Belbo

Nevím, možná jsem čekal druhou Pýchu a předsudek, možná něco ala Podzim v New Yorku. Dobře se na to dívá- nádherná Keira, pěkné obrázky krajiny, roztomílý šoust v knihovně, zničený vztah mrchou sestřičkou a její následná lítost a omluva všem skrz knihu. Já byl hodně zklamaný. Celý zbytečně chaoticky řešený děj, hlavně v první třetině, kdy se postupně dovídáme co je než co bylo musí dobře fungovat v knize ale při převedení na plátno mám pocit zbytečné efektivity a úmyslně stavěné komplikovanosti. Pak mám u filmů s nádechem romantického žánru potřebu vidět emoce, ne snad přehnaná jak má ve zvyku Rosamunda Pilcher. U Pokání mám pocit jekéhosi baloncování na hranách několika žánrů. Jako by se scénárista ptal co z té knihy mám udělat? Romantiku, válečný nebo drama? Zěvěrečný mix mi přijde hodně smutný a místy citově prázdný, když přihlédnu jaký potenciál knižní předloha nejspíš měla.

Takhle zprznit literární klasiku.

A ten Olmer to jako viděl, ten film? A jemu se to jako líbilo? A nebrečel přitom?

Hodně smutné.

Pět jsem dal apokalypse a Lovci jelenů- ty považuju za vrchol. Četě tři- nelíbila semi. Proto čtyři.

Osobitá parodie na nomecnici na kraji města.

Na waterloo to nemá, ale jinak je to pravděpodobně nejlepší americký válečný film.

Tak jsem vyřídil tu dobrou zprávu. Jsem v prdeli.

Anglický král, jak se tady přede mnou již nějaký intelektuál zmínil, není věrným přepisem Hrabalovy knihy, Ale je točen Hrabalovou poetikou.... Po několika letech musím své hodnocení změnit. Menzel zprasil geniální knihu do podoby havlistického a čecháčkovského škváru. Po filmařské stránce se mu ale mnoho vytknout nedá. Jen ten scénář.

Jak to jen slušně napsat.... Svěrákovým postavám občas nevěřím nos mezi očima a tady mi přijde, že si mistr zahrál vlastní představu o svém stáří. Párkrát jsem se zasmál, kdybych to neviděl, nic se nestane, a nejuvěřitelnější důchodce pro mě pořád zůstane Bróďa v Babím létu.