Hernycztek

Pro mě osobně bylo největším lákadlem jméno Jesse Moss , který se mi líbil v mimozemském Extraterrestrial, ale tady si k mé smůle střihnul jen menší roli. Přesto zahrál každou scénu důvěryhodně a znovu ukázal že to v sobě má. Úloha šílené, paranoidní matky s depresemi je vždy nevděčná a záleží jak ji představitelka zvládne. Christie Burke se této role zhostila natolik dobře, že už obličej této herečky nikdy nechci vidět. Snaha vystrašit diváka tu nepochybně byla, ale málokdy fungovala. K tomu měla dopomáhat hororová hudba, která se, když už nic jiného, dobře poslouchala. Atmosférických momentů tu moc není a napětí je téměř nefunkční. Určitě to šlo i lépe promyslet, co se logiky týče.. protože aby postava řekla do telefonu, že je skoro doma a pár vteřin na to rozrazila dveře domu, to mi moc chytré nepřijde. Má to alespoň poměrně chytlavý průběh, kdy to chcete dokoukat už jen proto, abyste se dozvěděli finální rozuzlení, zda to všechno byly jen halucinace, nebo tam skutečně řádí démon. Nic nového do žánru to tedy nepřináší, ale rozhodně to není propadák, kterých vychází ročně nespočetně.

Summer of 84 připomíná IT z minulého roku. Ať už dobovým zpracováním nebo ,,krimi'' průběhem, tak hlavně skvělými dětskými výkony, které jsou pilířem této téměř dokonalé záležitosti. Vyšetřování je i přes delší stopáž chytlavé a do závěrečných minut jsem se nenudil. Nejpřesvědčivější herecké výkony podaly dvě hlavní postavy, Verchere a Sommer. Zatímco se Davey snaží najít sebemenší důkaz proti Mackeymu, tak ten má na všechno alibi a kvalitní odpověď. Takže my jako diváci netrpělivě vyhlížíme rozuzlení, zda je Davey paranoidní, nebo Mackey tak dobrý lhář. Z hororového hlediska se objeví jedna lekací scéna a překvapivě i lehčí gore, o čemž jsem po osmdesáti minutách ani nedoufal. Potěšující fakt je také zakončení, kdy nevidíme pro podobné žánrovky typické klišé. Přesto to ve finále nestačí na plný počet. Nejspíše mi chyběl nějaký epický moment, díky kterému by mi to utkvělo v paměti na pořádně dlouhou dobu.

Skromné Home Invasion z krásného lesního prostředí, které disponuje sympatickou herečkou a překvapivě snesitelnými dětskými charaktery. Rozjezd je trochu pomalejší, ale o to víc se postupně stupňuje napětí po příjezdu do osamělého domu uprostřed temných lesů. Má to zajímavý nápad vyprávění, kdy oběti dopředu vědí, co za utrpení je čeká, díky vrahově hravosti a vynalézavosti. Ten má super masku po vzoru Collectora a pozornější divák může jeho identitu vědět už od úvodních minut. Tvůrci vsadili spíše na psychologickou stránku, takže nenajdeme litry krve ani děj postavený na násilí, ale když už k něčemu dojde, tak se na to kouká hezky. Je tu vidět snaha vyvarovat se nelogickému chování, přesto by se pár momentů, které se daly vyřešit lépe, našlo. Výhrady bych měl dvě, přesto tak vážné, že tomu nemůžu dát větší hodnocení. První věcí je zvolený bledý filtr, který dehonestuje prožitek ze sledování a druhá věc je závěr, na kterém se projevila bojácnost tvůrců, kteří neměli odvahu zajít za hranice průměrnosti, a to je nesmírná škoda, protože originalita i potenciál tu byl.

Jedničku jsem zatím neviděl, protože nemá žádné hororové prvky, a proto jsem šel rovnou do pokračování, kde mi měl být tento nedostatek vynahrazen, a stalo se. Beyond Skyline je lehce nadprůměrné hororové sci-fi, které táhne jako vždy poslední dobou skvělý Frank Grillo a bojová hvězda Iko Uwais. Mohlo to mít trochu menší stopáž, protože i když se jde hned po úvodním seznámení s postavami do akce, najde se několik hluchých pasáží, které tam vůbec být nemusely a celkový film mohl být o 20 minut kratší. Mimozemšťani/Vetřelci jsou vzhledově na dostatečné úrovni, ale důvod jejich jednání se zde nedozvíme.. to bylo nejspíš vysvětleno v prvním díle. Skyline přichází pro mě nečekaně s originálním průběhem, kdy se velká část filmu odehrává ve vesmírné lodi, což si pamatuji snad jen z Extraterrestrial. Za zmínku také stojí výborná bojová choreografie právě Ika Uwaise a dalšího herce z Raidu Yayana Ruhiana. Celkový vizuál nevypadá vůbec špatně a tento přírůstek do sci-fi/horor žánru by neměl urazit žádného fanouška.

The Meg přináší do ,,shark'' žánru přesně to, co slibovaly trailery a postery. Ostatně s takovým rozpočtem se nedal očekávat nějaký propadák. Po vizuální stránce je film bezchybný, podvodní scény jsou dechberoucí a samotný Megalodon nevypadal nikdy nikde lépe. Naštvalo mě prohlášení, že to bude mít rating PG-13, protože je to potom chudší o všechny skvělé prvky, které bych si přál vidět, ale o to víc mě překvapila jedna nečekaně detailní brutální chvilka. Na své si přijdou i ti, kteří se rádi lekají, jelikož je Meg dost vychytralý a často se objeví tam, kde byste ho nečekali. Obsazení je slušné, táhne to charismatický Statham se sympatickou BingBing Li a mě osobně potěšila menší role sexy Ruby Rose. Rozhodně chyběl nějaký ,,epic moment,'' protože děj nepřichází s ničím převratným, co už bysme neměli možnost vidět někde jinde. Některým postavám byly dialogy napsány velice hloupě, ale za ty prachy bych ze sebe vola udělal taky. Nechybí tomu ani pořádná dávka klasického amerického klišé, ale ruku na srdce, nikdo snad nečekal nic jiného, než šťastný happy end pro hlavní postavy. Po 47 Meters Down a The Shallows je to tak další lehce nadprůměrný ,,shark horor,'' ze kterého novodobé čelisti nebudou. - Po menším rozhodování mezi 3-4 dávám čtyři, také za to, že pejsek z traileru neumřel.

Tak tady bysme mohli polemizovat nad tím, zda to horor je, či není. Za mě je to půl na půl, kdy je první polovina hororová, ale v druhé půlce se to dějem a hlavně dialogy přehoupne do fantasy komedie. Akorát si tak říkám, že když byste tohle pustili dětem, tak z toho můžou mít doživotní trauma. Je to perfektně natočené v dobové kultuře, kdy skvělé efekty vše zvýrazňují a vypadá to věrohodně. Po vstupu do kovárny a pohledu na kovářovu tvář, jsem měl pocit, že už jsme v pekle, což tvůrci nepochybně zamýšleli a tenhle záměr jim vyšel na výbornou. Gore je vynahrazeno výbornou atmosférou a nádhernými maskami, přičemž závěrečné minuty u pekelné brány už byly trochu za hranou a hrálo to spíše na humor, což je škoda. Španělé však opět dokazují, co se originality a atmosféry týče, že nemají moc konkurence. - Z pohledu provedení to je na čtyři hvězdy, z pohledu originality na pět a já tomu rád ten vyšší počet dám.

Očista je pro mě kultovní záležitostí a v moderní době jedna z nejvíce vyrovnaných hororových sérií vůbec. Ačkoli je tento prequel na minimálně stejné úrovni jako předešlé díly, dopadl procentuálně nejhůř. A důvod..? Protože po tomto světě chodí i v jednadvacátém století neskutečné množství rasistů, chcete-li voličů SPD. Přesně kvůli takovýmto lidem je První Očista značně podhodnocená. Rozhodně mě těší, že se děj odehrává v ulicích a není to Home Invasion jako první díl, který považuji za nejslabší, právě kvůli tomuto subžánru. Mezi postavami se najdou skvělé charaktery a hlavní kladnou postavu si musí zamilovat každý. Tu ztvárnil Y'lan Noel, pro kterého je to celovečerní debut a já doufám, že ho v brzké době uvidím v dalších filmech, protože charismatického Franka Grilla nahradil plnohodnotně. Záporná postava, hrůzu nahánějící Skeletor ukázal strašně málo, na to, jaký měl úvod, což je faktor, který tu mrzí nejvíc. Co se sci-fi prvků týče, tak svítící oční čočky dodaly na kráse každé scéně, ale střílející drony už byly krapet za hranou. Masky jsou pořád na stejně skvělé úrovni a o napětí s atmosférou nouze není. Samozřejmě se to neobešlo bez nelogických míst a klišé, kdy například jeden člověk vystřílí vytrénovanou armádní jednotku, ale Očista má být úplně o něčem jiném a mě uspokojila dostatečně. Ať si říká kdo chce co chce, je to kvalitní čtyřhvězdičková záležitost a pro fanoušky právě vychází i seriál, takže hurá na něj.

Z počátku vcelku depresivní magořina, kdy není jasné co se od toho má očekávat. Když se zdá, že jste režisérovy úmysly prokoukli, tak přijde nečekané odhalení, které vás vyvede z omylu. Má to skvěle fungující atmosféru, kterou si to drží až do vygradovaného finále. Svým vývojem, tajemností a zvraty mi to připomínalo Shyamalenův The Visit, což byl můj top horor roku 2015 a Boarding School se nejspíš do top 10 roku 2018 dostane. Herecké obsazení ,,postižených'' děcek se povedlo na jedničku, kdy si u hlavní postavy můžeme doslova vybrat pohlaví a borec s Tourettovým syndromem by zasloužil oscara. Stopáž 111ti minut je na horor přepálená a neobešla se tak bez nudných vsuvek. Například noční můry hlavní postavy tam byly nepochybně jen kvůli natáhnutí času. Po titulcích mám pocit, že nebyly zodpovězeny všechny otázky, které jsem si v průběhu sledování položil, což mě trochu mrzí. Způsob jakým je to přenesené na plátno určitě nesedne každému, nicméně mě osobně tento režisérův debut nezklamal a nadprůměr se to u mě dostalo.

Tak se konečně na světlo světa dostal dlouho očekávaný horor z Austrálie, která byla vždy zárukou kvality, a ani v tomto případě nepřišlo zklamání. Je to samozřejmě béčko, což je vidět při každé scéně s čuníkem, na herectví i na dialozích, ale má to své zvláštní kouzlo, kterým vybočuje od ostatních podobných hororů. Každého kdo sleduje tyhle nízkorozpočťáky potěší herecké obsazení v čele s jednou z největších hvězd, Billem Moseleyem nebo Wolf Creekským mistrem vraždění, Johnem Jarrattem. Ti měli k naší smůle menší množství prostoru než by si zasloužili, ale hlavní postava, Nathan Jones, mě rozhodně nezklamal, tenhle obr oplývá obrovským charisma, kvůli kterému se mu musí fandit. Našlo se pár gore scén, za které by se nestyděly ani ty největší krváky, a co se týče hlavního highlightu, tedy divočáka, tak ten je velice povedený. Digitální triky se zamaskovat rozhodně nedaly, ale to se dá přehlížet, zvlášť když si zjistíte, co se všechno muselo stát, abysme se tohoto hororu dočkali. Ve výsledku je to vítaný, lehce nadprůměrný, příspěvek do animal horror subžánru, ve kterém se moc kvalitních filmařských děl nevyskytuje.

Tak tu máme přírůstek do pomalu uvadajícího zombie žánru. Letos tu bylo zatím jen pokračování Day of the Dead, které moc dobře nedopadlo a Patient Zero neskončí o moc lépe, ačkoli má na low budget horor nezvykle ,,hvězdné'' herecké obsazení. Stejně jako v DotD vsadili tvůrci na přemýšlející zombie, tak se jen bojím, aby se z toho nestala rutina, protože potom tyto bestie ztrácí na významu. Amputace ruky mi dala velkou naději, že tu budou kvalitní gore hody, no na nic jiného nedojde, takže v tomhle ohledu jsem velice zklamán. Dějová linka je pořád to samé dokola, a téměř vše se odehrává v jedné místnosti se stejnými postavami, takže nic pro vyznavače konverzačních hororů. Na akci a zombie dojde pořádně až v poslední dvacetiminutovce, což je poněkud málo. Patient Zero tak není nic, co by vneslo tomuto subžánru něco nového, ale své kvality má, a průměr si rozhodně zaslouží.