akcul

Invictus musí být nějaký druh afrického čaje, který Clint dostal od Angeliny Jolie, která mu ho věnovala za obsazení v Changelling, ale už mu nedala návod, a tak si ho chlapec blbě vylouhoval. Tak si pozval Morgana, ten ho osladil, a tak se to nemuselo hned vylívat. Teď vážně: Ze začátku trvá, než se Invictus začně klubat a pak je příjemné ho sledovat, ale ... žádné napětí, žádné emoce, žádné drama. Mandela je zidealizovaný trošku až moc, ale Morgan Freeman je Morgan Freeman a na Oscara to určitě je (i když souboj s Christophem Waltzem, byť ve vedlejší roli, by asi nevyhrál). Rugby linie není nikterak nudná, ale postradá adrenalin a vervu. Celkově je příběh jen odvyprávěn a nikterak zvlášť povýšen. Velmi příjemnou složkou je hudba, která s pomocí afrických rytmů podporuje onu myšlenku soudržnosti, hrdosti a míru. Ale kromě usmívajících se bodyguardů, krásné básně a obávaného letadla, už tam "to něco navíc" chybí, čímž je film odsouzen k tomu, že bude zapomenut, a je to škoda. Snad by ten Oscar pomohl. Myšlenka to byla pěkná. Není to nedotažené, jen ne vylouhované.

Film je prakticky o ničem. Snímků o akci pro akci bylo již hodně, tak už asi všichni čekáme trošku víc. Akce střídá akci, každá z nich je ukončena (povětšinou) vtipnými Travoltovy komentáři. Žádná sláva, ale neunudila jsem se a na oba kluky se dobře kouká. Nejstupidnější scéna se odehrála parodoxně na Eifelově věži: proč tam vlastně byla?:-) Každopádně když dvě hvězdičky, tak pohodové.

Tak především bych chtěla pokárat překladatele, který nenechal titulu An Education jeho mnohoznačnost a pojmenováním Škola života význam poněkud obřezal. An Education je lehounké, svěží retro s příjemnou hudbou a s kouzelnou Carey Mulligan, která v sobě snoubí nejen herecký um, ale i klasickou krásu s dolíčky. Ona lehkost se ke konci trošku vytratí, jako kdyby Lone Schefrig nevěděl, jak to celé skončit. Navíc trošku moc jednoznačně, ne? Nejedná se o žádný velkofilm, přesto ale hodnotím nadprůměrem, neb film navozuje řadu dilemat, kterými si mladí procházejí ... jako universita versus svobodný život, prožít to, o čem ti ostatní čtou. O tom, kam patří mladé chytré děvče: příliš živelná pro akademiky, přechytralá pro čtenáře Cosmopolitanu (kontrast k postavě Rosamund Pike). Pravda je někde uprostřed ... Studujte a žijte. Každopádně atmosféra je milá, taková "pampeliškovská": držíte květinu a za chvíli máte jen chmýří ve větru, z děvčete je žena, ze zásnub pláč, z pocitu, že máte vše je jen stud a beznaděj ... ale vy se třeba poučíte. PS: v popisu žánru mi chybí komedie:-)

Šokující, z 99,9% naprosto bezútěšný film, kterému se budou hloupí smát, ti o něco chytřejší předstírat, že je to "jen" fikce (nebo jen ojedinělá realita), těmi lidskými to pohne a ti, na které to poukazuje, film nikdy neuvidí. Opravdu otřesný osud, který je peklem se všm všudy. Když malilinko poodstoupím od příběhu k filmu, nemůžu se ubránit ovacím u obou hrdinek, obzvlášť tedy Mo'Nique (záporačky se hrajou vždycky líp), jejíž Oscar je pro ní beztak nachystán. K celkovému vyznění filmu: Není pro každého. Negramotnost, incest, AIDS, primitivita ruku v ruce s neschopností projevit lásku, násilí - zkrátka to všechno morální svinstvo je zabaleno do jednoho kvalitního pytle s nápisem Precious - ten vám tvůrci hodí na hrudník, těsně po tom, co vás dostali na lopatky a vy pod tou tíhou nemůžete dýchat. Zkrátka mi chybí větší paleta emocí a ne jen olověna depka na krku. Každopádně dobrý film s alarmujícícm obsahem a hereckou exhibicí. PS: jdu si pustit nějakou pohádku.

Je to špatné, dámy a pánové, teda spíš kluci a holky. Předlohu jsem tedy nečetla, ale tohle je neuspokojivé, jak po strance formální, tak obsahové. Párkrát jsem se zasmála to ano. Ale celé to působí, tak "panicky" neobratně. Holt nejsem čtrnáctiletý kluk:-)

Inteligentní zábava a zamyšlení nad prázdnotou a opravdovostí, nad tím, kam patříme, co nebo koho potřebujeme ke štěstí. Ano, film je o hodnotách a seběuvědomění. Ale dal mi více možností, takže nemám pocit, že na mě tlačili, tak proč ne ... "Everyone needs a co-pilot"

Sandřino srdce pevné jako ocel se struskou amerického snu. Hladivý, citově vyděračný film s laskavým humorem, který zachraňuje reálnými základy "true story" sám sebe od komerčního slaďáku. K dokonalosti mi chybí, nebo spíše přebývá onen americký balast, kterého tu není naštěstí nevkusně mnoho a který vnukne naději v lásku bližního? Kdo v dnešním světě, kdy je lepší nedůvěřovat, pomůže? ... Leigh Anne.

S Tarantinem moje gusto nikdy dokonale nesplyne, každopádně k Inglourious Basterds můžu jen dodat kolekci přívlastků: originální, neotřelé, vtipné, odvážné, westernové, drsné, trhlé, absurdní, sarkastické, vymakané, vícevrstevnaté, ironické. Podle traileru jsem čekala jiný typ "nadupanosti", než který jsem dostala, ale nadupané to bylo. Christoph Waltz nám trošku rozvířil žebříčky nejhnusnějších záporáků, že?

Natočit pro "mě" dobrý válečný film je úkol těžký. Do toho to filmu se mi nijak zvlašť nechtělo, neb jsem očekávala efektní hnus střídajcí se s americkým patosem, plným slz a silných příběhů o těch, co mají v kalhotech a o těch, co jsou neporazitelní. The Hurt Locker nemá silnou dějovou linii, kterou bychom mohli třeba převypravět. Je to výsek: výsek času, místa, psychiky, akce. Přesto si však udrží divakovu pozornost: kamera, střih - pohled z pozice pyrotechnika, pohled z pozice kolegů, pohled z pozice detonatoráta - a chlapské výkony, které skládají holt nejen umění filmovému, ale především těm lidem, co bojují během toho, co mi sedíme v multiplexu a kyneme díky popcornu. Jsou to chlapi, reální chlapi - nikdo nemá v ... Umřít může každý, každý má strach. Bez zbytečného patosu, realisticky, avšak na žádné docu-drama si Kathryn Bigelow také nehraje. Nevím toho mnoho o "zákulisí" a životech vojáků v Iráku, ale já jsem dostala své a pokud cítím, že to mohlo být lepší, neumím specifikovat kde a jak, takže za plný počet. Válka (i Jeremy Renner) je droga. PS: asi trochu plácám, když on to Radek99 vždy řekne tak výstižně:-)

Film, který mě svým obsahem ukoval natolik, že nějak nejsem schopna reflektovat formu. Ben Kingsley úžasný, výprava nádherná, zkrátka velědílo. Asi bych taky měla připomínky k větší dramatičnosti nebo emotivnosti. Každopádně jako učebnice lidství a historie funguje dokonale. Gándhí je osobnost, jehož jméno bychom si měli špitat každý den jako mantru. Přísný, láskyplný a nebojím se říct, že Božský, Svatý, Osvícený, ale přece člověk by měl být všem lidem znám a jít nám přkladem, ne hladověním a pleškou, ale silou ducha a žitím smysluplného života. Plus jakýkoliv film, který mě donutí přemýšlet, je v mém srdci vítaným hostem. PS: Až se mě někdo zeptá, když bys mohla potkat nějakou slavnou osobnost (byt zesnulou)? Má odpověď bude: "Bápú".