dopitak

Ošklivá animace (jako postavičky), ale muselo to dát šílenou práci a je to moc precizně připravené a nasnímané. Trošku zamrzí slabší scénář (postavit i kraťas na okusování hub jako medicíně na zlaté hrdlo je dost málo).

Exotika, a větší zkratkovitost dělí pokračování od prvního dílu. Technicky a výpravou je to moc pěkně zvládnuté, měl jsem pocit že sleduji bohatou evropskou produkci (něco na způsob Veřejný nepřítel č. 1 a 2). Ale ačkoliv africká kapitola Krejčířova života dostala samostatný díl, těch sto minut na dobré vykreslení situací a zpřehlednění podnikání legendy českého mafiánství nestačí. Tady ve dvojce mi trochu začala vadit existence postavy hrané Predragem Bjelacem, tedy to, že ve skutečné kauze by tahle postava nemohla vůbec existovat, a to co díky ní vyšetřovatelé vědí, si filmaři a reální policajti mohli jenom domýšlet. A body i za novou nude hvězdu, Veronika Macková, dobrý den.

Nevada, poušť, kovbojské holínky, country písničky. A televizní výblitek s dabingem od Béérů, v němž některé dialogy tesat do kamene. Hrůza, které nepomůže ani plejáda odhalených (a pohříchu i leckdy povadlých) hrudníků. Slovenský text distributora je nesmysl. Konec je vyloženě "zábavný", vše je utnuto v okamžiku, kdy se začne něco dít.

Jirka Sikita pro měl byl, je a bude hrdinou! Kdykoliv si v létě v Egeji nasazuju brejle a nadechuju se, Jirka S jde na ponor.___ Nebylo v seriálovém světě tuzemském většího hera, než Honzy Palyzy. Vždy jedná čestně, mluví spisovně, přiměřeně dlouho odpovědi rozmýšlí a nikdy nejedná ve svůj prospěch ale v prospěch bližního svého. I když mu horník a melouchářský potápěč JS v revírním lese u přehrady brousí starou, Palyza zůstává charakter a mladému pár žehná štěstí a hojnost. Nezbytné dávky budovatelského uvědomění a vodohospodářských mouder (když je moc sucho, je přehrada k hovnu protože pitné vody je nedostatek; když moc prší, je přehrada k hovnu, protože musí upouštět, aby nepřetekla) se místy stávají vlastivědnou přednáškou uvědomělých soudruhů z okresu nebo kraje. Humorných postaviček je pomálu a všechny jsou vyobrazeny v hambě svojí, ať už je to sukničkářský náměstek Nocárek nebo holkař a poslanec (tedy děvka) Jožin se svojí hláškou: já jsem přísně monogamní, mám JEDNU manželku a JEDNU milenku! Skvělá hudba, často nezvládnutá kamera a femme fatale Slezská Harta.

Vryje se vám pod kůži. Málokdy se filmařům podaří docílit, abyste s postavou takhle žili. Když Annie vezou chodbou na sál, vzpomenete si na podobnou situaci z vlastního života, i kdyby to bylo ve skutečnosti jinak, každý někdy zažil podobný pocit bezmoci. Milovníky žen potěší i brief erotika (Annie, Isabelle nejprve v průsvitném prádle a pak i v zrcadle). Budoucí mafián François Périer přeci jenom ještě mladší. Skvělý původní dabing, jenž oživují mladí herci (Skamene, Kraus, Zuzana Fišerová).

Příjemná hudba jihoamerického kontinentu, slibný začátek. Stačí ale pár nekonečných scén a dialogů uvnitř, a zájem je ten tam, pak už dokoukáno z povinnosti. Napětí nula, zábava jakbysmet. Nelíbil se mi ani novácký dabing. Kromě hudby lze zapomenout.

Literární předlohu jsem nečetl. Černobílé zpracování a detaily způsobu bydlení horníků ruku v ruce s tíživou sociální situací mohou připomenout některé z filmů tzv. éry "Kitchen sink realismu" britského filmu, kam pocitově řadím tohoto Reisze, či Lawrencovi Syny a milence (ti stejně jako Reisz oficiálně nepatří do Kitchen Sink, ale děj je také o hornících) vzdáleně pak A Place to Go. Věřím kolegům, že literární předloha musela být notně pokrácena, všichni známe rozšafnost francouzských romanopisců 19. století... Původní český dabing režírovaný mistrem československého dabingu Ludvíkem Žáčkem je raritkou, na kterou zřejmě jen tak nenarazíte (proč film nevysílá ČT?), z dnešního pohledu se ale může jevit raritním i pohled naivní dělnické veřejnosti na počátky internacionálních tendencí (a konec konců i chápání počátků kapitalismu, vždyť Francii ještě čekalo politické vystřízlivění ve střetu s Pruskem). Zážitek zvuku, hlasu i obrazu, nikoliv děje. "Pokus o koitus" jsem ve filmu nezaznamenal...

Nezáživný styl vyprávění, jemuž nevadí častý hlas vypravěče, jako spíš odtažitost od hlavních hrdinů. Přítomnost Yula může být pro někoho senzací, kromě pronikavých očí si totiž není vůbec podobný, je dost hubený a sako se k němu vůbec nehodí. Mrazivý hlas a pohled ale měl už tehdy. Od Lászla doporučuji spíš jeho prvotinu.

Zatraceně tvrdá komedie. Ústřední hudební motiv (je silný) se objeví v celém filmu snad jen jednou nebo dvakrát, a samozřejmě film ohraničuje, ale pamatovat si ho zřejmě budete. Původní dabing z dílny K.M.Walló je fenomenální a ocitnete se díky němu v autentické době. Velká zábava to nebyla, o to cennější je herectví, pohledové exteriéry a půvab Agostiny Belli (moje první setkání).

Nenechte se zmýlit stopáží, tenhle televizní speciál není to, co se tváří. Skutečný příběh našich starých známých tvoří jen zlomek pásma. Patnáct minut moralitkování na téma rodina je základ všeho, a pak mix i vícekrát se opakujících příhod Veverčáka Scrata? K čemu?