zdenny

Tento film je o tom, jak kdo přistupuje k otázce Vánoc a víry v Boha. Pokud člověk v tyto věci věří, je pro něj jednoduché tento film mít rád. Pokud někdo propadl všeobecnému konzumu moderní doby a není schopen připustit, že život je něco víc než jen koupě plazmového televizoru, chaty nebo auta, pro toho je opravdu velmi těžké pochopit tak jednoduché věci jako jsou mezilidské vztahy, porozumění, pomoc bližnímu či pokora. Pokud někdo tento jednoduchý film zlehčuje, je citově plochý. Velice se mi zde líbil D. Washington, byl skutečně roztomilý. W. Houston podle mě hrála co, čemu věřila. A ti dva malí kluci byli taky velice sladcí. To celé nám dává dohromady pěkné vánoční drama s trochou romantiky. PS: Opravdu se mi líbí nedělní chození do kostela na americký způsob. Komunita drží víc pospolu a kněz je opravdu pastorem. Jeho kázání lidem pomáhají. Nechci kritizovat římskokatolickou církev, ale dle mého názoru by neměl člověk chodit do kostela jen proto, aby slyšel úchylně znějící zpěv faráře a neustálé řeči, které nikomu nic neřeknou. Kněz by měl k lidem mluvit srozumitelně. Měl by jít jejich součástí, ne nějakou neuchopitelnou autoritou.

Tento film, i přes svou snahu působit věrohodně, měl spoustu slabých a profesionálních míst. Jako příslušník vězeňské stráže nemohu neopomenout vážné nedostatky, které v části, kdy byl Kajínek ve vězení prostě bijí do očí. Příslušníci se po věznici nepromenádují s brokovnicemi, třebaže vedou Kajínka. Řetězy spoutaný člověk není schopen vyrvat železné oko zalité v betonu, třebaže tím člověkem je Kajínek, z kterého (nevím proč) chtěl Jákl udělat supermana. Do věznice je zakázáno vstupovat s mobilním telefonem, proto si ani bývalý šéf západočeské policie nemůže z věznice z mobilu telefonovat a navíc se v areálu věznice nemůže ani sám pohybovat. Příslušníci nedělají dělnické práce, tudíž nemohou na mříž montovat plexisklo. A už vůbec ne v průběhu rozmluvy advokáta s vězněm. Příslušníci nemohou jen tak střílet (a ještě z brokovnice) po holubech (ani po čemkoli jiném) a už vůbec ne s tím, že by o tom ředitel věznice věděl. Ke každému vystřelenému náboji se musí psát záznam. Příslušník, který doprovází vězně,jenž vydává jídlo ostatním vězňům, jej neopustí proto, aby si s kolegy žoviálně povykládal. A už vůbec ne, když se jedná o Kajínka. Nikdy jsem nezažil, aby příslušník plivl vězni do jídla a už vůbec ne tak, aby to vězeň viděl. Institut stížnosti je v rámci humanizace vězeňství na takové úrovni, že si příslušník dvakrát rozmyslí takovou věc udělat ze strachu z možného postihu. Příslušník nevyšetřuje vězně a už vůbec ne "guantánamo" stylem. Po tak závažné mimořádné události jako je útěk mediálně sledovaného vězně celou věc přebírá Policie ČR. Těch kopanců je v téhle části určitě víc. Proto se divím, že si Jákl nevzal nějakého odborníka přes vězeňství jako poradce. Otázkou je, jestli měl zájem na tom, aby byl film reálný. Druhá věc je ta, že jako odborník by přišel nějaký trouba z Generálního ředitelství, který o vězeňském životě ví tak akorát z brožurek. Film začíná být kvalitnější, když je Kajínek na svobodě. Ovšem tam je také jedna velká fabulace. Kajínek nikdy nemohl na svobodě potkat žádného hokejového fanouška z utkání finále mistrovství světa v hokeji Česko - Finsko konaného 13. 5. 2001. Jeho útěk totiž probíhal od 29. 10. do 8. 12. 2000. Jak mi takovou botu pan režisér vysvětlí? Jak mi vysvětlí, že myslel vážně svůj film? Pravdu o této kauze ví jen Bůh a lidé, kteří byli přítomni na místě činu. Možná ještě lidé, kteří tahali za nitky. Určitě ne pan Jákl a určitě ne veřejnost, která se o případ nezajímá anebo zajímá jen okrajově. Tento film romantizuje postavu Jiřího Kajínka a staví veřejné mínění na jeho stranu. Veřejné mínění, které není dlouhodobě spokojeno s chováním politiků a celkovým politickým ovzduším v naší zemi. Jiří Kajínek se stává symbolem národního hrdiny bojujícího za soudní spravedlnost a policejní čistotu. Lidé jej tak vnímají a ženy mu posílají kalhotky do vězení. Přitom se jedná o grázla, který byl již od svého mládí aktivní v majetkové ale i násilné trestné činnosti. Nedělám si iluze o stoprocentní čistotě policie, o jejich špičkách nemluvě. Nedělám si iluze o nezávislosti našich soudů. Vím ale, že kdyby Kajínka propustili na svobodu, za nějakou dobu bude zpět ve vězení. Není natolik inteligentní, aby se vykašlal na život kriminálníka. Je to gauner, kterého si část našeho národa nesmyslně mytologizuje. V tomto filmu k jeho adoraci přispěla naprosto nevhodná hudba ála "Requiem pro panenku" nebo "Habermannův mlýn". Kdyby se pan režisér a ostatní bojovníci za spravedlnost zajímali s takovou vervou o oběti trestných činů. Myslím, že po J. Kajínkovi jich je dost. Dvě hvězdy filmu dávám za odvahu natočit v našich podmínkách nečeský film s poměrně vysokým rozpočtem, za úspěch, který v našich kinech má a za správné načasování. V době, kdy chce naše vláda šetřit na platech státních zaměstnanců (tedy i příslušníků ozbrojených sborů), tento film výrazně napomáhá k mínění, že si policisté a bachaři své peníze nezaslouží, protože jsou to nečestní hajzlové, kteří jsou lidem na obtíž. DOPORUČENÍ: Soudní dramata nebo filmy z vězeňského prostředí, kde jsou příslušníci vykresleni reálně: "Zelená míle", "Dokažte mi vinu", "Hlad", "Carrandiru".

UPOZORNĚNÍ: V tomto komentu budu spoilerovat, protože i tupý divák odhadne hned v úvodu, kdo zemře a kdo bude žít. Celou tu frašku jsem si říkal, že to je spíš parodie na kultovní postavu Predátora. A když jsem viděl v titulcích jako producenta Roberta Rodrigueze, podezřívám tvůrce z úmyslu toto téma odlehčit a trochu si zaparodovat. Protože to, co jsme mohli vidět, nemůže být seriozním pokusem o oživení legendy. Takováto jakoby pokračování by se měla točit až po tom, co vymřou fanoušci prvního filmu. Což počítám, může být asi tak za padesát let. Do té doby si tvůrci (a zjevně ne moc zkušený režisér) koledují o malér. Taktéž si myslím, že vysoké hodnocení je zapříčiněno především hodnocením mladých diváků, kteří snad ani první film neviděli anebo ještě nejsou schopni tyto dva naprosto rozdílné filmy kvalitativně rozeznat. Začnu partičkou: V prvním filmu máme sympatické komando supervojáků, zde máme lidi, kterým prostě nemůžeme přát přežití, protože jsou zaprvé celkem nesympatičtí a zadruhé jsou to až na výjimky samí zločinci. I proto jsem byl spíš na straně predátorů, protože ti zůstali stejní jako před dvaceti třemi lety. A narozdíl od těchto lidí měli dodržovali i nějaký ten kodex, kdežto lidé se bez skrupulí podráželi až to pěkné nebylo. Film začal být zajímavý až s příchodem L. Fishburna (konečně pořádný charismatický chlap). Ale co z toho, když za chvilku zemřel a s ním i jeho desetisezónní účinkování na predátoří planetě. Bylo to to samé jako s D. Trejem, kterého filmaři také obětovali, protože jeho jméno bylo jen návnadou pro diváka. Když opomenu tupé chování postav v úvodu, kdy všichni svorně drželi skupinu pohromadě, aniž by věděli, kde vlastně jsou (protože v případě takové nejistoty by se tito vrazi pohádali hned v úvodu), nemohu odpustit opravdu hloupé dialogy, které si nedovolili ani kluci v osmdesátkových béčkách. Co se týče castingu, tak to byl opravdu horor. Brody a zabiják? I Arnold dnes by to zahrál desetkrát lépe a hlavně uvěřitelněji. Brody by se hodil tak možná do nějaké francouzské vetřelec sci-fi. Stejně i ta malá holčička A. Braga. Čím mě má asi tak okouzlit šedesátikilový Brody v takovém akčním filmu? Tím, že totálně dobije predátora v závěru? Totálně neuvěřitelné. Stejně tak ta panenka. No nic. Toto pro mě zklamání nebylo, protože jsem opravdu nepředpokládal, že by to mohlo oprášit slávu starého Predátora. Spíš se trochu zlobím, že někdo má tu drzost se o to s tímto materiálem pokusit. Jednu hvězdu dávám za opravdu nádherné exteriéry. Takže shrnuto: Jako spořič na PC dobrý, jako film nikoli.

Jedná se spíše o jakousi historickou fresku. Žádný jiný přídomek bych tomu nedal a už vůbec ne horor. Dva bráchové (společně s jinými vojáky) jsou pověřeni vymezit švédsko-ruskou hranici po švédsko-ruské válce na konci 16. století. Tyto historické události jsem nikdy moc nestudoval, takže z historického hlediska nebudu hodnotit. Zde šlo o vztah dvou bratrů, z nichž ten mladší byl totálně závislý na starším. Přičemž starší se do šéfa této bratrské dvojice pasoval z titulu dlouholeté účasti ve válce. Pořád měl plnou hubu keců tom, že on si zaslouží to i ono, protože on byl přece ve válce. Nikdo mu to nebere, ale tato postava mi byla strašně nesympatická. Druhý brácha, který vypadal inteligentnější i lidštější s tímto nepoměrem neuměl naložit a bojovat a tak se z něj stal pouhý spolupachatel zla, které oba bratři na své trapné pouti vykonali. Příkladem budiž vesnička 73 lidí, která žila mimo veškerý život obou zemí a přes kterou starší brácha vymezil hranici. Paráda, takový projev arogance, zvůle, byrokracie a úředníčkovství můžeme vidět na úřadech i dnes. Takže vlastně nadčasový film. Jinak taková jalová pouť dá se říct samozvanců močály a ostatní nehostinnou krajinou. Takže vlastně za exteriéry ta jedna hvězda. Alespoň jakous takous atmosféru to navodilo. Ale ta sauna? Co to bylo za umělé stavení, vůbec nepatřící do oné doby? A přímo přes ní povede hranice... Super. No celkem hovadismus. Neviděl jsem v tom nic zásadního, spíš to byl pokus udělat něco trochu jinak a vyšly z toho "Houbičky 2". PS: Viděl jsem to asi načtyřikrát, z toho posledních deset minut jsem asi osmkrát vracel.

Myslím si, že v tomto případě nejde tak ani o "dvojku", jako vyloženě o pokračování. Já musím konstatovat, že tento navazující díl se opravdu povedl a krásně se napojil na ten první. Přiznávám, že na zhlédnutí tohoto dílu jsem čekal třičtvrtě roku, než jsem se osmělil. Měl jsem totiž strach (a u dvojek bývá oprávněný), že pokračování nebude tak kvalitní jako tříhvězdičková "jednička". I proto dávám tomuto dílu čtyři hvězdy. Mile mě překvapil a já to tomuto dvoufilmu dlužím. Myslím, že celkové hodnocení tři a půl hvězdy za oba díly je spravedlivé. V obou dvou částech se mi líbila akční část filmu, kdy se z žen stávají nesmiřitelné válečnice proti nestvůrám, které mi ve "dvojce" připadali více jako lidé. Asi proto, že jsem si na ně už zvykl. Tento film si poměrně vysoké hodnocení zaslouží i proto, že v jeskyni nezabíjí nějaká zmutovaná příšera, ale dle mého názoru jeskynní lidé, kteří se skvěle na život ve tmě adaptovali. Tomuto se prostě dá uvěřit. V tomto díle měl divák větší jistotu v mužské části výpravy, ale jak už to bývá... Prostě musím připustit, že ženy tuto dvojsérii táhnou a musím připustit ještě jednou, že jim to fakt sluší. A to nemám moc rád akční ženské hrdinky. Další fakt, který mi přinášel velice silně stísněné pocity, byl v určitých pasážích velmi malý prostor pro všechny zúčastněné. Např. v tomto díle, když ty dvě holky plavaly, aby si našly další cestu a na nadechnutí měly opravdu miniaturní prostor. Já bych se tam asi zbláznil. Takže tento dvoufilm hodnotím velice kladně, i přesto, že jsme se dočkali nečekaného závěru. Který ale může být předzvěstí "trojky". Pokud by vše pokračovalo v tomto duchu, vůbec bych se jí nebál a čekat třičtvrtě roku na ni určitě nebudu. PS: Nevím, zda to byl záměr tvůrců, ale když se dívám na původ jednotlivých herců a hereček, jedná se vskutku o unikátní internacionální počin.

Naturalisticko-realisticky natočený film, který může některé diváky pohoršit. Zezačátku to vypadalo jako konverzační cvičení pro začátečníky (hlavně rozhovor Matthewa a spisovatelky). Pak se to ale rozjelo a my jsme mohli být svědky určité brutality, která ale hodně koresponduje s realitou. Velmi logické bylo i chování postav a především rozhovor v baru čtrnáct dní po "vraždě". Takhle přesně se zločinci chovají - tedy já tomu věřím. Velice se mi líbila i postava Matthewa, protože ten retarda byl fakt zahrán kvalitně. Závěrečná část s pomstou už tak realistická nebyla, ale možná o to víc nám dává pocit satisfakce. Zde vyvstává otázka ohledně trestu smrti. Já sám jsem proti a když, tak jen v případě, že trest vykoná rodina nebo pozůstalí sami. V tom bych spatřoval jakési naplnění spravedlnosti. Myslím si, že člověka moc neuklidní, když vrah dostane humánní injekci a navíc od někoho úplně cizího. Závěrem bych chtěl dodat, že vzhledem k roku výroby filmu, bychom mohli být shovívaví především ke zvukové stránce filmu.

Psychologické filmy mám rád, ale tento se do mne nějak výrazněji nevryl. Tři hvězdy ale dávám za perfektní ztvárnění rozdvojené osobnosti. Ostatní herci také zahráli své. Líbila se mi S. Sarandon. Ve filmu stojí za to sledovat dvě věci: 1) závislost na matce (která v dětství hlavního hrdinu týrala) přerostnoucí v částečné ztotožnění se s její osobností a následný boj mezi osobností autentickou a matčinou. 2) Boj mezi mužem a ženou v jedné osobě, kdy SPOILER: žena opět vítězí. KONEC SPOILERU. Zajímavý film, který ale už nemusím vidět podruhé.

Poměrně velká černošská rodina se sejde na Vánoce doma. To je z toho vánočního asi tak vše. Film je o rodinných vztazích a o tom, jaké má kdo tajemství nebo problémy. Vlastně by se to dalo zařadit do kterékoli jiné roční doby, jde o to, že Vánoce jsou nejchytlavější. Jako vánoční film bych to vůbec nepovažoval a jako komedii taky moc ne. Ten film by nebyl až zas tak špatný, kdyby účinkující černoši tak strašně nepřehrávali. Holky za každou větou výraz "já jsem ta největší kost" a kluci zase to obligátní raperské vlnění. Pro mě nejzajímavější postava byl nejstarší brácha. Jeho příběh byl, co se dramatu týče, nejpoutavější a i představitel jeho role byl pro mne nejlepším hercem. Co by si měl každý z tohoto filmu vzít je zdůraznění rodinné soudržnosti a fakt, že o Vánocích se lidé stávají lepšími.

Tento film si možná hrál na víc, než má. Zřejmě se inspiroval filmem "Izolace" (2006), jenže postrádal nadhled a možná podobné herecké obsazení. Film "Izolace" byl britsko-německý. Možná se při tomto dílku měli Němci také spojit s Angličany a mohlo vzniknout něco hodnotnějšího. Tento film něco v sobě má (když tedy odmyslíme s nebezpečím moc nekorespondující chování postav), kdyby si ale nehrál na tak moc vážný film. Faktem je, že jsem očekával, že veškerá nebezpečenství připraví firma. Nestalo se tak, místo toho střelilo v hlavě někomu jinému, což by v případě, že by nešlo o nábor, bylo i jedno. Takto si chtěl tento "thriller" hrát na něco víc - na něco psychologického. Neříkám, že to nezvládl, říkám, že na to vůbec neměl. Pořád uvažuji mezi jednou a dvěma hvězdami. Jenže jsem si vzpomněl na hlavní dívčí postavu a přešla mě chuť směrem nahoru vymýšlet argumenty. Ta v poslední třetině přehrávala tak neuvěřitelným způsobem, že by se i Rambo mohl stydět. A tím nemyslím S. Stalloneho, nýbrž postavu Ramba. Shrnuto: Nápad ucházející, ale potřebovalo by to fakt hodně předělat, a pak by tři hvězdy nebyly problém.

Jednu hvězdu dávám pouze za to, že to byl film typu "lidé v místnosti". Jenže narozdíl od těchto filmů, které se specializují na psychologický teror (anebo jsou lidé ponecháni sobě navzájem napospas bojující s ponorkovou nemocí), toto je totální kravina. A ten nápad s vytvářením amerických sebevražedných atentátníků, to už musí být fakt super pako někdo, koho toto napadlo. A to vlastně ani nevím, proč tam vůbec účinkovala ta šestadvacetiletá pipina. No nic, myslím, že 53 % je velmi, velmi vysoké hodnocení.