Morrighan

David Arquette a Courteney Cox se poznali právě při natáčení prvního dílu Vřískotu (1996). Stejně jako v tomto pokračování už pár netvoří ani v reálném životě. K rozvodu došlo v roce 2012.

Ve filmu se objevuje představení na píseň „Puppet on a String“, která pro Velkou Británii vyhrála Eurovision Song Contest roku 1967 v podání zpěvačky Sandie Shaw.

Bobby Joe Long se narodil s extra X chromosomem, mutací známou též jako 47,XXY, jednou z variant Klinefelterova syndromu.

Únosce a vrah Bobby Joe Long byl popraven smrtící injekcí 23. května 2019.

Hlavní postava ve filmu několikrát zmíní poruchu, jíž trpí. Nejdřív prohlásí, že se jedná o disociativní poruchu, následně bipolární poruchu a poté hraniční poruchu osobnosti. Každá z těchto diagnóz je ovšem úplně jiná a nelze je mít souběžně.

Ve druhém příběhu Mary (Anna Friel) sděluje svým studentům, že její syn Miles zemřel ve svých sedmi letech. O pár minut později ji však vidíme u Milesova hrobu, na němž je vyryto datum narození 9. května 1987 a datum úmrtí 20. dubna 1993, což by znamenalo, že Miles zemřel v necelých šesti letech.

Když se na začátku filmu snaží Dani (Blu Hunt) utéci z nemocničního komplexu, způsobí si krvácení z nosu. V následující scéně po krvi není ani památky, ale poté v další, kdy stojí na věži a chce skočit, krev z nosu je už zase vidět.

Herečka Stephanie Nogueras, hrající Amayu, je i ve skutečnosti hluchoněmá.

Ve filmu můžeme vidět celkem 6 předchozích vítězů Eurovize – Alexandra Rybaka (2009), Loreen (2012), Conchitu Wurst (2014), Jamalu (2016), Salvadora Sobrala (2017) a Nettu Barzilai (2018). Kromě nich můžeme ve filmu spatřit dalších 5 účastníků Eurovize – Jessyho Matadora (Francie 2010), Elinu Nechayevu (Estonsko 2018), Bilala Hassaniho (Francie 2019), Johna Ludvika (Švédsko 2019) a Annu Odobescu (Moldavsko 2019). Převážně jsou k vidění u písničky „Song-A-Long“, která se odehrává v sídle ruského účastníka Alexandera Lemtova.

U vyhlašování zemí postupujících ze semifinále do finále lze vidět Španělsko, které je však součástí tzv. Big 5, pětice zemí každoročně vystupujících automaticky až ve finále bez účasti v semifinále.

Lars von Trier jako obvykle ve filmu rád poukazuje i na svou předešlou tvorbu. Můžeme zde tak vidět záběry z filmů Melancholia (2011), Nymfomanka (2013), Antikrist (2009), Prolomit vlny (1996), Evropa (1991), Prvek zločinu (1984) či ze seriálu Království (od r. 1994).

Když Alice (Madeline Brewer) najde památeční web pro Hannah, nad fotografií je napsán rok úmrtí 2014, ale pod ní datum úmrtí 17. červenec 2015.

V 56. minutě je ve vyhledávači složek pacientů vyplněno „křestní jméno: Nedifar, příjmení: Marina“. Po otevření Marininy složky už je jméno zadáno správně.