Disk

Viděno poprvé a stejně jako u Divoké bandy jsem si další Peckinpahův western užíval. Hlavně tedy krásně melancholickou hudbu Boba Dylana, která tomu dodala skvělou atmosféru. Pat Garrett a Billy the Kid krásně a pomalu svým tempem míří ke svému konci a Mistr po svém zvěčňuje další kovbojské legendy.

Miluju poirotovky, kde smrt na první pohled vypadá jako přirozená. Perfektně napsané a především zahrané. Martin Shaw si tu dává jednu ze svých nejlepších kreací své herecké kariéry.

Výborná young adult dystopie. I když nejsem znalec světa Hunger Games (kdysi dávno jsem viděl první díl), Balada o ptácích a hadech funguje jako samostatný snímek úplně v pohodě. Tom Blyth a Rachel Zegler táhnou film dopředu, i když si publikum v poslední třetině musí zvyknout na náhlou žánrovou změnu, která asi ne každého úplně uspokojí. Velký dík za četné záběry Toma Blytha bez košile, jsem za to vážně vděčný.

Miluji Poirota na Blízkém východě. Schůzka se smrtí patří k nejsilnějším a nejpůsobivějším příběhům slavného Belgičana. Zvláště když Davidu Suchetovi sekundují skvělí herci jako Tim Curry, John Hannah nebo Mark Gatiss. Atmosféra nesmírně silná, lokace uvěřitelné a výtečně vypointované rozuzlení.

Fincherův Zabiják má nejblíže k Úkrytu, což vlastně ani nemusí vadit, naopak. Moje cynické já se bavilo a zároveň kochalo nad vší precizností, která Zabijáka provází - včetně Fassbenderových monotematických monologů a starého sprostého vtipu, který je v podání Tildy Swinton příjemně osvěžující. Škoda jen, že se Zabiják nedostal do české kinodistribuce.

Mexický celovečerák Všechno to ticho je pro mě dost osobní, protože pojednával o neslyšících lidech. Hlavní hrdinka má neslyšící partnerku, neslyšící rodiče, ale přesto je pro ni velmi obtížné vyrovnat se s tím, že sama také postupně ztrácí sluch, natož aby sama od sebe chtěla nosit naslouchátka. Naprosto jsem ji chápal, protože čím je člověk starší, tím je větší problém přizpůsobit se změnám, zatímco pro mě je to naprostá samozřejmost, když naslouchátko nosím od svých deseti let a je pro mě doslova životním partnerem. Film zaujme především dokonale zpracovanou zvukovou složkou, takže hlavní hrdinku vnímáme o to komplexněji. Filmů určených přímo pro neslyšící diváky a divačky je bohužel dost málo, ale o to více si zaslouží naši pozornost.

Otrávená studna je dokument zachycující bezprostřední atmosféru na Slovensku po teroristickém útoku na gay bar Tepláreň a vraždu Juraje a Matúše. Znovu jsem si uvědomil, jak jsme zranitelní a jak nás zákony v Česku i na Slovensku stále marginalizují. Stále trvám na tom, že homofobie a transfobie by měly být trestným činem, jako je tomu u antisemitismu.

Hrozná pozéřina s vyčpělým stereotypním trojúhelníkem Berlín-gayové-drogy. Ne, s tímto na mě už prosím nechoďte.

Ira Sachs je po více než deseti letech zpět s novou vztahovkou a je to moc dobré. Skvělí herci, výborné dialogy a Ben Whishaw je i po deseti letech od Atlasu mraků stále hot.

Planeta pokladů má mnoho společného s Černým kotlem - mladého hrdinu, zcela výjimečnou animaci a bolestný finanční průšvih. Ostatně snímek vycházející z motivů známého románu Roberta Louise Stevensona se měl točit po Černém kotli, ale, jak známo, na svůj vznik si musel počkat nejméně patnáct let. I tak to byl propadák a je to velká škoda. Planeta pokladů ani po více než dvaceti letech od svého vzniku nijak nezestárla a musím přiznat, že podobně jako Černý kotel si mě získala od prvních minut. Je to klasický dobrodružný příběh se vším, co k tomu patří - včetně nádherné hudby Jamese Newtona Howarda. Planeta pokladů si zaslouží druhou šanci - a vaše docenění.