TheEvilTwin

Klasická Hartovka jak vyšitá, akorát s tím rozdílem, že zde jde humor celkem mimo diváka a nejen, že jsem se výrazněji nezasmál ani jednou, ale ono ani v průběhu toho průběžného humoru moc není. Je zde typická šablona podobných filmů, postavičky jsou stokrát vídané archetypy, scénáristicky je film bez sebemenší invence a výsledek pak vlastně za moc nestojí. Na tyhle filmy jde člověk kvůli černého a nekorektního humoru, ale ten zde bohužel úplně chybí a já nevidím důvod, proč se na film vlastně dívat...

Kousek žánrově velmi podobný výbornému Bad Samaritan, The Neighbor nebo Disturbia, a proto budu hodně porovnávat. I came by je vlastně dobrá filmařská práce, protože tenhle teenager X psychopatický soused námět je poměrně dobrá látka, která se dá uchopit z jakékoliv strany, ALE… Po hodině kvalitního nastínění příběhu, jeho posunu kupředu a seznámení s postavami se jaksi začínáme motat v kruhu a místo vyvrcholení dostáváme další stejnou příběhovou smyčku. Dále zamrzí, že záporák není více představen, nepůsobí psychopaticky jak by měl a nemá výraznější charakter, který by diváka strašil ze spaní a stejně tak závěr filmu je slabší bez potřebné finálové katarze. Dívá se na to dobře, jen druhá půlka je díky výše zmíněnému až moc natahovaná a občas nutí diváka koukat na hodinky…

Samaritán je přesně ten feel-good akčňák, který si člověk rád pustí. Postavy jsou sice klasické archetypy podobných filmů aka dobro X zlo spolu s vedlejšími postavami a poskokama, ale jejich charaktery se mi zde líbily, stejně tak Stalonne dokázal překvapivě zahrát i nějakou tu emoci a v akci byl “oukej”. Co nejvíc zamrzí je rating PG13, kdyby zde bylo plnotučné Rko, při té spoustě akce a nářezů co ve filmu byly by se určitě neztratilo, ba naopak by filmu dokázalo přidat na vážnosti a možná bych šel s hodnocením i výše. Paradoxně mě nejvíc zklamalo finále, do kterého jsem byl přesvědčen o čtyřhvězdě a které by u podobných filmů mělo být vyvrcholením a highlightem, ale zde jakoby nemělo dostatečný drajv a originalitu a bohužel sklouzlo do klasické šablony. Potenciál byl asi větší, ale i tak nijak hůř neremcám.

Takové Dánsko řízlé Španělskem a ve výsledku překvapivě ne až tak špatné, jak jsem čekal. Musím nesouhlasit s ostatními, kteří zde několikrát vyzvedávali neuvěřitelnost příběhu - mi to přijde vpohodě, má to občasnou napínavou atmosféru, prvky paranoie, nádech thrillerového vyšetřování a celkem nepředvídatelný děj. Herectví je ale průměrné a výsledný obraz a vyznění celého filmu stejně tak -dobře se na to dívá, zabaví a vtáhne, ale světový zázrak to bohužel není. I tak ale převládají pozitivní pocity.

Španělsko nezklamalo a opět nám nabízí zamotaný a vychytralý film plný zajímavých nápadů. To, co zdánlivě vypadá jako bězné bankovní přepadení, se časem ukáže být víc než to a postupně se odkrývají karty jednotlivých rukojmí a jejich zamotaný příběh. Má to celkem nepředvídatelné prvky a zvraty, chytré dialogy i finální odkrytý nápad, na druhou stranu je to stále spíše béčko bez výraznějších herců či aspektů, pro které bych si film do budoucna pamatoval. Výsledkem je tedy obstojný průměr, který v jednotlivých kouscích dokáže překvapit, ale jako celku mi tam chybí kvalitnější lepidlo, které by části pospojovalo do lepšího finálního výtvoru. Neurazí, nenadchne.

Intenzivní napínačka, u které se až stydím, že jsem ji takovou dobu odkládal. Rodina s dětmi se na dovolené v Asii ocitne uprostřed převratu, ve kterém místní loví američany a je to atmosferická jízda jako prase. Potěší áčková herecká hlavní dvojka, přiměřená stopáž, která ani na minutu nenudí, a hlavně všudypřítomná akce, paranoia a zběsilý útěk před násilníky. Jednoduchý, ale krásně funkční celek, jehož nejvetší předností je schopnost přišpendlit diváka do sedačky, a to se mi zas tak často nestává.

První díl vypadal jako klasický Borat - nekorektní humor a zábavné rozpravy Borata a dvou redneck antivax dementů celkem pobavily, ale další díly byly diametrálně odlišné. 6 sedmiminutových dílů o vyvracení hoaxů ohledně covidu, černošských demonstrací a amerických volbách - jako osvěta téma asi nikterak špatné, ale spojovat ji se seriálovým Boratem, od kterého člověk čekal komediální řezanici? Šílenost na druhou.

Už po prvních 20 minutách, kde „malá holka“ naprosto bezproblémově umlátí urostlého dozorce a kde otec nepozná svou zmizelou dceru a bez povšimnutí jakýchkoli rozdílů vezme do domu 30letou vražedkyni s jiným přízvukem i vzhledem a vráskama a pokládá ji za svou Esther, se mi chtělo film bez váhání vypnout - takový logický shitfest jsem totiž už dlouho nezažil. K mojí smůle jsem to neudělal a odvážně si film pustil až do konce. Na jednu stranu zvrat vysvětlí některé původní logické díry, na druhou stranu bohužel ne všechny a pořád je ve filmu kupa nesmyslů. Ruku na srdce, obsadit 25letou herečku do role 10letého dítěte je samo o sobě úlet, Esther přehrává, všichni se chovají jak dementi, logika jde v celém filmu úplně stranou a je vidět, že jde jen o nasílu tlačené pokračování snažící se těžit z nostalgie prvního dílu. Zvrat jsem přečetl 20 minut dopředu, je stejně nesmyslný jako zbytek filmu a ve výsledku je to vlastně úplně jiný film než původní Orphan. Zvláštní a zbytečný film bez nápadu i atmosféry a ačkoliv se dal nuceně přežít, asi bych ho úplně s klidným svědomím vynechal.

Akce dobrá, rvačky záživné a jen pěsti, nože a sekery bez pistolí taky potěší. Na druhou stranu je pro mě Korea zas a znova strašně těžko stravitelná - ať už nesrozumitelný jazyk, tak chaos ve jménech a postavách, ale nejvíc mi zde chybí výraznější a drsnější Rkový rating s krví a stejnětak je dvouhodinová stopáž celkem náročná. Neurážející průměr, ale korejští fandové si tu hvězdu navíc asi rádi přihodí.

Čekal jsem ujetou prkotinu jako Machři, ale bohužel jde o “obyčejnou” komedii, která se paradoxně bere celkem vážně a zas tak vtipná bohužel není. A ani Schneider to nezachránil.