Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Akčný
  • Dobrodružný

Recenzie (4 790)

plagát

Stehy na duši (1993) 

O muži, který pohřbil svou duši. Prvních několik minut je naprosto ubíjejících, což se ale dramaticky změní zazvoněním telefonu v autě Vincenta Towerse. Od té chvíle sledujeme strhující psychologický thriller o muži, který nevěděl, kým je.___ Sportovně přiznávám, že mě záměna černocha s bělochem dost zmátla, říkal jsem si: to jsem si toho všimnul jen já? Až pak mi došlo, že vo tom to celé bylo :-)___Katastrofa v podání dabingového studia Bear, které evidentně zaměstnává několik málo dabérů (jsou obsazováni pořád dokolečka). Skutečného Vincenta Towerse nadaboval Filip Švarc, což mohlo vypadat podobně, jako kdyby Miroslav Moravec daboval Jasona Biggse v American pie, tj. naprosto se k postavě nehodící hlas.___Bez ohledu na dabing 70%, v originále to může být výborné.

plagát

Mesto prekliatych (1995) 

Nejsem příznivcem onoho "kdyby byly tramtadadá ryby..." ale tady se to více než hodí: Kdyby neexistoval film z roku 1960, potažmo jeho pokračování z roku 1963, Village of the damned (1995) by jistě mělo jiné hodnocení, o dost červenější barvy. Námět je totiž pořád dost dobrý, jako slabší horor je film obstojný, jako scifi vyhovující. Jenže ten stín v podobě staršího povedenějšího brášky (no, trochu vousatého brášky), ten tady prostě je a bude. V kontextu zmíněných tří filmů je to slabých 40%, ovšem objektivnější bude hodnocení v souvislosti se všemi filmy, které jsem kdy viděl. A proto musím dát 75%.___ Poznámky k filmu: Kromě Austrálie se změnila místa výskytu dalších kolonií dětí, už ne Sovětský svaz, ale hranice s Iránem.___Rozdíl mezi 1960 a 1995 je také v detailech - tak například záběry s časem (ono "jak dlouho ten blackout trval") - pohled na nástěnné hodiny (kýčovité barvy) = 1995; úžasné přiblížení kostelních hodin včetně typického zvuku odbíjení- téměř fatalistický to záběr = 1960.___Proč děti chodí oblečené ve stylu z 60´s? Navíc všechny stejně? Tohle šlo dobře obhájit u Wolfa Rilla, ale v dnešní době...?___Scéna při výzkumu na dětech - těsně vedle očního roztoku stojí nějaká kyselina, to se nikdo nesplete, ach jo.___Scéna, ve které žena oznamuje svému muži, že je těhotná, je naprosto stejná včetně dialogu, jako v původním filmu.___Jaká je pravděpodobnost, že se několik ve stejný den počatých dětí také ve stejnou chvíli (a to doslova na minuty) narodí? Vůbec žádná, ale je to přeci super akční, nechat je všechny rodit vedle sebe...___ Co udělal pan Carpenter: zamotal oba starší filmy dohromady, použil část scénáře z obou ve snaze uplácat lepší příběh (přiznejme si to - neudělal dobře); nechal si otevřené dveře pro možnost pokračování; trochu to přehnal s efekty (röentgenový obličej dívky ); nemusel si při tak silném námětu pomáhat ufounama (přelety na začátku, obluda ala X-files v lihu ve sklepě doktorky Vernerové; zbytečný nebožtík na grilu; zbytečná scéna s přehozením hadru přes "obličej" upečené na silnici; na rozdíl od Wolfa Rilla nevsadil na atmosféru (omluva, pokud ano, v tom případě ale sázka hrubě nevyšla!), nýbrž na nadbytečné lekačky (muž v chemickém obleku ve dveřích) a krvavé násilí (co policajtů v tomhle zařvalo); ústy doktorky Vernerové hovoří o eventuelních potratech - ať se to někomu líbí nebo ne, už nejsme v roce 1960, takže tuhle novinku ve filmu beru; přidal stopáži cca 20 minut, jenže to atmosféře opravdu nepomohlo.

plagát

Ona to musí mít (1986) 

"Vypil bych po tobě všechnu vodu z vany."___ "Byl jsem jedním na seznamu hráčů hrajících na jejím hřišti."___ "Já tě tady píchám zezadu jak nejlíp můžu, a zjišťuju, že si mi to takhle i líbí."___ Zajímavě zpracovaná narace, ale bohužel dosti o ničem. Tedy o sexu, ale ani o něm moc ne.

plagát

Městečko prokletých II (1964) 

Takhle si představuju kostel ve Stínadlech, kde zasedala Vontská rada.___ Ovládání myslí bylo podobným způsobem použito o několik let později v Postově Do nitra Planety opic.___ Námět sám o sobě je pořád dost dobrý (ač v podstatě okopírovaný z původního) a nesnadné je i kritizovat zpracování, protože Children of the damned jsou dobře natočeným filmem. Ovšem, to co fungovalo v malé vesničce, už nemusí nutně fungovat uprostřed Londýna (a taky že nefunguje). Atmosféra je zcela nesrovnatelná se starším filmem. Prokleté děti dlouho nemluví (Paul promluvil až po 56 minutách a 36 sekundách!), což pocitu z filmu škodí. Také multinárodnost dětí ničemu nepomáhá, jen evokuje jakési mezinárodní napětí, je to zcela zbytečně zpolitizovaný motiv. Zarazilo mě i laciné využití šlehajících plamenů ve scéně v kuchyni (Rashid).___V hodnocení se nutně odráží existence tohoto filmu coby "dvojky" k původní předloze. Nebýt prvního filmu, jistě by se tento snímek dočkal lepšího hodnocení. Nicméně, musím dodat: Kéž by takovouhle kvalitu mělo každé pokračování...

plagát

Nebo (2002) 

Co se z tohohle filmu dalo vytěžit! A co se vytěžilo... Tomu říkám dobrá práce! S touhle teroristkou musíte soucítit. Dechberoucí zápletka, skvělá kamera, krásné scenérie, téměř ikonické zobrazení předehry k pohlavnímu styku, jemná hudba, drsně romantický příběh, dobrá detektivka, sympatická (do ostříhání!) Cate Blanchett a stejně tak sympatický Giovanni Ribisi. Snad jsem na nic nezapomněl.

plagát

Městečko prokletých (1960) 

Můžu si jen povzdechnout: Takhle kdyby někdo točil v dnešní době... "I must think of a brick wall."___Kdo dokáže rozumět, doporučuju v originále, bez češtiny, anglické titulky se dají na netu najít .-)___ Tenhle film nemá slabinu. Skvělá kamera, především v začátku se hodně používá zoomování. Výborná hudba (odpovídající době vzniku filmu), jakou už dnes ve filmu neuslyšíte. Žádné zbytečné okliky, Wolf Rilla jde přímo na věc. Ve filmu nenajdeme jediné hluché místo, každá vyřčená věta do příběhu perfektně zapadá, ale nepřebývá. Nesouhlasím s názorem willise, právě ona zdánlivá "osekanost" bezchybně navozuje skvělou atmosféru (kvůli které si tenhle film přidávám do topky), divák nemá čas ani chvilku polevit ze střehu, do kterého se už od úvodní "omdlívací" scény dostává. Začátek filmu je brilantní (používám hodně superlativů na metr čtvereční, ale tenhle film si je zaslouží), moment s padajícím letadlem byl velmi působivý, až mrazící.___ It will not happen to us... Because we have to survive, no matter what the cost.____ Po pětačtyřiceti minutách se konečně dostáváme k nějakému řešení, až dosud vše jen plynulo, ale na konferenci v Londýně dochází ke střetu o budoucnost dětí."Just give me one year!"___ Gordon Zellaby (George Sanders) si brzy uvědomí nejenom neobyčejnou fyzickou i duševní vyspělost dětí (děti totiž rostou rychleji, dokonce i v prenatálním stádiu jsou akcelerované, POMO nemá pravdu, když píše o devítiměsíčním těhotenství), ale také jejich schopnost jakéhosi společného vědomí, kdy znalost (čehokoliv) jednoho z dětí automaticky indikuje znalost všech. Gordon Zellaby se snaží přijít této záhadě na kloub a tak děti začíná zkoumat. Chce s jejich pomocí zjistit, zda existuje život i mimo Zemi. Situace se ale vymyká kontrole a tak midwichští berou spravedlnost do svých rukou a posilněni v místní hospodě vyráží konat....____ Zajímavosti, které se objevily ve filmu: Podobných míst, kdy se v jeden den narodilo více dětí s velmi podivnýma očima, bylo na světě víc. Skoro všechny tyto děti ale ihned zahynuly (Austrálie, v eskymácké kolonii, na hranici Mongolska), ty poslední byly zabity v Sovětském svaze atomovou zbraní.___ Děti umí číst myšlenky, takže je prakticky nemožné jim ublížit.___ Těhotná Anthea Zellaby (Barbara Shelley) měla chuť na sýr, kyselé okurky a půl tuctu ančoviček._______ Pustil jsem se do tohoto tématu pořádně, takže po tomhle filmu mě čeká ještě Children of the Damned-1963 a Městečko prokletých-1995. Srovnání samozřejmě přinesu. A tu knížku si půjčím!___Edit 6.8. Po přečtení knižní podoby Městečka musím konstatovat, že to sice opravdu není arcigeniální dílo, ale rozhodně ho řadím spíše k nadprůměru. Wyndham se totiž moc dobře čte. Je pravdou, že se mu občas zbytečně rozbíhalo pero a že menší škrty by románu prospěly, občas je to spíš hodně ukecané než cokoliv jiného, ale jak říkám, bezvadně se to četlo a to je (alespoň pro mě) na knížce to asi nejdůležitější. Spousta v románu zmíněných postav a situací vůbec nebyla ve filmu (což je samozřejmě běžné), ale nikoliv na úkor logiky a přehlednosti. Wolf Rilla opravdu odvedl skvělou práci.

plagát

Medzi riadkami (2007) odpad!

Libor Terš: dvě role! :-( ____Nemám rád filmy velkohubé, s rádoby šlechetným motivem, kde se jenom plácá slovy jako klacky ve stodole.___ Hilary Swank mi tady nesedla, její nesmyslná snaha o spasení všech kolem a příšerně užvaněné (a veletrapné) scény ve třídě (hlavně ty nejrůznější zvolání "To nepřežiju!" "To snad ne" atd. atd. všech žáků).___ Snad to nebyl pokus o jakýsi remake (téma je velmi podobné, jen prostředí se dost změnilo) Panu učiteli s láskou, protože to by pak bylo ještě strašnější.___ Abych nebyl moc nespravedlivý, v originále to možná bude o deset % lepší. Vypnul jsem to už v půlce s jasným úmyslem zaodpadovat, ale nakonec jsem to ve snaze být co nejobjektivnější dokoukal. Nic se ale nezměnilo, jen konec to ještě dorazil.___ "Tak, komu dáme dobrou známku?"___No tomuhle "dramatu" to nebude...

plagát

Cool Blue (1990) 

Zvláštní film. Má výbornou atmosféru, ale některé části scénáře mi přišly poněkud nedotáhnuté. Například postava Christiane je jen načrtnuta, její problémy jsou naznačeny, ale zůstávají až do konce filmu nevysvětleny.___Nejlepší byl Bruce (Phil Brock) v galerii a jeho citování filmů (a tančení):-))___Hank Azaria hrál skvěle a asi si budu muset najít něco s ním, ale jedničkou byl pro mě jasně Woody, toho prostě můžu ve všem.

plagát

Medvedie srdce (2003) 

Nenene. Disneyovku si představuju drobet jinak. U filmů pro děti je poučení nezbytnou částí, které se prostě nelze vyhnout. Nastartovat ale cestu k poučení napíchnutím mědvědice na kopí, to mi nepřipadá ani trochu vhodné (a stravitelné). Viděl jsem lepší pohádky. Dovolím si ještě poznámku: Lábusův los neměl chybu a v tomhle případě dabing na jedničku (u dětských filmů se bez dabingu neobejdeme), ale přezpívat úžasné písničky Phila Collinse je prasečina nejvyššího kalibru (navíc tímhle způsobem, jakým bylo učiněno). Ach jo.

plagát

Poprask v Harlemu (1991) 

"Kdo je to na tom obrazu na zdi?"_ "To je Ježíš."_ "Ježíše znám, já myslím toho druhýho chlapa?"_ "To je jeho matka."___ "Dej mi to tam, zlato."__ "Kdykoliv, kdekoliv, jakkoli."____ "Co vy kreténi, nemáte cigáro?"_ "Ne, nemáme cigáro"____