Recenzie (1 044)
Kodomo no omoča (1996) (seriál)
Velká škoda, že je u nás toto anime tak málo známé. Přitom se jedná o neskutečně vtipnou záležitost se zábavnými postavami, emancipovanou hrdinkou a nahlédnutím do světa televizních idolů i středoškolského života.
Nattevagten (1994)
Černohumorné kafkovské dobrodružství o dvou vykutálených kamarádech, sériovém vrahovi a patalogických vztazích.
The Velvet Underground (2021)
Dokument, který se snaží jít proti tradičnímu pojetí mluvících hlav a nabízí pestré koláže z šedesátkových experimentálních filmů Warhola, Mekase a dalších. Důležitost Velvetů pro alternativní rockovou scénu nelze přecenit a je dobře, že film vystihuje důležitost a výjimečnost všech členů jednotlivých sestav kapely.
[Rec] 2 (2009)
Dvojka REC se nese ve více béčkovém hávu, ale i tak servíruje solidní porci napětí, zajímavou práci s větším počtem kamer a flashbacky. Nejedná se už o takové překvapení, jako u originálu, přesto je atmosféra pohlcující a divák po chvíli přestane řešit dějovou logiku a naplno si užívá naservírovanou noční můru.
Prvý napravený (2017)
Deník venkovského faráře meets Taxikář. Tentokrát ovšem hraje prim spiritualita a existencionalismus tváří v tvář krizovým okamžikům v dějinách. Perfektní casting v čele s Ethanem a Amandou a jako lahůdka akademický formát obrazu.
Wonder Woman (2017)
Ve světle ostatních DCEU filmů patří (alespoň pro mě) Wonder Woman k těm méně problémovým. Nebojí se nadhledu, občas probleskne feministicky laděná myšlenka a poslední třetina je opravdu skvělá. Zvláštní uznání za tři velmi zajímavé záporáky a skvělé ústřední hudební téma.
Predčasný pohreb (1962)
Roger Corman předvedl ve většině svých Poeovských adaptací solidní řemeslo a ačkoliv zde místo campového Vincenta Price obsadil charakterního herce Raya Millanda, nevadí to. Samotná povídka ale nepokryje stopáž celovečerního filmu a scenáristé měli rozhodně přitlačit na lepším prokreslení postav i sestupu do šílenství.
Sicílsky klan (1969)
Heist movie s několika památnými momenty, ale napínavé je poskrovnu, protože příběh je místy až ukázkově šablonovitý.
The Slayer (1982)
Velmi slabý horor, kterému schází atmosféra, zajímavý děj i postavy, o které by se divák bál.
Vyháňač diabla 3 (1990)
Kombinace groteskna, surreálna a ponuré atmosféry zafungovala stejně jako v prvním díle. Přibyly sarkastické dialogové výměny, které pomáhají uvolnit napětí v divákovi, aby ho pak smetly nečekanou lekačkou nebo šokujícím zvratem. Pokud budete k filmu přistupovat jako k jedné obří noční můře, užijete si každou jeho minut, podobně jako já.