Bluntman

LFŠ 2009 Liberální hodnoty jsou neslučitelné s konzervatismem a měšťáctvím. Jinak průměrný kraťas jak v rámci Kernovy tvorby, tak i výběru Manhattan Love Suicides, ve kterém všechny čtyři filmy končí smrtí minimálně jedné hlavní postavy, i když v komickém duchu. 5/10

LFŠ 2009

LFŠ 2009 Onen šeptající voice-over, na který si zde někteří uživatelé stěžují, má svůj význam, protože díky němu může být narace rozvolněnější. Pokud přistoupíte na koncept, přijde vám samotné dílo provokativní nikoliv tím, co vyobrazuje (orální sex, biti ženy...), ale tím, o čem je, protože v závorce zmíněné příklady jsou ve skutečnosti tužbami ženy, jež se tak staví do role, v které by si jí představoval spíš macho muž. Znepokojivý poukaz na obraz ženy. 7/10

LFŠ 2009 MÝTO není zcela tradičním Heimatfilmem, přestože nese všechny jeho charakteristické znaky (hlavní postava, která se musí rozhodnout mezi kariérou ve městě a poklidným životem na vesnici; venkovská idyla plná krásné přírody a zvěře; procítěná láska na první pohled; inklinace ke kýči, patetičnost a sentimentálnost; černobílá "ideologie": od postav k jejich morálce až po idee). Ty (charakteristické znaky) jsou podvraceny vkládáním nečernobílých prvků, které narušují idylické vykreslení vesnického života, což ústí v závěru, jenž nekončí harmonií, ale naopak chaosem, i když k potrestání těch zlých - měšťanů - dojde. Není to kýč, ale film o kýči, jenže jako každý "Berger", i tento trvá subjektivně dýl, než skutečně je, a ona subverze je nesystematická a ne tolik razantní jako u SKRÝŠE. 6/10

LFŠ 2009 HANNA, MILÉ MONSTRUM je interpretačně velice otevřený, na symboliku bohatý a stylisticky vytříbený počin, který žánrové konvence horrorového filmu překračuje, aby se dotkl něčeho velice niterného a zprostředkoval vnímavému divákovi transcendenci. Vyprávění o strachu z rodičovství (nebo stejně tak o vychýlenosti světa z jeho řádu) je umocněno obsazením režisérovy manželky Mariky Greenové, která v celé své filmografii ztvárňovala jeden typ postavy. Ale i po seznámení s hranou a dokumentární tvorbou Christiana Bergera pro mě zůstává především výjimečným kamaremanem, kterého si ale už nebudu spojovat pouze s filmy Michaela Hanekeho. 9/10

LFŠ 2009 Ani nepřekvapí, že pod SEVERNÍMI BLATY, kterými si rakouská kinematografie získala znovu pozornost zbytku světa, je podepsána Barbara Albert, která se předtím jako scénáristka sešla s Michaelem Glawoggerem a Ulrichem Seidlem na K VĚCI: RAKOUSKO V ŠESTI KAPITOLÁCH. Tíhnutí k parametrické naraci, svébytnost stylu, hudba jako výrazový prostředek a nedilná součást dění, sociálněpolitické angažované téma... a postavy, které dělají hrozné hlouposti a máte všechny důvody je nesnášet, ale přesto jim fandíte. Škoda té jednostranné nesnášenlivosti vůči mužům a uchylování se ke klišé; jinak se jedná o velice povedený debut, kterému bych nevytýkal, že nepřichází s žádným řešením (jednak je to debut, jednak problematiku ukazuje, nechce nabídnout jedinou správnou cestu - ona totiž neexistuje) a nemá konec (a ve vztazích snad nějaký definitivní konec, kromě smrti, je?). 7/10

LFŠ 2009

LFŠ 2009

LFŠ 2009

LFŠ 2009 Divácky hodně vděčný film, což je jeho největším kladem a zároveň tím největším záporem. V podstatě se jedná o spin-off INÝCH SVĚTŮ, ve kterém opětovně vystupuje rusínský aktivista Fedor Vico, a forma předchozího inscenovaného dokumentu působícího jako hraný film je dotažena k dokonalosti (mnohem soudržnější, vtipnější, jednotlivé scény jsou lépe vypointovány a tentokrát je nejen co zachycovat, ale i o čem vyprávět). Takový slovenský BORAT, z kterého se dají citovat hlášky a odkazovat na jednotlivé scény, ale provokativnost a inteligence je nahrazena smířlivým pohledem, který potěší všechny euroskeptiky. P.S. Pokud se nějaká distribuční společnost rozhodne uvést film u nás v kinech, prosil bych o české titulky, protože i rodilí Slováci (a jeden Maďar) měli zvlášť v první třetině problém porozumět rusínskému dialektu. 7/10