charles3

Některé hry možná skvěle fungují v divadle, ale ne už tolik ve filmu. Některé filmy možná dobře fungovaly před 55 lety, ale už ne v současnosti. Tento film, u mě jeden z posledních neviděných ze série Matthau+Lemmon (ze které mi zbývá snad už jenom o 30 let novější sequel od tohoto), se svého úkolu zhostil tak na dvojku. Oba herci výborní, Simon dobrý jako vždy, ale přesto... Film přináší různá témata a zápletky, které se postupně střídají, ale žádné z nich není natolik nosné, aby utáhlo celou hru, potažmo film. Konkrétně: 1. Lemmon chce skončit se životem, ale místo toho si způsobuje jen různé úrazy a blokace páteře či svalů. 2. Matthau je bez peněz, přesto ve svém bytě pravidelně "hostí" kamarády karbaníky. 3. Karbaníci chtějí hrát poker, ale stále se jim nedaří pořádně se rozehrát. 4. Karbaníci se dozvědí o Lemmonově rozchodu s manželku a potenciálně možné sebevraždě. 5. Lemmon zazvoní u jejich dveří a všichni se začnou snažit, aby se nezasebevraždil právě u Matthaua. 6. Matthau mu nabídne společné bydlení, ale brzy je otrávený z Lemmonovy přehnané péče o domácnost. 7. Matthau pozve pro oba dámskou návštěvu, ale Lemmon... atd. Tyto zápletky jsou naštěstí stále zajímavější, přičemž ta poslední končí zcela očekávaně v duchu nepsaných pravidel divadelních konverzaček. Nakonec mě nejvíc překvapilo, že ČT tento film nadabovala a uvedla už před 30 lety. Objektivně s přihlédnutím k roku vzniku je to tak na 68 %, ale tady ještě 3 % přihodím za hudbu (kterou jsem už léta znal, ovšem bez zdroje původu, z často hrané přestávkové kolekce na KVIFF) a tím zaokrouhlím za 80.

I při druhém shlédnutí jsem byl napnutý a uspokojený námětem, dějem i stylem, takže neváhám s plným počtem. Plusy jsou krátká stopáž, jednota místa, reálný čas, minimum herců, neviděné (ale o to živěji si představované) další hlavní postavy, ani jeden exteriér a žádná hudba, přesto film funguje skvěle. Ačkoliv to v podstatě mohlo být klidně zpracované "jenom" jako rozhlasová hra. Super.

Asi je to ostuda, ale díky uvedení v ČT (a naopak neuvedení prequelu Jeden stříbrný dolar) jde o můj první spaghetti western s Gemmou, když nepočítám pozdějšího Texe a Pána temnot. Kupodivu jde o něco mezi "špageťákem" a ryze americkým westernem z dob občanské války. Vedle francouzské "bloncky" Sophie Daumier (Prachy a smůla), která po tomto filmu natočila už jenom 6 věcí a od konce 70. let už se v žádném filmu neobjevila, se tu objevilo pár tváří z mnohem známějších a zásadnějších filmů: Dan Vadis (jen malé role: Smolař, Tulák z širých plání, Nikdy neprohrát), José Calvo (Pro hrst dolarů, Poklad Inků), Ángel del Pozo (Velká přestřelka, Lesterovi Tři a Čtyři mušketýři), Benito Stefanelli (všechny westerny S.Leoneho) a v jedné ze svých prvních rolí také notoricky známý "bouchač" Riccardo Pizzuti (komedie se Spencerem a Hillem). Jako autor hudby je v titulcích uvedený také Ennio Morricone. Jinak průměr. V zápletce, identitě a motivacích postav jsem se moc neorientoval, asi si to dám ještě jednou.

Opět nadprůměr, i když oproti originálu možná o dalších 10 % dolů, ale pořád po zaokrouhlení na ****. Do hereckého obsazení přibyly H.Berryová a A.Hustonová, děj se začal zajímavě rozvíjet okolo pozadí hotelů Continental. Trochu méně mi už seděly akční scény, v tomto dílu dost připomínající akční střílečky. Ale pořád fajn. Brzo jdu do čtyřky.

Dvojka, k níž jsem se poprvé dostal teprve teď, se kvalitou drží na úrovni výborné jedničky. Hlavním záporákem je tentokrát R.Scamarcio (Bezohledný, Přízraky v Benátkách). Dost zaujaly mně dosud neznámé "němá" Ruby Rose a Clauida Gerini (musím vidět Neznámou!). A velice potěšily i naprosto nečekané "štěky" P.Stormarea, F.Nera a L.Fishburneho. Otevřený konec se taky vydařil. No, snad to moc nepokazí tou Balerínou...

Dnes už v podstatě klasika, kterou jsem si nedávno pustil už potřetí (přičemž poprvé i se sequely) a hodnotím ji stále vysoko, na rozhraní **** a *****. A už potřetí jsem řešil, odkud znám toho představitele ruského mafiána a už potřetí to zjistil až ze závěrečných titulků :-) Jeho výkon je z celého filmu ostatně nejlepší. Nakonec zaokrouhluji dolů, protože mi tam moc neseděla ta Wickova "nesmrtelnost", ale jinak super.

Jeden z prvních djangovských "klonů", natočený ještě ve stejném roce jako originál a jeho první pokračování. Nera zde nahradil mně dosud neznámý herec, který mi více než Nera, Gemmu nebo Eastwooda připomínal Chrise Hemswortha. Ale jako relativně neznámá tvář tomuto filmu možná pomohla. S Nerem nebo Hillem bych k výsledku nejspíš tak shovívavý nebyl. Z dosud nepoznaných herců mě zaujal i strohý Alberto Lupo a obě ženské představitelky, z těch známých se zde objevili Nando Gazzolo (nedávno viděný Balík dolarů), a častí "záporáci" Guido Lollobrigida (Muž, pýcha a pomsta, Ať žije Django, Provaz a kolt, Rudé slunce) a Riccardo Pizzuti (kterému skoro v každém svém filmu dávali do řepy Spencer s Hillem). Hudba trochu kopíruje Morriconeho práskání bičem z Pro hrst dolarů. Vzhledem k tomu, že jsem Django střílí první viděl bezprostředně po Guillerminově Mrtvém nebo živém, líbil se mi De Martinův snímek o třídu víc. Nepochopil jsem jen zcela samoúčelnou hromadnou bitku v saloonu (á la Limonádový Joe), naopak se mi líbilo závěrečné rozuzlení s ukradenými penězi. Výsledek: objektivně nějakých 65-70 %, ale něco ještě přihodím za kameru a známé herce a zaokrouhlím nahoru. Každopádně díky České televizi za jeho uvedení, do té doby u nás tento film moc známý nebyl.

Další Ritchieho nadprůměrná akční komedie, kterou bych řadím někam za Krycí jméno UNCLE a Rokenrollu. Hartnetta jsem tam vůbec nepoznal, stejně jako v Oppenheimmerovi. Na filmu se podíleli také čeští trikaři, což zde dosud nebylo zmíněno.

Viděno teprve teď, po 18 letech. Je to tak na hraně mezi ** a ***, z celé série zatím nejslabší díl. Ale možná jenom proto, že jsem doteď neviděl ani jeden Saw nebo Nenávist. Na jedné straně mě překvapila současná "aktuálnost" (Nielsen zde skvěle karikuje mnohem pozdějšího Bidena, "ukrajinský" rogallista), na druhé mě znechutily fekální vtipy. Dvakrát jsem se rozesmál nahlas (potratový zákon, Detroit před útokem a po něm). Roli Madsena a recyklaci M.Jacksona z "trojky" jsem nepobral, závěrečný výstup Toma v TV show taky ne. No a celých 8 minut a 40 sekund z celkové stopáže tvoří závěrečné titulky. No, do dalších dílů už asi nepůjdu...

Ucházející a místy docela napínavé "hrdinské" drama podle skutečné události, které se zdá notně přikrášlené pro diváky. Scénář připomíná obdobné americké filmy z 50.-60. let. Ale jinak fajn, za mě silné ***. Hudbu (jako u velké části skandinávské produkce) nahrál Pražský symfonický orchestr.