dopitak

Too many of stillborn children.___ To jsem měl kdysi na zahradě takovou bednu, něco jako kotec, a v něm jsem choval morčata. Nejprve bylo jen jedno - samozřejmě, potom jsme ale koupili další a když jsme zjistili, že se svévolně rozmnožují jak se jim zachce, bylo už pozdě. Když už rodina morčat čítala kolem deseti členů, raději jsme se honem naučili jejich pohlaví rozeznat a kotec byl rozdělen na dvě části. Chadwickův film mi tuhle ságu v lecčem připomněl.___Doba se změnila, tehdy se za incest stínaly hlavy, dnes patří xxx videa s touto "tématikou" k těm nevyhledávanějším.___ Zpět k filmu- příliš dlouhé, temné, bez výrazného hereckého výkonu (Portman se mi nelíbila, Johansson nenadchla, Bana nepřesvědčil a nejlepší ze všech, Mark Rylance měl sakramentsky málo prostoru). Hudba ani náhodou, kamera statická, bez nápadu. Podprůměr.

Už "oficiální text distributora" dává tušit, že zápletka tentokrát bude možná poněkud "složitější". Po zhlédnutí musím konstatovat, že nejenomže je to opravdu hodně komplikované, především ale je to naprosto nudné. Film se tváří jako jedna velká sonda do života mladičkého agenta FBI (opravdu je normální být "na právech" jen tři roky?), ale charakter Dillonovy postavy ani herec sám vůbec žádnou vnitřní psychologii divákovi neumožňují, Kevin Walker se celý film tváří, ehm, řekněme neutrálně. Podle mě výbuch na celé čáře.

Shodou okolností jsem před pěti dny dokoukal stejnojmenný seriál ruské produkce Master i Margarita, takže srovnání se tak trochu nabízí. Pochopitelně divadelní adaptaci a velkorozpočtový seriál (500 minut) lze srovnávat s jistými omezeními. Černínova představa Azazela mě nicméně zaskočila, váhám, zda do postavy zkušeného a protřelého ďáblova služebníka obsadil dítě v masce Jody ze Star Wars úmyslně nebo z nouze. Alena Antalová jako blondýnka-Markétka nebyla asi podle Bulgakova, nicméně až na její fňukání po plese (tohle by Bulgakov nikdy nenapsal, Margarita byla hrdá žena!) nemám k její postavě žádné námitky, její nahota šikovně zakrytá poloprůhledným závojem mužské oko potěší. Viktor Skála-Mistr byl ze všech herců v té postavě, co jsem viděl (film, seriál), nejmladší, a proto mi tam pasoval nejlíp. Zdeňku Junákovi by pro roli Piláta postačil jeho úžasný hlas. Ano, takhle nějak si představuju Wolanda (Rudolf Krátký), ale jeho postava je asi nejvděčnější, protože ani herce ze seriálu a filmu nestavím v jejich autentičnosti níže, líbili se mi též. Pardus jako kocour Kňour a Patrik Bořecký -Korovjev tam zjevně působili jen proto, aby se diváci taky občas zasmáli, vážnější pojetí by jim slušelo víc.

Říkal jsem si, že po delší době zkusím nějaký novější horor. V případě 1408 to ale nebyl dobrý nápad. Kdyby se Mikael Håfström nepokoušel o příběh, bylo by to v rámci žánru jakž takž ok (to tisíckrát profláknuté klišé s balancováním na římse ale odpustit nejde). Cusack je nepřesvědčivý, což mi k němu vůbec nepasuje (mrkněte na Grace is Gone). 1408 je jen vykrádačka Minority Reportu, pokud jde o příběh smrti vlastního dítěte. V první polovině je to přesně ten film, kdy se bojíte už v okamžiku úvodních titulků, v té druhé je to ale propadák. A tak to zůstalo až do konce.

Půvabná groteska a příjemná oddechovka k nedělní kávě. Geniální zvuky zvířat, husinu a mávání paží vyvolávající bzučení dotěrného hmyzu. Babka s kozou má všechno pod palcem. S ohledem na dobu vzniku váhám, zda v tom hledat politický podtext k Americe.

Westernová komedie (ovšem nikoliv spaghetti), ve kterém první výstřel padne až téměř po hodině. Spíš legrace než akce. Velmi mladý Wayne coby kapitán York v konfrontaci s nesympatickým až zákeřným plukovníkem Thursdayem. Respekt těm, co to kolorovali. Dobrá hudba. Ovšem kvůli stopáži a pramálu akce hrozitánská nuda.

Už jsem viděl i lepší válečné filmy. Jedna slušnější akce na začátku a pak až do Stranskyho podrazu ticho po pěšině (i v zákopech), což pro válečný film není nejlepší vizitka. Při postupu skrz obsazené (resp. znovudobité) území se sice něco děje, ale umím si představit líp vypointovaný konec. Je to přesně mezi třemi a čtyřmi, ale za ty blbosti ala při bombardování řešíme podpis kvůli vyznamenání kapitána, při ústupu zase nemá německý colonel na práci nic lepšího než filosofovat. A rozkazy asi udílí papoušek...

Olivia Hessey. To kdybyste už fakt nevěděli, proč jinak si tuhle verzi honosně označovanou jako "nejslavnější" pustit. Kromě jiného.___ Neviděl jsem až doteď jinou, než tu Luhrmannovu s Leonardem a Claire - a ta je moderní, proto tedy srovnávat nemůže být příliš objektivní. Nová se mi líbila, mám rád pana herce Leonarda di Capria (pokud by o něm někdo pochyboval, pusťte si Co žere Gilberta Grapea, ono vás to přejde). Těžko ale na benzince čekat tu správnou veronskou atmosféru. Rýmování se může zpočátku zdát směšné, ale jen než si na to zvyknete, potom už to ani nepřijde. Ale to odbíhám, prostě, film z roku 1996 se mi líbí. A teď konečně k dílu pána Franco Zeffirelliho: Kdyby prvních dvacet minut někdo uřízl a film začínal vysvětlením v podobě prostého titulku, že se Kapuleti a Montekové nesnášejí, nic by se nestalo. Až do setkání Romea s Julií na slavnosti je to totiž absolutně bez atmosféry, přijde mi. Potom už je to ale dobré, až do konce. A ti kostlivci v hrobce neměli chybu :-) Jen příšerná angličtina, u které ani titulky moc nepomáhaly... Srovnání postav: Leonardo jako Leonard, stavím oba na stejný stupeň. Mercutio/Harold Perrineau mi ale příliš nesedl a John Leguizamo jako Tybalt byl zase moc slizký (to schválně, já vím), takže tady je to dva nula pro jejich starší kolegy. No a to nejlepší na konec. Olivia Hessey je o tisíc a jedno procento lepší Julie než Claire Danes, ta by očarovala každého (tedy Olivia, ehm). Pokud znáte další film, ve kterém byla nahá, napište mi prosím PM .-) Jako Julie totiž na okamžik ukázala prsa (v patnácti!). Já vím, půl vteřiny je krátká doba, ale ten film i bez toho stojí za to. Možná jsem sexista, ale ona to prostě zvedla. Všechno.

Příjemné retro, které však bylo v první části mnohem svižnější než na konci. Woodyho Allena jako herce nemám v lásce, s režií je to jiné, nedávno viděné Cassandra's Dream to potvrzují.___Z předvedených výkonů bych chtěl vyzdvihnout Leonarda di Capria, ten kluk prostě zahraje moc fajnově cokoliv. "Yeah. Take the banana and give me your best blowjob. Go ahead. Yeah, down the hatch. Oh my God! - Have you ever injured him?"

Nehodlám Jakubiska kritizovat. Nejsem až zase takový znalec, abych mohl házet do placu výroky jako "televizní provedení", "chudý film", "laciné interiéry" a tak dále. Možná jednou, třeba jednou, jednou budu takový odborník. Teď teda ještě ale z mého laického hlediska: Po zkouknutí tohohle filmu jsem na rozpacích. Nevím jak ohodnotit něco, co se mi líbilo a bavilo mě, ale nenadchlo mě a motivem nepřitáhlo. V kontextu "českých" filmů posledních let ční Bathory výše než Gerlachovský štít nad Liptovskou marou. Přišlo mi to velkolepě natočené, a o to zjevně šlo. Hudba tentokrát ustoupila do pozadí před famózním Director of Photography F. A. Brabce. Pokud jde o film, zjevné oscarové ambice, řekl bych.___ Co mě ale zarazilo byl způsob prezentace českému divákovi. Nechápu, že film jsa natočen anglicky, pro českého (a nejen českého) diváka nadabován (důvody chápu, ale štvou mě), na původní jazykovou verzi v našich kinech člověk nenarazí /kromě Palace Cinemas na Smíchově, ach jo/, ale přitom popisky ve filmu (Western Hungary, 16th century atd atd.) přeložit nikdo neráčil... To je jako kdyby tvůrci řekli: Český diváku, chceme tě a ve velkém počtu, ale rozumět tomu nemusíš, stačí když přijdeš a zaplatíš nám. K postavám asi jen tolik, že Roden to vyhrál! Jakubisko = Vondráčková + Nero. Narozdíl od Post Coitum mi tady ani jeden z nich nevadil. Polívka s Mádlem mi ale neseděli, ty jejich vychytávky neměly jiný smysl než vnést do filmu trochu humoru, což v tak vážném tématu možná být nemuselo, jako parodie na Jméno růže mírně trapné. And last but not least - krásná Míša v roli služebné Eriky - potěšení to mužského oka.