akcul

Naštěstí pro mě jsem si nejdříve přečetla Vaše názory a do kina vstoupila se značnými předsudky, které mě uchránily od přílišného zklamání. Na špatných filmech je ještě horší to, když si hrají na dobré a hluboké. Ano, výprava je zajímavá. Ano, Gary Oldman nezklamal. Ano, ona i pointa je krásná (náboženský motiv mi tu sednul). Ale to zpracování je prostě nešťastné. Postavy bezkrevné, snad jen ten Garyho bídák nabývá určitých rysů. Děj nijaký, rozcupovaný do akčních scén neohroženého Denzela (promiňte, ale nevím, kdo je na dokonalé hrdiny dnes zvědavý) a občasných rádoby fórků. Jak tu padlo: poselství filmu, podané cestou pro zaostalé děti v americkém hávu nejen, že nefunguje, ale působí až komicky. A to, že Denzel Washington vzal tuto roli ala "Chuck Norris s biblí", mě docela zklamal.

Nemám moc co dodat. Pro mě osobně lepší než Pulp Fiction.

Naběhla jsem si, když jsem asi po týdnu shlédla jinou adaptaci stejného díla, takže se nemůžu bránit srovnávání a verze 2009 se obešla bez slavných osobností, ale vystihla příběh do jeho detailů. Kosminskyho verze mi nepřipadá moc precizní, vše je nasekané za sebou a ztrácí to logiku motivací. A moc mě to ani nedojalo:-) k hlavním hrdinům: skvěle hrají, ale na úvodní část příběhu o dětské !!! lásce mi připadali přece jenom trošku "velcí", plus mě rozčilovali jejich vlasy:-) možná je to to nejhloupější hodnocení, co jsem napsala, ale je to tak:-) průměr, no:-)

První třetina kostrbatá, nudná, avšak s přicházející hrdinovou hluchotou se rozvíjí studie člověka bolestného, milujícího, věřícího, trpícího a ani náhodou 100% dobrého - celá jeho tragédie je duší filmu. Tato duše by však sotva přežila, když by nebyla hostem v tělě Roděnově, který je jednoznačným nosníkem filmu. Z hereckých výkonů je zde zajímavý jen Vladimír Dlouhý. Lucia Siposová a už vůbec ne Václav Jiráček (hrůza, chlape!) těm dvěma nestačí, ale jejich postavy jsou natolik důležité, že film zkrátka táhnout ke dnu. Na druhou stranu se tvůrci na vytváření jejich charakterů příliš nesoustředili, což je škoda. Režie zmatená, kolísá mezi náznakovostí (Aniččin vztah k sestře, Josefova touha po synovi a jen po synovi) až k debilní doslovnosti (ala závěr s přívěškem, scény z války by mohly být jen prostřihy, ustavičné ohrožení přijíždějícího vlaku). Za silný příběh můžeme poděkovat stejně autorovi knihy. Za zmínku pak stojí hudba Jiřího Škorpíka, avšak jen v těch klavírních pasážích. Takže Roden, Dlouhý a všelijak natočený příběh velkých témat.

Román Emily Brontëové Bouřlivé výšiny je beze sporu jedním z nejčastěji adaptovaných knih. Jsem rozhodně zastáncem četby, každopádně co mi rozum a emoční paměť říká, tak tahle adaptace si mě získala oprávněně. Není to zrovna ubulený biják do multiplexu, oni se ani tvůrci, myslím, moc nesnažili zakrýt fakt, že jde o TV film. V návaznosti na původ filmu mi vyhovovalo i obsazení neznámých herců, snad jen s výjimkou Andrew Lincolna mi nikdo nebyl povědomý, tak mohl klidně ožít Heathcliff jako takový. Herci se svých partů chopili celkem zdatně, vše se ale točí kolem Toma Hardyho, jehož Heatcliff vás vytáčí i okouzluje zároveň tak, jak to má být. Má divné rty, křivé zuby, ale umí být okouzlující milenec i nelítostný kruťas. Opravdu zajímavý typ. Tato ambivalence se pak rozehrává i ve vztahu s Cathy: závidíme jim tu vášeň, ale nepřejeme si být jí stráveni. Zkrátka příběh jde tudy, kudy má a mezi knižními adaptacemi je film opravdu nad průměrem. Jen posledních 20 minut zkratkovitého dějě, plného umírání a rychlostřihu o budoucnosti dětí hlavních hrdinů, vás poněkud zchladí. Ale pro fanynku knihy a yorkshirského vřesu docela uspokojivé!:-)

Krásný jímavý film, který nás provází vším tím takřka nedávným hnusem, ale zároveň přináší i vznešenost, hloubku, lidskost. Nicholasu Wintonovi díky za to, že odpověděl Bohu svým činem a milosrdenstvím, že je třeba za lidi - a děti především - bojovat. Jsem ráda, že je to český film.

K dokonalosti mi tu pořád něco chybí, každopádně elegantně ďábelský Al Pacino je úchvatný a Charlize Theron se s ním pere o diváku pozornost neméně okázale. Eskalující soundtrack a překvapivý scénář zajistí neotřelý zážitek. Zlo je zlem pramenícím z nás samotných. Ďábel, který neposedne naši duši, jen rozfoukává a rozehrává všechnu tu balast v nás. A já se přistihla při vlastní ješitnosti: jsou mé volby svobodné, chytám se jen a jen do vlastních pastí? Už se těším na další setkání, pane humanisto.

Pro mě osobně nejstravitelnější film Johna Carpentera, jehož retro horory nějak zvlášť nemusím. Atmosféra je poměrně zajímavá, jen ke konci ztrací film na tempu. Velkými plus jsou určitě hudba a krásně exteriéry. Průměr!

Na Oldmanova Draculu jsem se několik let těšila a okradla jsem sebe samotnou, když jsem jej viděla s dabingem. Ten však diváky nemůže okrást o nádherné kostýmy, zvláštní přísvit v kulisách, estetické vampírské erotično nebo úžasné masky, které jsou společně s hereckým obsazením (odpovídající naprosto přesně typům: Oldman, Ryder Hopkins) stavebními kameny, které Draculovi 1992 nikdo neodpáře a díky kterým bude považován za jednu z nejlepších adaptací knihy. Přesto jsem čekala od stokrát převyprávěného příběhu něco strhujícího a napínavého. Po obsahové stránce pro mě Dracula nebyl až tak úplně uspokojivý: ano, vy uvěříte v nesmrtelnou lásku Draculy a Miny, ale nerozpláče vás, stejně jako pokrčíte rameny, když skoná nejlepší přítelkyně hrdinky. Jediný, avšak o to významnější posun vyvstává v postavě (a ve vnímání) titulního hrdiny, který zde není jen vládcem pekla rozsévající zlo, je to zároveň i oběť, která tím vším nejvíce trpí a vy jí držíte palce více než bojovníkům s křížem. Posledním bodem jsou hororové prvky, které jsou sice efektní, ale jaksi opsané z jiných zástupců tohoto žánru (posedlá Lucy by nebyla Lucy bez Vymítače ďábla, odkapávající tekutina vypadá jak z traileru na Vládce temnot, nebo již povolanějšími zmíněná hra stínů jako odkaz na expresionistické horory) a tím ztrácí na nápaditosti či momentu překvapení. Coppola nevyužil všech stavebních kamenů, které měl k dispozici, byl krvavý, ale ne krevnatý. Když by natočil film více o nesmrtelné lásce než o čemkoli jiném, věřím, že by nám tento film vyvstával se stejným dojetím jako Minina tvář hraběti, tak se však nestalo.

Kam až můžeme zajít v lásce? Co je schopné pojmout lidská duše? Emily Watson je neuvěřitelná