Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (1 708)

plagát

Kůže (2017) 

Bizárky miluju, ale i ty musí mít alespoň nějakou vizi, čím chtějí být, co chtějí předat a mít úderný motiv, děj nebo závěr, co v divákovi bude rezonovat (Hereditary, Midsommar, Us, Nepřítel, matka!…). Tohle Skins ale nemá, a tudíž musím zklamaně konstatovat, že španělé a Casanova sice na obrazovku přinesli mega porci bizáru s podmanivou fialovo-růžovou stylizací, na kterou se z uměleckého hlediska dobře kouká, ale krom toho film nepřináší nic, na co bych vyloženě chtěl vzpomínat či to rozsáhle opěvovat. Artový výkřik do prázdna s formou na jedničku, ale obsahem či pointou bez hodnoty.

plagát

Vrah naoko (2023) 

Jako nenáročné pokoukání na krásnou Adria Arjona a sympatického Powella je film dostačující, ale jinak rozhodně nejde o nic, co by si zasloužilo větší hype. Komedie film totiž není ani omylem a na to, jak zábavný nápad film nabízí, jsem se nezasmál ani jednou, celkově se drží humorem film dost při zemi a nějaké vtipné sekvence, které by mohly z děje potenciálně vyplynout, tady úplně chybí, takže ve výsledku jde čistě o obyčejný příběh, kdy se normální chlápek omylem zamotá do předstírání, že je hitman a tak nějak se do své “klientky” zamiluje. Akce se nedočkáme, humoru taky ne, ale naštěstí to zachraňuje dostatečně fajn hlavní dvojka, feel-good aura celého filmu a závěrečná “hádka” v bytě, která alespoň trochu stála za to. Koukatelné zcela bez újmy na zdraví, ale dle ohlasů jsem čekal daleko větší, zapamatovatelnější a zábavnější věc.

plagát

Anthony Jeselnik: Thoughts and Prayers (2015) (relácia) 

Jeselnik je zvíře - sázet takhle morbidní a nemorální vtipy o mrtvých a obtěžovaných dětech chce koule. Často jsem se fakt od srdce zasmál a celkově mi jeho styl sedl, nicméně musím souhlasit s ostatními, že to místy působí "jen" jako až moc rychlá kadence random morbidních vtipů bez větší návaznosti, což asi není vyloženě špatně, jen to zkrátka ale není to, na co jsme od běžných stand-upů zvyklí.

plagát

Žraloci v Paříži (2024) odpad!

Tak tohle byla vyloženě kanonáda pí*ovin. Už začátek, kdy plovoucí žraloci záhadným způsobem rušili kamerový signál potápěčům mě utvrdil, že tohle bude velký průser. Přidejme k tomu záhadnou evoluci žraloka, který se vyvinul ze svého "obyčejného" druhu v nějaký nový, vyšší druh, co je schopen se sám rozmnožovat, co je schopen přežít ve sladké vodě Seiny a k tomu si udělat "hnízdečko" pod budovou Paříže a máme tady skvělý koktejl shitfestu, u kterého se člověk nestačí divit, na co kouká. Postavy jsou brutálně simplexní, žádné zákony, pravidla ani uvěřitelnost světa tady nikomu nic neříká (celá scéna se starostkou, co nechá uspořádat plavecký závod v Seině i přestože ví o žralokovi v ní, komando sniperů povoláno na žraloka, banda 10 policistů co si tenhle problém řeší sami na vlastní pěst a rozmisťují výbušniny pod Paříží...), všichni si běhají jak se jim zachce a co rozhodně nemůžu prominout je levný a neoslnivý vizuál žraloka. A ta finální záplava Paříže a výbuchy byly už jen dokonalou třešničkou na tomhle parodickém dortíku - to si z nás fakt asi někdo dělá prdel. :D:D:D:D Tohle že dělal Xavier Gens a vzal to Netflix?? Hah, vtip roku.

plagát

The Alpinist (2020) 

Asi mě to chytlo o něco méně než Free Solo, ale i tak jde o dost silný příběh jednoho lezce a je až obdivuhodné, co dokázal. Nicméně z čistě filmové stránky mi přišlo, že Free Solo má daleko víc, co nabídnout, ať už bohatší výpovědi hlavní postavy, tak údernější vizuální záběry či celý příběh okolo lezení.

plagát

Jsem matka (2019) 

Předvídatelná ptákovina bez nápadu, která nejenže ničím neoslnila, ale taky nedávala smysl. Celé tohle načrtnutí "co se na planetě stalo" je zde až příliš povrchně, droidi jsou totální NPCs, celý průběh nevede vlastně vůbec nikam a samotný závěr je prostě až moc hloupý, abych mu byl schopen uvěřit. Hvězda navíc za pěknou hlavní herečku, jinak je to ale brak.

plagát

Eric (2024) (seriál) 

Tak tohle je neskutečně promarněný potenciál. To, co se zpočátku jeví jako skvělá detektivka o zmizení 10letého Edgara, se časem zvrtne do úplně tuctového, nezajímavého "zmizení" s naprosto nezábavným koncem. Zpočátku se nám tady představuje více podezřelých osob, rozehrává se několik osobních příběhů a celé zmizení se jeví mysteriozně, ale od třetího dílu seriál extrémně ztrácí spád a míří do úplně obyčejného příběhu, který místo úderného závěru jen tak nějak vyšumí a bezmyšlenkovitě nám předhodí rozuzlení. Vůbec tady nesedí celý tenhle divný mix nápadů, ať už od nepřijetí gayů ve společnosti, přes osobní krizi a imaginárního Erica, korupci vysoce postavených osob nebo celé rodinné drama mezi ústředním párem - celé je to až moc překombinované a vlastně ve výsledku úplně o ničem, bez nápadu a bez sebemenšího uspokojujícího rozklíčování. První díly vyvolaly nadšení, ale poslední díly naprostou nechuť, takže vlastně ani nemohu seriál doporučit...

plagát

Eric - Episode 1 (2024) (epizóda) 

Šikovný úvod, který nám po zmizení 10letého Edgara ukazuje vyšetřování a odkrývá desítky cestiček, kam se může děj teoreticky ubírat, z nichž všechny jsou zatím dostatečně mysteriozní, napínavé a zábavné zároveň. Cítím z toho (za mě jeden z nejlepších seriálů) Safe, který byl pro své cliffhangery na konci každého dílu dost slavný, a tady to zatím vypadá podobně.

plagát

Tarot: Karty smrti (2024) 

Ach ach. Tohle zase byla prvoplánová ptákovina. Parta přátel začne umírat po čtení tarotu, zemře jeden, zemře druhý, samozřejmě si hned řeknou, že za to může tarot a čirou náhodou najdou hodinku od nich online jednu potřeštěnou ženskou, která toho náhodou o smrtícím tarotu dost ví a příhodně jim o půlnoci otevřela dveře, aby si s nima nad čajem popovídala... A v tomhle momentě mě film přestal zajímat. Tohle je prostě jen další z těch otřesných teenager hororů, které vznikají, jen aby no-name režisér měl na co wastnout peníze. Tvůrčí prvotina, herecky povětšinou taktéž, a tak to taky vypadalo - bez emocí, příšerné dialogy, ještě horší chemie mezi postavami či jakékoli prožívání své vlastní smrti (tohle bylo fakt peklo překousnout) a dějově klasická šablona bez invencí. Jediné, co stojí za zmínku, je poměrně originální tarot nápad, který jsme v hororu už dlouho neviděli (ba jestli vůbec někdy...), plus kvalitní vizuál všech těch bubáků, ale co z toho, když jsou na scéně tak 5 minut v celém filmu. Tragické. A bohužel ani spidermanův parťák Jacob Batalon nejen že zde neměl co hrát, ale dokonce mi přišel stejně špatný jako ostatní. Chopit se toho někdo zručnější, mohl to být horor roku, jelikož s tímhle motivem a tarotovými monstry se dá fantazijně vyhrát naprosto bez hranic, ale tohle byla bída a sedět na tom v kině, v půlce bych odešel. I sobotní žolíky s mojí babičkou mají větší grády.

plagát

Souboj Titánů (2019) (relácia) 

První díly (2. série) zabaví, ale pak se challenge už stále jen opakují, takže bych řekl, že ke spokojenosti stačí vidět 2-3 díly a zbytek vynechat, jelikož je to stále to stejné. Nicméně soutěže jsou dost kvalitní, nevšední a skvěle fyzicky testující - super!

Časové pásmo bolo zmenené