zdenny

Klasika a legenda. Co jiného říct? Skvěle zahráno. A to možná i proto, že váha celé stopáže stála prakticky jen na dvou hercích. SPOILER: Cele to trošičku upadlo se zjištěním, co a kdo je vlastně paní domácí zač. Kdyby to totiž byla normální ženská z vesnice, která je ale velkou obdivovatelkou hlavního hrdiny a přeskočilo jí až po přečtení rukopisu, pak by to pro mě bylo víc, jak bych tak řekl, do morku kosti.

Thrillery tohoto typu ve mně vždy vyvolávají určitý stísněný pocit. Je to prostě tak, že nesnáším, když se někdo snaží rozklížit manželský pár způsobem, že se do něj neustále vnucuje do doby, kdy začíná mít navrch a manželé zjišťují, že už nemají věci pod kontrolou. Zároveň mě ale tyto filmy nějakým zvláštním způsobem přitahují. Což je v mém případě trochu masochistické. V tomto filmu se navíc věci vyvíjejí tak, jak by divák podle lehké šablony předpokládal.

Nemám rád Viewegha a nemám rád Nellis. Tuto smrtelnou kombinaci jsem si pustil jen proto, že z úst mého kolegy to vypadalo, že by se mohlo jednat o slušnou zábavu. Jenže ti dva mě v žádném případě nezklamali. Oba jsou silně popisní a oba neumí hledat východiska. Nemám je rád a snad nikdy mít nebudu. Co se týče Nellis, tak ta musí být celkem jeblá a navíc dost závistivá (možná jen nesebevědomá). A to jednoznačně. Do svých rolí totiž angažuje převážně (a do hlavních ženských rolí výhradně) škaredé ženské. Asi, aby se necítila tak blbě. A co je nejhorší, snaží se z nich udělat sexbomby. Jako příklad mohu uvést "Tajnosti" se "sexy" Ivou Bittovou. V tomto filmu to padlo zase na Kláru Melíškovou. Já nedokážu pochopit, jak se mohli dva chlapi ucházet o takovou cuchtu. Pro toho, co se s ním rozvedla to mělo být vysvobození. On místo užívání si nových příležitostí raději skočí z mostu. No debil. Každopádně posledních asi deset minut před tou sebevraždou a včetně ní bylo nejlepších z celého filmu. Pak ještě kuřba v autě, spadlý sloup a řešení, jak jí to vyndat z pusy a posadit na zadní sedadlo. Kdyby byl v tomto duchu natočen celý film, nebál bych se tří, možná i čtyř hvězd. Jenže na to nemá Nellis vagínu a Viewegh koule.

Divný film, kterému se říká surreální. Možná bych těmto filmům také mohl říkat surreální. Každopádně, protože jsem jej viděl strašně dávno a v paměti mi utkvěly jen pasáže, ve kterých chodí lidé v devátém a půltém patře shrbení, chtěl jsem jej vidět znovu, abych vůbec viděl, jak to všechno dopadne. Musím se přiznat, že první polovina (taková ta normálnější) pro mě byla tou lepší. Když se pak rozjela ona legendární surreální jízda, už to nebyl úplně můj šálek čaje. I tak to ale nedokázalo sjet na tři hvězdy. Protože celkové schéma bylo velice netradiční a atmosférické.

Můj komentář k filmu "Labyrint 2" se dá stoprocentně použít i k tomuto. Ve zkratce: slibná myšlenka a první díl, kterému v dalších pokračováních již chybí mozková, morální a psychická kapacita.

Já mám rád divné filmy. Ale to by to nesměla být spíš hovadina než divný film.

Tento film je přitažlivý díky své "burtonovštině" - tedy využitím bohaté barevné animace a bizarními postavami zasazenými do bizarního prostředí, jehož ústředím byl tajemný dům v odlehlé tajemné oblasti. Celé toto dokáže vytvořit úžasný komplex velice lahodící divákově smyslům. Jenže pravda je taková, že celý příběh a zpracování až tak top nebyly, což ale nebrání dát tomuto snímku pohodové tři hvězdy.

Atraktivní film, kterých se točí velká menšina. Takový film, který uvízne hluboko ve vás, protože je výjimečný, prostě jiný než ostatní. Nebudu mluvit o skvělém hereckém obsazení. Nemusím vychvalovat, tam je to jasné. Co ale bylo atraktivní, tak prostředí italského přímořského městečka padesátých let. To bylo naprosto úchvatné. Navíc bylo podpořeno bezstarostným životním stylem mladých lidí. A hlavní "hrdina"? Tak ten stojí za malý psychologický rozbor. Jeho příběh mi připomíná některé příběhy Woodyho Allena. Tedy vražda pro lepší zajištění si lepší budoucnosti, která ale zákonitě přináší vraždy další. Postava prezentovaná Mattem Damonem byla nesebevědomým mladíkem, který nebyl moc zběhlý v navazování sociálních kontaktů. Když už ale s někým přátelský vztah vybudoval, zhlédl se ve svém protějšku a protože byl onen "vzor" velice přátelský, oblíbený a milovaný, chtěl jím být také. Prostě si tak moc vsugeroval možnost, že je někým jiným, až musel být originál odstraněn. A na tom je založený příběh talentovaného pana Ripleyho.

Pokus o napodobení výtečného "Big Stan" jenže s blbými herci. Navíc, aby to nebyla taková napodobenina, se celkový děj vyvíjel jiným směrem, ale jakým, to ani nevím, poněvadž jsem u toho sladce usnul.

Rozpačitý pokus o vytvoření legendy. Jediné, co film nabídl, byl Mads Mikkelsen. Film měl být o jakémsi povstání proti zvůli vládnoucích. Možná měl ambice být trochu jako "Statečné srdce" - nevím. Jenže já jsem viděl jen samé kecání o ničem, přičemž jsem neviděl žádnou akci a co je nejvíce s podivem - vzbouřenců bylo asi osm nebo deset, víc jsem jich prostě neviděl. Takže fakt nuda a velice špatné zpracování.