Radiq

Úvod do surrealistického světa Davida Lynche. Audiovizuální industriálno, šílené psychično, snové mysteriózno a v neposlední řadě nesmyslnost. To vše mi proudí hlavou a ani ji nemusím mít mazací. Ani scéna, ve které se dozvíme, proč se film jmenuje Mazací hlava, vám moc nepomůže, spíše naopak. No takhle: nebavilo mě to. Ale ať se vám to líbilo nebo ne, ať jste to nepochopili nebo nepochopili, jasné je jedno: když někdy někdo bude mluvit o Mazací hlavě, určitě budete vědět, co je to za film (a budete si říkat "ta psycho blbost, co jsem nepochopil"). Jistou uměleckou hodnotu to ale určitě má - šlo by vybrat téměř jakékoliv políčko z filmu a použít ho jako plakát, uměleckou fotografii nebo námět na kérku. Asi nechápu tu oblíbenost mezi týpky jako Bukowski, H.R. Giger, Kubrick (ale tak to už v uměleckých kruzích často bývá) a že se to kdesi promítalo 5 let. Jak jsem řekl, mě tenhle "film" neuchvátil, ale určitě mnoho tvůrců nějakým (mě neznámým) způsobem ovlivnil. Nevím, jestli třeba měl vliv na videoklip Little Wonder od Davida Bowieho, ale ho já z nějakého důvodů mám spojeného s Mazací hlavou.

Zhustit 7 knih do 1 filmu je dost odvážnej nápad. A taky to podle toho dopadlo. Už to, že do role Rolanda vybrali černocha, naznačovalo, že hodně věcí z knih se přeskočí, ale tohle byl úplně jinej příběh. V podstatě vůbec neodpovídal tomu, o čem by to mělo být. Chybějící zásadní postavy a dějové linky dají znalci předlohy dost zabrat a neznalý dostane jen jakési torzo, které je tak vzdálené od knihy, že s ní má pramálo společného. Ono se není čemu divit - série knih je tak rozsáhlá, že ani sám Stephen King asi neměl na začátku představu, jak moc se to rozroste. Skáče v místech a časech, v alternativních vesmírech a pohybuje se mezi realitou a fikcí, je tam strašně moc postav, ras a stvoření, odkazů do popkultury, a přitom se vrací pořád k jednotlivým bodům v předchozích knihách a navíc to vše má jistou spojitost s některými ostatními díly Stephena Kinga. Míchá žánry a přidává další a další mezipříběhy, myšlenkové pochody, abstraktní místa, sny, a kromě toho je tam strašně moc vaty. Ve filmu je to zkondenzováno na 3 postavy - Rolanda, Jakea a Waltera (muže v černém). Jde o záchranu nějaké Věže a její smysl nám prozradí v jedné, dvou větách a navíc dost zcestně. Kingův propojený svět je zde vizuálně naznačen, když vidíme ruiny zábavního parku s nápisem Pennywise, ale proč? To se nedozvíme. Takže jak na ten film pohlížet? Když bych to měl porovnávat s knihou, je to jasný odpad a nevyužité možnosti zůstaly ladem (případný seriál by jistě mohl vysvětlit mnohem více záhad a fungování Středosvěta). Pokusím se ale nahlídnout na to jako samostatný film. Ani tak nemá moc šanci prorazit. V této rovnici je příliš mnoho neznámých. Neznám motivace postav, charaktery jsou plytké, děj ukrutně stručný a digitální efekty nic moc. Akce přehnaná (Rolandův skok nebo způsob nabíjení koltů), ale vcelku podařená. Nic proti hercům. Tom Taylor mi v roli Jakea seděl a duo Elba/McConaughey jsou mí oblíbenci. Mělo to pár svých momentů, ale spíš se to veze na popularitě knih, než aby to odvyprávělo nějaký zajímavý příběh. Hollywood by měl dostat za tohle trest, protože toto není správná cesta, jak přenést na plátna knih poměrně zajímavou (i když strašně zamotanou) předlohu.

Oseklá přibližně polovina Mulholland Drive, některé scény navíc zkrácené... ale to všichni asi víme. Je to samozřejmě nedodělek, když byl plánovanej seriál... a možná je škoda, že nevznikl... ale možná ne. U Mulholland Drive je hodně "možná". Jsou zde jen asi 2 nepodstatné extra scény, které nám nedají žádné nové informace vedoucí k pochopení filmu z r. 2001 (možná). Vidět toto bez vidění konečné verze a byl bych nasraný, že to nijak neskončilo. Vidět konečnou verzi a pak vidět tohle (můj případ) a nic nového to nepřinese. Z těchto důvodů pokládám tento film jako zbytečný, a proto hodnotím tak nízko.

Nikdo neumí natočit divný film tak, jak David Lynch. Co si budeme namlouvat - kdo to pochopil, tak kecá. Ale mě se na tom právě líbí to, že každý to mohl pochopit trochu jinak. Samozřejmě je potřeba dávat bedlivý pozor celou dobu (a ideálně si před tím přečíst těch 10 Lynchových nápověd k filmu). Ale to, že hned po filmu na něj nezapomenu, mi dává zážitek i na později, dokonce i na několik let, protože můžete s ostatními probírat u piva, co mělo znamenat to či ono. A pak se na to můžete podívat znovu, abyste zjistili (a nebo ne), že jste si něco mysleli dobře a nebo špatně a nebo ne. Ono to většinu filmu docela jde, ale poslední půlhodina ten děj (a vás) totálně převrátí naruby. Ale natočit nesmysl dokáže každej - tohle ale je něco úplně jiného. Nejen, že to má takhle složitou nepochopitelnou zápletku, ale jsou tu další klady, které z Mulholland Drive dělají něco víc. Je to už tradičně Badalamentiho hudba, výborná atmosféra a i přes množství postav v nich má člověk přehled. Teda. Jako. Chápete. Než přijde ta poslední půlhodina. Tenhle film nelze doporučit každému, ale kdo má rád filmy (tím myslím ne mainstream-žeroucí ovce), určitě odejde se zážitkem, kterej je jen tak nepustí. Bomba.

Stejně jako jakýkoliv díl Létajícího Cirkusu, i zde narazíme jak na zdařilé, tak na ty méně zdařilé skeče. Zatímco německá Karkulka je z celého Fliegender to nejlepší, zdlouhavá pohádka z druhého dílu se vůbec nepovedla. Jsou tu kultovní scénky (fotbal filozofů, maraton inkontinentních, chov porodníků a krátkorohých gynekologů, "tradiční" bavorská restaurace), i ty méně zábavné (Dürer, zápas sám se sebou, koupě naslouchátka/čoček a všechny Gilliamovy animace) a také pár průměrných. Ta němčina, která obecně není vtipný jazyk (a Němci nemají smysl pro humor, jak víme), je v podání Pythonů jedinečná. Ale myslím, že Fliegender se pohybuje lehce pod úrovní kvality Flying... ale za skouknutí to určitě stojí.

"Jen klid, matko, všecko je solidní." Nejvíce si na takových filmech cením těch nehereckých výkonů. Působí neuměle a jako lidé, které reálně můžeme potkat a slova jim jdou z úst naprosto přirozeně a stejně tak se chovají. Forman formu filmu zformoval do nejlepší formy - obyčejný vesnický ples chytá tak neuvěřitelně uvěřitelný tón, že se tomu nic nevyrovná. Když to zkombinujeme s dokonalou vtipností jednotlivých scén, dostaneme jednu z nejlepších komedií českého filmu. Nevím, jestli Forman měl tak skvěle vymyšlené postavy a scénář, ale to je jedno - hlavní je, co z toho vzniklo. Stejně ale musím vyzdvihnout, že na svědomí to mají hlavně ti skvěle vybraní herci (všichni do jednoho!) s nezapomenutelnými ksichty a hláškami.

Ty Krajčovy zuby a Budařova parochňa aka řídké vlasy docela bijí do očí, ale k těm jejich charakterům to docela sedí. Budař je opravdu hovado a taky to k němu skvěle sedí (a docela chápu, že hodně lidí ho nemusí - humor v jeho podání někdy ani nevypadá jak humor). "Jděte... do hajzlu." Ono celkově se tady sešla solidní sebranka herců a hned mi doklaplo, že Nuda v Brně k tomu má hodně blízko - a pak už jsem věděl, odkud vítr vane. "Já se omlouváme." "Tak proč si to kupujete?" "Ale my to nekupujeme, my na to nemáme." Takže místama fakt dosti vtipné a bavilo mě to... akorát ke konci to jaksi zvážnělo a já nevěděl, jestli to mám brát černohumorně nebo opravdu vážně. Kokoti dva! PS: při závěrečných titulcích jsem se také pobavil, když se v seznamu rolí objevily i "Stará prostitutka" a "Středně stará prostitutka". Jsem ochotnej to kdykoliv zkouknout znovu...

Konečně jsem to viděl celé. Film má svá pozitiva, ale i negativa. Velmi rušivý element je třeba Marie Rosůlková, kterou bych nejrači sám zabil. To už by těch vražd ale bylo pět - i když ve skutečnosti jich bylo ještě víc a hláška "Čtyři vraždy stačí, drahoušku" ve filmu vůbec nezazní - je tam jen "Tyhle vraždy stačí, drahoušku". Lubomír Lipský je taky  podle mě špatnej herec a jeho humor (resp. humor v jeho podání) mi nepřijde a nikdy nepřišel humorný. Přesto je tato role tou, kterou u něj chválím. Samozřejmě hlavní devizou filmu jsou dobré hlášky a zamotaný veselý bláznivý děj plný mrtvol. K těm hláškám mám ale výhradu, že sice hláška dobrá, ale zahláškovaná často docela suše, mohlo být líp. Ale je mi jasné, že to je taky kvůli mé alergii na některé herce. Ale třeba takovej Josef Kemr, chch, ten neměl chybu. "Dej fem ten fek. Ten fek fem zek." Originální zpestření filmu přinesly kresby a stylizace do Saudkových komiksů, ze kterých je cítit erotický nádech, všude samá sexbomba - i ta, co dělala reklamu na pěnu Ozamex a pod paží měla huňáče. Celkově se divím, že komunisti vůbec něco takového dovolili, a to včetně toho, jak moc amerikanizované to bylo. Komiksy a sexbomby - úplné Sin City. "Ten člověk nevraždí sám, je jich víc. Asi 17." K tomu všemu je složená fakt parádní hudba, to se v českém filmu taky moc nevidívalo. "Budete-li mít chuť vraždit, přijďte. Tady se vždy někdo najde." A samozřejmě nesmím zapomenout na: "My jsme všichni Gogo."

... aneb jak udělat celovečerní film po poslechu písně Jožin z bažin. Vůbec netuším, v jaké době by se to mělo odehrávat - veteránská auta a lovecké vybavení, ale přesto i moderní věci. A to není jediná záhada - co nebo kdo jsou to kostrouni, co nebo kdo jsou zač ti vesničani mluvící záhadným jazykem a co nebo kdo se tam bude dít dál? Srší z toho na mě mystično a budí ve mě zvědavost a hlavně proč je tam pořád všude tolik much? Obzvlášť postava Karla Rodena je nezapomenutelná (pleška a vous, potažmo kňour plus ten oděv), stejně jako jeho bratři Zach, Fridrich, Daniel, ale i takový František Řehák byl boží (a to ani nemusel Říhat). Nevím, chvílema jsem se u toho cítil jak u Twin Peaks, chvílema jak u Jedna ruka netleská, pak zase Hory mají oči nebo Na vlastní nebezpečí. No, nevím, kde jsem k tomu přišel. Každopádně jsem doufal, že tam ty kostrouny nakonec neukážou, aby si to uchovalo tu fantaskní atmošku. Ukázali, ale né moc, takže docela dobry. Možná to chtělo trochu víc propracovanější, ale já jsem nakonec spokojenej. Je to taková česká ujetost, která si ale asi moc příznivců nikdy nenajde. Tak alespoň mě, částečně.

Kdo viděl originál, musí vědět, že tento remake je docela zbytečnej. Sice dobře vyplní mezeru s ženskou postavou (v původním filmu to byla náhodná servírka), ale nejpodstatnější scény, nebo alespoň jejich základ, zůstaly vlastně stejné. Rutger Hauer nebo Sean Bean? Těžká volba, beru oba. Nemůžu říct, že by mě to nebavilo, ale prostě jsem viděl už viděné. Navíc logika s tím, že John Ryder vždy ví, kde a jak a co a kudy a vždy mu všechno vyjde a vždy je o krok dopředu a vždy je tam, kde být má, je i v tomto remaku stejně nesmyslná. Během filmu jsem vytáhl asi jen 2 šušně, což není tak špatné, chch. PS: jo a toho digitálního králíčka hned na začátku, si mohli ušetřit. Né kvůli tomu roadkillu, ale proto, že bylo hned poznat, že je digitální...