Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Horor

Recenzie (2 078)

plagát

Jednotka samovrahov (2016) 

Zpočátku to byla hodně dobrá jízda, pak se to scénáristicky docela blbě nasměřovalo do ztracena, ale závěr zase fajn. Hlavně si celý snímek pro sebe ukradli Margot Robbie a Jared Leto - to bylo ukázkové. Vzít po Heathovi roli Jokera je tak velká výzva, že mě v půl šesté ráno nenapadá ani vhodné přirovnání. Ale on to zase setsakramentsky zvládnul a s Margot vytvořili šílený pár snů. Ostatní v partě jsou taky cool a soundtrack se vydařil úplně na jedničku. Celkově tak tři a půl hvězdičky, za Margot a Jareda hodnotím směrem nahoru.

plagát

Koža, v ktorej žijem (2011) 

Pořádně ujetý psychothriller, který je ale také náramně povedený! Antonio Banderas v poměrně nezvyklé roli a zdá se mi, že Elena Anaya se zkrátka ráda svléká a píchá ostošest, anebo to od ní řežiséři vyžadují, nejlépe s nějakým smutným nebo krutým nádechem. Velmi dobrá, ale ulítlá filmová zábava s moc pěknou hudební složkou.

plagát

Rodinný film (2015) 

Celkem chápu proč, Jenovéfa Boková v rozhovoru pro magazín Práva uvedla, že Rodinný film je depka. Neřekl bych depka až na dřeň na jakou jsme zvyklí na sever od nás, ale i tak emoce a překvapení s divákem zacloumají. Slušně zahrané, zvláště Eliška Křenková na sebe v kombinaci s Pustinou výrazně upozorňuje. Pokud jde o výtah, dobrý podnět, jak zahnat listopadovou nudu a šeď. Psí dějová linka byla dojemná a srdcervoucí.

plagát

James Bond: Dr. No (1962) 

Na padesát čtyři let starý film poměrně slušný zážitek. Nebylo to úplně tak, že bych se celou stopáž bavil, spíše se střídaly napínavější momenty se slabšími, hluššími. Ursula Andress je ve své roli ikonická a inspirovala pak své nástupkyně. Sean Connery mi připadal hodně starý, šokován jsem zjistil, že Bonda hrál v mém současném věku. Je zajímavé srovnat prvního a posledního Bonda, kam se tato legenda posunula.

plagát

Červený kapitán (2016) 

Těžkopádný, zbytečně komplikovaný a překombinovaný děj navzdory silnému česko-slovensko-polskému obsazení. Atmosféra celkem slušně vystavěná, ale spousta hloupých scén, zbytečně příliš mnoho postav, z nichž ty, které si zaslouží větší prostor, jej nedostanou. A je to trošku mediální podvod na diváka nalákat na Kaisera - vzbudit dojem, jako by neměl celou stopáž zmizet ze scény...Slabší tři hvězdičky...

plagát

Ako sa zbaviť nevesty (2016) 

Po náročném týdnu plném cestování jsem na páteční večer potřeboval absolutní oddechovku a klidně velkou blbost. Neměl jsem tedy sebemenší nároky na sofistikovanou zábavu a o to víc jsem byl překvapený. Příjemný film, dobře obsazený a bez zbytečně patetického nebo klišoidního závěru. Jsem spokojený.

plagát

Hemel (2012) 

Hannah Hoekstra se mi hodně líbila v The Canal, kde si střihla pouze vedlejší roli, ale díky tomu jsem objevil film Hemel. V průběhu filmu mě napadlo, že jde o nizozemskou variaci na Ozonovu Jeune et jolie, přestože byla asi natočena dříve. Hannah se ve filmu vyskytuje více svlečená než oblečená a bloumá životem a to poměrně beznadějně. Je to v podstatě smutný film o atraktivní a svým způsobem tajemné ženě, v jejímž životě dominuje hledání sebe sama a utápění v sexu. Zase mě to přivádí k Jeune et jolie i s podkresem melancholické hudby. Není to film pro masy, ale nemusí nadchnout ani náročnějšího diváka. Mně se trefil do nálady.

plagát

Café Society (2016) 

Já se u svých komentářů k filmům Woodyho Allena asi neustále opakuju. Jako jeho nejvěrnější fanoušek jsem téměř vždy výsostně spokojen, protože Woody si svoji vysokou laťku udržuje již desetiletí. Jeho humor, ironie a tradiční témata zůstávají, jen jsou zakomponována do nových a nových příběhů s novými a novými herci. Osobně mě moc potěšilo aktuální angažování Kristen Stewart.

plagát

Na rádiových vlnách (2013) 

Celkem zdařilá komedie, která má ale občas i vážnější podtón. Valérie Donzelli je originální autorka i herečka, její projev mě vždycky baví. Ideální záležitost pro milovníky Francie a Portugalska a jednotlivých reálií.

plagát

Cartouche (1962) 

Další Belmondův zbytečný film. Sociální báchorka pro nenáročné publikum. Cartouche by mě možná zaujal a bavil mě v sedmi, nanejvýš osmi letech, dnes jsem už moc starý na to, abych se díval na bezduchý příběh, naivní bojové scény a nelogičnosti ve scénáři. Francouzský film pro mě znamená úplně něco jiného, než předvádí Belmondo v de Brocovi.