Teplouš

Od Teplouše jsem čekala víc a tak se neubráním tvrzení, že šlo o poměrně velké zklamání. S touto látkou by šlo pracovat mnohem hlouběji. Teplý je na tomto filmu akorát tak název, takže heterosexuální homofóbní publikum nemusí mít obavy z pohoršení. To mě na tom filmu mrzelo asi nejvíc, protože o tuto problematiku se děj jen letmo otírá. Většina scén se pak týkalo hlavně militaristické buzerace a drsného režimu v tamních vojenských táborech, jež následně pošramocoval psychickou stránku některých jedinců, což mělo za následek pár nešťastných řešení. Každopádně, Moffie by se nedal označit ani za ten válečný film, protože akce si tu člověk taky moc neužije a dočká se tak jen jedné, která se odehrává celá ve tmě. Bohužel musím říct, že tři dávám spíše z respektu a že nechci být moc přísná. Nicméně, ačkoliv ve mně Moffie evokoval scény z Olověné vesty, byla to dost nuda. (TADY VARY) . (10.08.2020)

Odehrává se to ve fotogenických scenériích podobně jako Dej mi své jméno, Portrét dívky v plamenech nebo Na konci světa, narozdíl od nich v tom ale moc není prostor pro city, protože vše opanuje institucionalizovaná šikana. V tom je to ale bohužel strašlivě průhledné, protože protagonista postupně čelí repetitivní spirále nenávisti na několika frontách, takže homofobii směřem dovnitř vojenského oddílu střídá vně nasměrované burcování proti "černým divochům" a "komunistické hrozbě", aby došlo na flashback ze segregovaného bazénu a nakonec i skutečnou střelbu. Nevím, přijde mi prostě škoda, že oceňovaná queer dramata poslední doby nechávají opět zpátečnicky definovat svoje postavy pouze nepřátelským okolním prostředím, čímž je vlastně uzamykají v pohodlných, lehce definovatelných škatulkách binárních opozic. (09.07.2020)

Většinu filmu zabírá nesmyslná brutalita vojenského přijímače, ozvláštněná snad jen tím, že jihoafrickým brancům bylo šestnáct let. Ale pořád mi naskakovalo: v kolika filmech už jsem to viděl? Jako homosexuální romantické drama to jde označit jen stěží, protože kromě názvu se tu s tímto motivem moc nepracuje. Pro heterosexuálního diváka je to i plus: žádný explicitní sex, jen jeden opatrný polibek na rty. Celkově jen filmový střípek z jedné nesmyslné války proti komunistické Angole, se zavádějícím názvem. (10.07.2020)

Na jednu stranu relativně klasický queer film o sebepoznání a hledání sebe sama ve světě obklopeném neporozuměním a disrespektem. Na stranu druhou drsné protiválečné drama které naturalisticky reflektuje nehumánní podmínky v armádě za dob jihoafrického apartheidu. Snímek 'Moffie' zejména vyniká svým poctivým řemeslem – jmenovitě hypnotickým snímáním, líbivou estetikou, pohlcujícím vizuálem a nervydrásající hudební složkou – což v koherenci utváří neobyčejně autentický portrét sociopatický vojenský nátury, kde jsou jakékoliv stejnopohlavní sympatie tvrdě trestány. Aneb zakázané ovoce chutná nejlépe. Excelentní artovka...... [VERDIKT: toxická maskulinita epicky zničena!] [#PRIDE2022🏳️‍🌈] (28.06.2022)

Teplouš není pouze příběhem o přístupu k homosexualitě mezi vojáky v Jižní Africe na počátku 80. let minulého století - vedle toho nabízí autentický pohled na poměry mezi vojáky celkově, problematizuje šikanu, všudypřítomný dril a nenásilně poukazuje na nesmyslnost režimu, který utlačuje původní obyvatelstvo a nutí mladé muže, aby se na těchto nekalostech podíleli. Prostředí vojenského cvičiště netoleruje duševní, ani fyzickou slabost - oproti tomu se snaží v mladících probudit nenávist a intoleranci založenou na rasismu a homofobii. Některé scény byly vskutku drsné a nepěkné na pohled. I když vztah Nicholase a Dylana nedostal tolik prostoru, kolik jsem původně očekával, tak i přesto jsem se musel při titulkách pozastavit a opravdu se nad ním zamyslet. Jediná podstatnější výtka z mé strany směřuje k prazvláštnímu soundtracku, který mě místy celkem dost rušil a přišel mi nevhodný. (08.07.2020)