Slarque

Já vím, že pro dobrou komedii občas stačí málo, ale tady mi skoro připadalo, že jim tahle jednoduchá zápletka na hodinu a půl ani nemůže vystačit. Takže příběh nic moc, ale zachraňují to herci a občas dobře vypointované dialogy.

Investigativní dokument nejen o tom, co vedlo k vraždě Kuciaka, je plný tolika různých figurek, že jsem se ve výsledném chaosu převážně ztrácel. Propojení zločinu a politiky asi nikoho nepřekvapí, jde jen o to, jak velká kde ta chobotnice je. Aktivisté hrající si na Duo Yamaha byli příšerní (a vůbec jsem jejich zpěvu nerozuměl). Navíc toho o slovenské politice nevím tolik, abych se v těch informacích dokázal zorientovat (50%).

Metallica je hudební kolos, takže si klidně k jednomu turné může dovolit vypustit koncertních živáků několik. S kapelou jsem se do značné míry hudebně rozešel ke konci minulého století, takže nové písně mě moc neberou. Ale těžko se to kritizuje, když kapela skončí skvostným provedením letité vypalovačky Seek & Destroy. Coververze ke kapele svým způsobem patří, ale zrovna provedení písně od Queen mi přišlo spíš jako lehce úsměvná kuriozita. Co se týče samotného amfiteátru, mohl to být zážitek pro fanoušky na místě, ve filmovém provedení si toho divák skoro nevšimne.

Docela mě zaujala samotná myšlenka svatby z pohledu svatební agentury, kde novomanželé a jejich hosté hrají jen druhé housle. Spousta situací je vtipně vypointována, ale zase nějaká super řachanda to není. Celkově spíše sympatická pohodová zábava.

Dobrodružné romantické drama, které je slušnou ilustrací výborné předlohy. Daniel Day-Lewis v hlavní roli dokonalý jako obvykle. Opravdu nadčasová práce pánů Trevora Jonese a Randyho Edelmana ovšem zasluhuje absolutorium.

Rozvedení Vorlova studentského filmu Ing. do celovečerní podoby dopadlo výborně. Konec totalitního věku je tu předveden v nejčernějších barvách, a už jen do krajnosti dovedená výprava zaručuje nevídanou zábavu. Do toho ještě svérázná taneční a pěvecká čísla – fakt mě překvapuje, že se z tohohle filmu nestal kult. A samozřejmě tu je ještě DJ Arnoštek, jedna z těch vpravdě nezapomenutelných filmových postav. Také Jaroslav Dušek jakoby ve všech svých nejlepších filmech hrál už jen variace na to, co předvedl v Kouři.

Shia LaBeouf si prodělal arteterapii hraným filmem, ale ani jako americký nezávislý film mi výsledek nijak zajímavý nepřišel. Jen takové divácky nerušící drama bez hran. Trochu to zachraňují aspoň Lucas Hedges a Noah Jupe v hlavní roli, ale jinak je to prostě takový nezávislý průměr.

Dokumentární esej Oskara Alegrii je opravdu svérázným filmem, který začíná záběrem na kravské lejno, dostane se až k posledním nocím starých baskických pastevců a mezi tím vším si stihne hrát s nočními fotopastmi na zvířata a shazovat i samotného autora filmu. Komentář je v baskičtině, představené jako vymírající jazyk. Zumiriki v baskičtině znamená ostrov uprostřed řeky. Divácky vstřícná dokumentární esej se nevidí každý rok, proto jsem rád, že jsem ji neprošvihl.

Šimon Šafránek se spolu se střihačem Šimonem Hájkem dokázali prohrabat archivy a přijít s dalším dynamickým dokumentem s minimem mluvících hlav. Film je ovšem určen jen pro zpěvákovy fanoušky. Pokud jste toho o Žbirkovi věděli tak málo jako já, moc se toho zhlédnutím filmu nezmění a zbytek si budete muset dohledat někde na internetu.

Většinu filmu zabírá nesmyslná brutalita vojenského přijímače, ozvláštněná snad jen tím, že jihoafrickým brancům bylo šestnáct let. Ale pořád mi naskakovalo: v kolika filmech už jsem to viděl? Jako homosexuální romantické drama to jde označit jen stěží, protože kromě názvu se tu s tímto motivem moc nepracuje. Pro heterosexuálního diváka je to i plus: žádný explicitní sex, jen jeden opatrný polibek na rty. Celkově jen filmový střípek z jedné nesmyslné války proti komunistické Angole, se zavádějícím názvem.