Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Horor
  • Dráma
  • Komédia
  • Krátkometrážny

Recenzie (265)

plagát

V pasci (2010) 

Ukázkový případ jak málo stačí k natočení výborného hororu za málo peněz. Je až překvapující jak skvělou atmosféru to má, a jak je to chytlavé, když se většina děje odehrává v jednom malém výtahu. Nejspíš to bude tím jednoduchým, lehce mysteriózním scénářem, kdy si nemůžete být jistí, co že vlastně sledujete a co se bude dít dál. Pro bodycount tu máme pět lidí s různými charaktery a různými hříchy, takže svého favorita na ,,last man standing'' si určitě vyberete. Klaustrofobické scény ve výtahu, především při výpadku světla, dokázaly nejednou pořádně sevřít žaludek. Na jump scares ani gore se tu nehrálo, takže tyhle prvky jsou jen v lehčím provedení a z finálního rozuzlení byl cítit Shyamalan, protože takovéhle twisty umí snad jen on. Devil je tak jeden z mála hororů, který je plně funkční i bez lekaček a násilí a i když byla v roce 2010 dost velká konkurence, tak top pětka mu rozhodně patří.

plagát

V objetí ďábla (2015) 

,,Dobré herecké obsazení je zárukou úspěchu.'' To si nejspíš řekl režisér, když do hlavních rolí obsadil hvězdy typu Hawke a Watsonová. To ale vážně nemůže stačit v případě, že máte nezajímavý film a mně by to nestačilo ani kdyby měl Hawke aspoň trochu charisma, což nemá a kdyby byla Emma sex bomba, za kterou jí spousta lidí považuje, což není. Příběh je nudný, zbytečně natahovaný a když se během první seznamovací hodiny nic závažného nestalo, ztratil jsem koncentraci a bylo hotovo úplně. Protože jestli jsem do té doby nepobral o co má jít, tak v téhle chvíli už bylo pozdě. V druhé části filmu se to snažilo vyděsit jakýmisi ,,jump scares,'' které však byly absolutně nefunkční. Finální rozuzlení a zvrat je nejspíš kvalitní, ale jak jsem zmiňoval.. když jsem pořádně nepobral o co jde, tak jsem si z toho nemohl nic odnést. Snad jediná obstojná věc jsou tak interiéry a exteriéry městečka, ale kvůli nim horory nesleduji, že. Na poměry dnešních hororů je tempo děsně pomalé a celkově všech důležitých prvků to má žalostně málo.

plagát

Apostle (2018) 

Apostle je vítaný přírůstek do ,,subžánru'' náboženského fanatismu, který je situovaný na izolovaném ostrově, v nepříjemné historické době, bez práva vlastního rozhodování a možnosti úniku. - Jakkoli je Stevens pro mnohé vzhledově nesympatický, tak v téhle roli, jediné racionálně smýšlející postavy, mu budou přát šťastně se vyvíjející scénář i jeho největší odpůrci. Mohlo dojít na více dobových mučících nástrojů a s tím spojených oku lahodících brutálních scén. Ale přesto se dá říct, že Evans v tomhle ohledu nezklamal, protože když už k něčemu došlo, tak krásně krvavě na kameru a bylo to něco nového, co jsme doposud neměli možnost vidět, no a jako bonus je to vyšperkované pravděpodobně nejděsivější scénou tohoto roku. Ve výsledku se tedy dala vydržet i ta přepálená stopáž, kdy to bylo únavné během prvotního seznamování, ale potom už se pořád něco dělo a ubíhalo to svižným tempem. V závěru to bylo strašně chaotické a celá ta mysteriózní složka se mi zdála nedostatečně propracovaná a slabě vysvětlená, a právě kvůli tomu jsem ve finálním hodnocení musel jednu hvězdu sebrat.

plagát

Snehuliak (2017) 

The Snowman je ve finále taková řadová kriminálka, říznutá lehce hororovými ,,vraždami,'' která je celá postavená na Michaelovi, ale ten už má za sebou rozhodně lepší role. Tady působí hrozně znuděně a je jediné štěstí, že tenhle problém částečně zachraňuje půvabná Rebecca. Třeba takový Wind River, který by se s tím po většině faktorech dal srovnat, má skvělého Jeremyho, na kterého je radost koukat, a to mi u ,,Sněhuláka'' chybělo. Jak je ve většině případů zvykem u trailerů, tak to nejlepší z nich se ve filmu neobjevilo a nahradily to nudné dialogové scény, které zbytečně natahovali stopáž, která by byla i bez toho zdlouhavá. Zkrátka to nemělo takový spád, aby to odsýpalo a divák neměl čas na nudu. Gore jsme se dočkali v podstatě jen na fotkách a pro vraždy už vůbec nezbylo místo, takže jsme mohli vidět akorát občas různě naaranžované kusy těl. Abych jen nekritizoval, tak kriminální složka byla chytlavá a mysteriózní zároveň a soustředil jsem se na každé vodítko, které přinášelo nový a nový zvrat a díky tomu můžete identitu pachatele vědět půl hodiny před koncem. Ovšem vysvětlení jeho činů, v podání v jakém jsme to dostali, je na můj vkus nedostatečné.

plagát

Big Legend (2018) 

Tak tu máme v letošním roce druhý obstojný ,,Bigfoot'' horor, ale květnový Oh-Mah zůstal nepřekonaný. Jakkoliv to byla vykrádačka Predátora, tak to bylo kvalitami zvládnuté lépe a hlavně byl ,,Yeti'' více vidět. Big Legend však má určitě lépe napsaný scénář a oplývá lepším hereckým obsazením, které se dá sledovat i poslouchat, protože jedná racionálně a navíc se odehrává v nádherné přírodě. Přesto bych raději viděl více postav, pro vyšší bodycount. Od úvodní scény jsem čekal v pozdější době nějaký zvrat, ale k němu bohužel nedojde. Samotná Legenda se nám v celé své kráse ukáže snad až po hodině, což ani tak nevadí, protože vzhledově na tom moc dobře není. Závěr nás chytře zve na sequel/spin-off a já bych se mu nebránil. Ve výsledku je to typické průměrné béčko pro nenáročného diváka, který nemá problém na chvíli vypnout a užít si dobrý film.

plagát

Hory majú oči 2 (2007) 

Rok poté, co světlo světa spatřil průkopnický Hixploiťák, vyšlo jeho očekávané pokračování a je až k neuvěření, jaký skok ve zdejším hodnocení to je. Pokud jde o brutalitu, tak hned první scéna na kterou tu narazíme, nám dá jasně najevo, že se přibrzďovat nebude, ba naopak, bude to ještě větší šílená gore jízda. Jestli má tohle pokračování něco horší, tak jednoznačně herce. Celkově nesympatické postavy, s naprosto stupidním scénářem.. až se nechce věřit, že se na něm podílela sama hororová legenda Wes Craven. Mutanti jsou tu ještě odpornější a drsnější ale problém je, že pro mnohé diváky je tenhle faktor nedostačující. Já, jakožto milovník Hixploitationů budu dělat, že jsem to stupidní chování amerických vojáků neviděl, zavřu obě oči a po hororové stránce tomu nechám plný počet.

plagát

Hory majú oči (2006) 

Roky 2005-2006 byly pro mě začátkem hororového fanatismu a pamatuji si jak byly všude vyvěšené plakáty, že jde do kin dosud něco nevídaně brutálního. No a na tu dobu to rozhodně svoje sliby dodrželo, protože jen rok předtím šokoval Eli v explo/torture subžánru svým Hostelem a Aja vnesl úplně nové brutální prvky do Hixploitationu a otevřel dveře pro podobné kousky dalším filmařům. The Hills Have Eyes je pro mě mimochodem právě ten zlomový film, díky kterému se Hixploitation stal mým nejoblíbenějším subžánrem. Nechybí tomu vůbec nic.. Skvělé exteriéry, které dodávají správnou atmosféru bezmoci. Vesměs sympatická početná rodina, která zaručuje vysoký bodycount a hlavně krásně nalíčené mutanty, kteří nemají s ničím a nikým slitování a explicitně nám dávají poznat nové hororové éře.

plagát

Abraham Lincoln: Lovec upírov (2012) 

Já teda nevím, ale když si pouštím film, u kterého je v kategoriích žánr Fantasy, tak čekám vymyšlený příběh. Tak jak je možné, že někteří v komentářích kritizují, že tvůrci udělali z Lincolna lovce upírů. No k věci. Trochu by se to dalo přirovnat k Helsingovi. Příběh je napsaný chytlavě a logicky a vlastně celé je to zajímavé, protože pohled na válku severu proti jihu jsme tu v podobném podání určitě neměli. Herecké obsazení je vesměs průměrné a vyložený sympaťák tu rozhodně není. Ke své smůle to má většinou do očí bijící CGI efekty, ale závěrečná scéna s vlakem vypadala skvěle a věrohodně. Masky upírů byly výborné, občas se jich dalo i leknout, čemuž dopomáhala také skvělá práce se zvuky. A i když se to zpočátku tvářilo děsně vážně, tak to postupně naštěstí zvolnilo a je z toho příjemná oddychovka na jedno večerní shlédnutí. Proto byste od toho neměli čekat 30 Days of Night, abyste tomu pak nesráželi hodnocení zklamáním.

plagát

Let Her Out (2016) 

Let Her Out je takový mix body hororu a duchařiny, kde naštěstí převládá ten zajímavější z výše zmíněných žánrů. U mě byl problém, že mě děj hned od začátku nepohltil. První půl hodinu jsem se nudil, kvůli tomu jsem nevěděl o čem to vlastně je a nechápal jsem další vývoj. Takže můžu jen doporučit, abyste byli hned od úvodu ve střehu. Pozitivum je krásná hlavní herečka, která své ,,dvě'' role zahrála s grácií. Po paranormal stránce to na mě dojem neudělalo, snad ani jedna ,,jump scares'' scéna nebyla funkční a z pohledu tělesných transformací, případně v gore momentech to nepřišlo s ničím novým, co bysme nemohli vidět v jiných body hororech. Průser to tedy určitě není, ale ani to není nic originálního, co by se mělo divákovi zarýt hluboko do paměti.

plagát

Await Further Instructions (2018) 

Vcelku zajímavý nápad na lehce paranoidní sci-fi, které však nevyužilo plně potenciál. Z počátku si to drží skvěle temnou atmosféru, kdy divák netuší o co se bude jednat a je tak v napětí spolu s postavami, při čekání na další zprávu, která by snad něco mohla poodhalit. S dalšími instrukcemi už je divákovi jasné, o co že tam jde a film v tu chvíli ztratí všechno, čím byl do té doby zajímavý. Má to totiž příšerný casting herců, na které se téměř nedá dívat, natož je poslouchat. Tolik otravných ksichtů jsem pohromadě dlouho neviděl a když se k tomu přidá scénář jejich charakterů, tak jsem měl pocit, že sleduju céčkový horor, co dávají po večerech na TV Barrandov. Je sice hezké, že se hysterie a paranoia dostaví poměrně rychle, ale nepřijde mi důvěryhodné, aby se lidé začali chovat tak, jak to předvedli tito ,,herci.'' Obzvlášť ne, když je to jedna rodina. Potěšující je menší role hláškujícího Davida Bradleyho, který má méně prostoru než by zasloužil. Originalitu tomu upřít nemůžu, ale stupidita scénáristy a v závěru viditelně nižší rozpočet, který to poslal do Béčkových vod, si vyžádali své oběti. O čtvrtém bodíku bych zauvažoval v případě, že by byl vysvětlený konec. Tímhle způsobem končí téměř všechny podobné filmy a mně už to prostě nestačí.