dopitak

Karlos80: "Děvče, které si po čase najde, je rozhodnuto vybudovat si s ním svůj maloměšťácký šťastný domov a Arthurovi začíná podobně rezignovaný život, jaký vedl jeho otec."___ Ten film má takovou atmosféru, že jsem mu ten maloměšťácký život s krásnou Dorren (Shirley Anne Field) začal skoro závidět. ____Albert mluví jak prase a ani ostatní se nevyjadřují zrovna oxfordskou angličtinou ale když si na tohle zvyknete, začne to být docela ok.___Líbila se mi neemotivita mezi návštěvujícími a navštěvovanými, takové to "vy jste přišel but I don´t care." Když si kluk u nás přivede domů holku a rodiče jsou doma, obvykle na sebe nehouknou na půl huby "how do you do", ale pozdraví se a snaží se aspoň trochu konverzovat (aby se neřeklo). Schválně si všimněte, jak vypadá podobná situace v Reiszově filmu.

Film, u kterého zpočátku nevíte která bije a ke konci se pak nestačíte divit. Prakticky všechny herečky, které se ve snímku objevily, se mi jako ženy moc zamlouvaly. K obsazení jen tolik, že Matthew Lillard je pro mě už navždy zaškatulkován jako šílený Brock Hudson z Taková normální holka.

Na žádný film jsem se v poslední době netěšil tolik jako na Klansmana. Proto musím říct, že to pro mě bylo celkem zklamání. Mám téměř panickou hrůzu z čehokoliv, co připomíná KKK, takže jsem film odkládal na dobu, kdy nebudu doma sám (koukali jsme se navíc odpoledne). Jenže tady nebylo vůbec nic děsivého. Čekal jsem víc akce, ta kromě závěrečné osudové přestřelky nepřišla. Marvin jako padouch kterého až vývoj částečně napravil. Burton se však k mému zklamání z toho svého mouly neprobral a zcela proti všem očekáváním (Where eagles dare) se nechal přihlouple odstřelit jak divokej králík.___Víc klanu, míň morálky a bylo by to lepší.

Nejhorší věc co se režisérovi může stát je, když si jeho film nikdo nepamatuje. Pod povrchem jsem už jednou viděl a dokonce celé, ale přesto mi dneska trvalo hodně dlouho, než jsem na to přišel. A protože jsem si ani za zlatý prase nedokázal vzpomenout o čem to vlastně je (totálně celá zápletka zapomenuta), kouknul jsem se ještě jednou. Což obvykle s filmy takového hodnocení nedělám.___Nemám rád lekačky a přitom Zemeckisův film s nimi pracuje jako se svým nejsilnějším prvkem. Nic víc v tom není. Scénář není moc duchaplný a Pfeiffer se po odhalení pravdy chová jak pipka ze Scary movie.Tož proto jen jedna.

Kdepak Gagarin, Norman Puckle to byl! První člověk na orbitu. Královské námořnictvo tím nepředběhlo jen Spojené státy a Sovětský svaz, co víc, oni předčili dokonce i armádu! :o)____Přečetl jsem si komentáře, prohlédl hodnocení a pustil si film. A dost dlouho jsem se divil, o čem to tu všichni píšou. U mě to bylo odzačátku a pak ještě dlouho po něm na pěti. Jenomže vedle super gagů (zejména cvičení v tělocvičně nebo natírání lodi pod vodou, jakože i mnohých dalších) přišly i scény jako potápění a nafukování kombinézy nebo laviny na horách.___Vůbec by přitom nevadila zpětná projekce, to je něco co tehdejší filmový průmysl běžně používal, je to dobové a byla by blbost to posuzovat dnešními měřítky. Nicméně některé "triky netriky" byly až moc laciné a hlavně naprosto nehodící se.___Takže mi hodnocení spadlo o pár procent dolů. I tak jsem ale pořád zůstal dost vysoko, protože já se u téhle komedie opravdu bavil. Jo a skvělá angličtina, btw. Man overboard! Aye aye.

Přečtěte si Adriana Molea, dozvíte se tam o existenci "povětrných matek". A pak si pusťte TASTE OF HONEY abyste zjistili, jak taková matka ve skutečnosti může vypadat.___Film podle divadelní hry Shelagh Delaneyho.___Vůbec bych neřekl, že to má špatný, divný nebo jakýkoliv jiný než logický konec. Podle mě je totiž logické, že se Helena vrátila ke své dceři, aby o ní pečovala v době jejího nepřipraveného mateřství. Je snad nad slunce jasné, že "vztah" s homosexuálním Geoffreym by dřív nebo později musel skončit katastrofou, Geoffrey je příliš hodný, obětavý a o Jo se stará z lítosti, ale bez lásky.___ Co bych ale panu režisérovi vytknul, je způsob, jakým divákovi nechal představit Josephine. Nepodařilo se mu totiž dostat se její postavě pod kůži víc než tak z jedné třetiny. Měl jí dát víc prostoru, víc se na ní zaměřit a ukázat divákovi její pocity, což se ale nestalo a film tak klouže po povrchu. Dvakrát škoda, protože citový potenciál tohohle příběhu je obrovský. Poznámky k filmu: V okamžiku, kdy Jo střílí na pouti ze vzduchovky, se jeden z komparistů v pozadí podívá opakovaně přímo do kamery.__Zvony z Big Benu jsem slyšel všudyvšeho jen jednou...___ Nejlepší je scéna, jak Geoffrey přijde na gynekologii.___ Oh, the big ship sails on the alley-alley-o...

Robert Mitchum je (2.) nejrychlejší střihač ovcí a taky největší kalič na míle daleko, tomu bych nesvěřil ani zanedlouho končící padesátník :-)___ Velmi netradiční western. Fred Zinnemann zcela vsadil na pozitivní kartu. Nikdo tady nikomu nenadává, nikdo na nikoho nestřílí, rvačky jsou spíš legrační a její účastníci si na konci zamávají, při požáru nikdo neuhoří, Ollie nikoho nepokouše, ovečky vesele skákají hop a hop a největší průser celého příběhu je prohra v hazardní hře "Two-up".___Krásná příroda plná klokanů, psů Dingo a medvídků Kaola :-))) A pak taky zbytečně natahovaná stopáž a přeci jen, odpusťte mi tuhle kritickou poznámku, docela místy nuda. Největší akcí je totiž contest ve stříhání ovcí. Vždyť to říkám, netradiční western.

Na tomhle filmu je pěkný snad jenom jeho dvd obal! I tu pitomou whisky tady nalévali nemožně blbě. Jen těžko uvěřit hodnocení. Užvaněné, nafouklé nic. Rád bych věděl, jestli zákony v Bostonu opravdu umožňují amatérským civilistům čmuchat v práci Policie. Možná jestli si to pustím v originál zvuku, bude to lepší, ale dabing to zase zazdil.

Nemůžu se ubránit dojmu, že Michael Powell udělal jednu chybu. Obsadil do role Helen naprosto nepřesvědčivou Annu Massey. Zatímco psychopatický výkon Karlheinze Böhma (známý nejvíc asi jako císař Franz Josef ze série "Sissy") je bezchybný a dává svou postavu divákovi doslova sežrat, Anna Massey se tváří jako kdyby vystupovala ve školním představení o Třech prorocích a oslíkovi. V některých bezprostředně na sebe navazujících záběrech je její tvář zcela "nenavazující", jakoby scéna byla vytržená z kontextu (což ovšem být nemá).___ Nebylo to ani moc strašidelné, ale ta skvělá atmosféra spojující filmy téhle doby a produkce tu nechyběla.___Jako chlap se musím též zmínit o půvabné Pamele Green (alias modelce Milly), která se zároveň postarala o jedinou hambatější scénu celého filmu (jen chvilička kdy leží odhalená, přesto neunikne pozornosti).___Kvůli pokažené postavě Hellen je to u mě tentokrát jen čtyřhvězdičkové.____ Pro zájemce přidávám odkaz na pár lechtivějších fotek Pamely.

Well done, opět a znovu. Úžasně kouzelná hravá hudba hned od úvodních titulků, srandovní ale i chvílemi vypjatá atmosféra a legrační duo Marple + Stringer, to jsou hlavní pilíře úspěchu.___ Znám filmy, kde přijít o prvních patnáct minut neznamená zcela nic. Pak jsou filmy jako třeba Murder at the Gallop, kde jsme po čtvrthodině uprostřed děje a nevidět začátek = nevědět vůbec nic. Osobně upřednostňuju druhou skupinu.___ They have their methods, we have ours.