a je mi to vcelku jedno, protože výsledek znám a cesta k němu, kterou mi tvůrci předložili, mě nikterak nezklamala. Faktem je, že na tom měl lví podíl Christoph Waltz, jenž herecky válcoval Amy Adams stejně jako Walter Margaret, a film si z velké části ukradl pro sebe. Taky se mi líbilo, že jsem na první pohled věděl, co je na tom kterém obraze. Nejsem zrovna umělecky založený člověk, takže se mi hororové postavičky, které Margaret tvořila, líbily; já totiž patřím k buranům, kteří neocení kubismus, odmítám dlouze postávat před moderním uměním a tvářit se, že hledám hlubší smysl v něčem, co vypadá jako "umělecký" produkt, který po sobě zanechal na chodníku člověk, jenž odešel z hospody až nad ránem a jehož žaludek už tu směsici alkoholů neudržel (omlouvám se obdivovatelům Jacksona Pollocka, neberte si to osobně). Pokud jde o výtvarné umění, jsem krajně jednoduchým člověkem, proto jsem si snímek užil, a pokud nešlo jen o fikci, pak jsem poprvé v životě viděl, že by jehovisté způsobili něco dobrého. Kolik to asi Margaret stálo? / Poučení: Nejen strach má velké oči.

Dnes jsem si po dlouhé době zreprízoval Dort, a hned potom jsem na něm zapálil pátou svíčku. Bez mučení se přiznávám, že jde z mé strany o hodnocení čistě subjektivní, protože kdyby tvůrci vybírali diváky do cílové skupiny, se mnou by udělali terno. Do emocí hlavní hrdinky jsem se dokázal vcítit dokonale, přestože máme každý jinou diagnózu, ale my mrzáci si holt rozumíme:-) Jennifer Aniston sehrála svou roli podle mého názoru parádně a já jsem se (na rozdíl od valné většiny diváků) po celou dobu bavil stejně dobře jako u akčního filmu. Tvůrci dokázali (pro mě překvapivě) potlačit patos a velmi správně vystihli, že se nám kriplům možná mnoha věcí nedostává, ale pořád nám zbývá náš sžíravý sarkasmus a těm šťastnějším z nás i cynismus. / Poučení: Nenacpávej se farmaky a dej si pokec s vačicí.

No, tak to byl propad. Po třech epizodách můžu s jistotou říct, že jde o zatím nejhůře rozjetou sezónu. Vypadá to, jakoby někdo v pauze mezi čtvrtou a pátou řadou kompletně vyměnil tvůrčí tým a my se teď musíme dívat na to neštěstí, které z toho vzešlo. Třetí epizoda byla z mého pohledu úplně o ničem a fakt nemám radost z toho, že jsem se v mém oblíbeném seriálu dočkal sterilní vaty. / Poučení: Najez se dřív než ostatní.

Kdybych sem opsal svůj komentář/ recenzi k předchozí epizodě, nikdo by se na mě nemohl zlobit, protože se celý díl nesl v duchu svého předchůdce. Tomu se ani nelze divit, když to tak tvůrci vlastně zamýšleli. Nejzajímavější pasáží pro mě byla návštěva Joan Harris ve firmě, ale tento můj názor není možno brát příliš vážně, protože se svou náklonností k ní netajím. Ve výsledku jde ale o to, že byl děj už podruhé mdle nevýrazný, ale alespoň mohu doufat ve zlepšení. / Poučení: Pozor, aby tě tvůj humor nedostal do potíží.

Úvod do páté sezóny byl za mě až příliš pozvolný, měl jsem z něj pocit, jakoby se tvůrci snažili nikoho nevyplašit, a proto našlapovali jen velmi opatrně a pouze do míst porostlých hustým mechem. To jsem napsal moc hezky, hned jsem se za odměnu poškrabkal za ouškem. Ale vážně; byla to epizoda typu neurazí-nenadchne a až na pár momentů to byla docela vata, což mi přišlo dost líto. / Poučení: Když ti někdo řekne, že nemá rád překvapení, nesnaž se ho překvapit.

Filmové návraty, kterých se dopouštím, mě ne vždycky potěší. To je případ i tohoto snímku, jež v mezičase dokonce změnil i svůj název, protože já jsem ho viděl ještě jako Broadway Therapy, a tehdy mi přišel vtipný. Dnes mě dokázaly pobavit jen štěky Michaela Shannona a Quentina Tarantina, ale jinak u mě tato konverzační komedie hanebně selhala. Já přitom tento žánr můžu, film Oscar (1991) jsem si oblíbil přímo nekriticky, a právě ve srovnání s ním jsem si uvědomil, že mě zdejší vtipné situace vůbec nebaví, postava, kterou hrála Jennifer Anniston byla sice přeafektovaná, otravná, ale ne zábavná a ve finále jsem se musel dost přemlouvat, abych z původního lehkého nadprůměru neodebral rovnou dvě hvězdičky. / Poučení: Neplivej na prostitutky, jejich práce není lehká a nikdy nevíš...