filmfanouch

Rudd mě herecky potěšil, dočkal jsem se pár nádherných vizuálních scén a tím tak pozitiva končí. Ten film jako by nebyl respektive je hrozně umělý. PS: Proč se to odehrává ve stejném světě jako Moon opravdu nepochopím

Marvel Cinematic Universe nekončí. Právě naopak teprve se (dle slibů o dalších minimálně 25 filmech) rozjíždí. Black Panther je už jejich 18 filmem. Každé série se ale občas člověk přejí a nikoho nemůže bavit několikrát to samé. Proto se MCU snaží své filmy každé dělat jinak. Ať už se jedná o heist movie v podobě Ant-Mana nebo o space operu v podobě Strážců Galaxie vždy je to jiné. Vždy se filmu ujme specifický režisér a ten film díky tomu dostává nějaký ksicht. Black Panthera se ujmul Ryan Coogler který naposledy zaujmul zajímavým Creedem. A právě Creed asi přemluvil hlavouny MCU aby otěže od Pantera předali právě Cooglerovi. Black Panther ale dle mého názoru není jen prostě další MCU film. Jedná se podle mně o důležitou událost. Jedná se o vyvrcholení vzestupu Černého obyvatelstva. Ten lid se od zrušení otroctví hrozně posunul. Ano i po jeho zrušení neměli úplné světle chvíle vše to ale změnil Malcolm X. A pak Martin Luther King. A pak Barack Obama. Black Panther je prostě událost už kvůli tomu, že se jedná o první superhrdinský drahý blockbuster ve kterém je v hlavní roli černý superhrdina. Ten film bude především brán z tohoto důvodu. Měl by být ale především dobrý aby se potom nehudrovalo, že se dělalo spoustu povyku pro nic. A naštěstí to vyšlo. Black Panther je opravdu něco dosud nevídaného. Vizuální stránka celé té africké zemičky jménem Wakanda je úžasná. Celá ta země prostě fascinuje a nutí diváka sledovat každičký detail. Wakanda je speciální v tom, že se jedná o míchanici země budoucnosti a při tom se stále drží afrických kořenů. To znamená spoustu rituálních soubojů, klanových sporů a především víra v to, že předkové v nás žijí i po své smrti. Jedná se o skvělou kombinaci. Chadwick Boseman dostává jako T´Challa více prostoru a jestli jste si ho v Captain America:Civil War oblíbili tady si ho zamilujete. Je úžasný charakter který Wakandu nebere jenom jako svojí rodnou zemi ale celou jí bere jako součást rodiny. Ženské postavy v tom filmu mají význam. Nejsou to jenom bezduché loutky ale každá má svojí duši. Ať už je to T´Challova láska Nakia v podání Lupity N´yongo, jeho sestry Shuri v podání Leticii Wright, jeho matce Ramondy v podání Angely Basett či vůdkyně jeho ochranky Okoye v podání Danai Guiriro o každé postavě se dá něco říct, má svojí vlastní duši, nejde o šablonovitou postavu. Martin Freeman taky dostává jako Everett Ross více prostoru a ve své roli dost připomíná jakéhosi polo Jamese Bonda. Více prostoru dostane i Andy Serkis a jeho šílený Ulysses Klaue jenž je zábavný už svojí šílenosti. Herec který si ale ukradl celý film pro sebe je bezpochyby Michael B. Jordan AKA Eric Killmonger. Nechci teď zahazovat ty skvělé záporáky od MCU ať už se jedná o Lokiho, Ultrona, Zema či Vultura ale nebál bych se říct, že je Killmonger všechny strká do kapsy. Ten zlosyn má duši. Není zlý jenom proto, že měl ve scénáři v závorce napsáno jsem zlej. Geniálně mu to myslí a zároveň se o něm dá říct, že je šílený. Není to jenom nějakej náhodný CGI ňouma který si z ničeho nic přijde a řekne chci zničit svět. Killmongerova motivace i občas dává smysl a při scénách kdy si dávají T´Challa a Killmonger po držce jsem měl fakt problém říct komu vlastně fandím. Nebál bych se ho dokonce porovnat s Jokerem Healtha Ledgera. Ano až tak je to výborný záporák. Akční scény Black Panthera uprostřed občas připomenou Jamese Bonda, v celém to filmu je cítit Macbeth od Williama Shakspeara či Lví král a celé je to prostě opravdu úžasný zážitek. A už kvůli tomu, že nejde o žádnou velkou akci ale spíše opravdu o komorní rodinný příběh uvnitř rozděleného království kde se bojuje o trůn. Marvel prostě vedle nešlápl a dokonce bych Black Panthera klidně strčil Do TOP 5 celého Marvel Cinematic Universe. A chci dvojku spíše než Ant-Mana 2, Doctora Strange 2 či Spider-Mana 2! Viděno v kině:2x

Guillermo del Toro má za svou zajímavou kariéru- Kdysi natočil Bladea 2 (kterého nejenom natáčel v Čechách ale navíc do rolí obsadil české herce jako Karel Roden nebo Marek Vašut), následně 2 díly Hellboye a fantasy Faunův labyrint. Všechny filmy od Del Tora Tora které jsem viděl mi sice přijdou dobré ale ne skvělé. Vlastně jeden takový Del Torův film existuje: Jmenuje se Pacifik Rim a pojednává o lidmi vytvořených robotích strojích kteří loví Kaiju. A ten film je prostě skvělý a splněný sen každého děcka které si dříve hrálo s paňáčky. Nebavíme se tu ale o Pacifik Rim ale o jeho novém filmu Tvář vody za který si už přivezl Zlatého lva z Benátek a i Zlatý glóbus. A navíc má ten film 13 nominací na letošní Oscary. Otázka je jednoduchá: Zaslouženě? Já bych řekl, že jo. Tvář vody má jisté pohádkové prvky ale rozhodně není pro malé diváky. Je to prostě pohádka pro dospělejší. Del Toro skvěle mixuje 60 léta s pohádkovou atmosférou. Není to úplně veselý film, odehrává se v 60 letech kdy postižení (například hluchoněmí) černoši a homosexuálové byli proklínáni. Hlavní hrdinkou je hluchoněmá žena Elsa jejíž (jediní) přátelé jsou homosexuální stařec Giles a černá žena Zelda. Hrdinka je tak samá looserem své doby a jediní její přátelé jsou právě loseři. A hlavní důvod proč se hrdinka zamiluje do té stvůry je právě ten, že netvor je úplně stejný jako ona a vidí jí takovou jaká je bez vad. Del Toro ve svém filmu ale nezapomíná zasadit také (tehdy hodně důležitý) konflikt mezi USA a Sověty ve kterém je netvor něco jako rozhodující soutěž jako pozdější závod o let na měsíc. Všechno to diriguje perfektní hudba Alexandra Desplata, s geniálním vizuálem, perfektními retrospektivním audiovizuálem a vším možným. Del Toro si prostě vyhrává. Scéna kdy se zamilovaný pár prochází kinem, scéna kdy si zamilovaný pár užívá radovánek ve vodě a spousty dalších vizuálně úchvatných scén. Del Toro někdy diváka opravdu (opět) dokáže šokovat a ukáže nevídané věci. Proto je tedy škoda, že se film někdy až příliš drží při zemi a nedokáže tak potom tolik šokovat. To, že se ale úplně neodtrhl od řetězu by filmu toho Oscara opravdu mohlo dát. Ten film sice není dokonalý ale má totálně skvělou atmosféru, dech beroucí vizuál, perfektní hudbu, velice povedené obsazení (Sally Hawkins musí všechny emoce projevovat bez mluvení což prostě není lehká úloha) a především povedeně připomíná filmy které už dnes nevznikají. A je to možná příliš velká škoda.

Chybí více sportovních filmů. V podstatě nejchudší žánr dostává poslední dobou méně a méně příležitosti. Je tedy příjemné, že se na plátna film dostává tenisový film a navíc tenisový film o skutečné události. A i když ten film není dokonalý dá se označit za dobrý. Příběh sleduje dva tenisové opaky:chladného profesionála Björna Borga a nezkrotného bouřliváka John McEnroa kteří se kdysi jednoho léta roku 1980 utkali o ten slavný titul nejlepšího tenisty. Naštěstí se k těmto dvou tenistům dokázali sehnat herci kteří jsou skutečným postavám nejen podobní ale navíc i dokážou hrát. Borga hraje také švéd Sverrir Gudnason kterého jsem ve filmu viděl poprvé a musím říct, že má talent. Dokáže správně chvilky kdy je Borg na dně. McEnroa hraje Shia LaBeouf který pořád vypadá, že s těmi drogami nepřestal ale také se do role dokáže ponořit. Dokonce mi přijde, že herecky vyspěl a časy kdy vesele skotačil s roboty v Transformerech nebo s opicemi v Indianu Jonesovi jsou definitivně pryč. A nemůžu skončit hereckou stránku bez Stellana Skarsgårda který hraje Borgova mentora. Skarsgård roli hraje perfektně, dokáže zahrát skvěle scény kdy má být ten rozumný i když se rozzuří a jediná vada na kráse je tedy maska kdy se ho filmaři snaží udělat staršího (A moc jim to nejde). Hlavní problém toho filmu ale podle mně je ten, že trvá 107 minut a v podstatě by se nedalo říct, že se vleče ale, že se trvá než se rozproudí akce. Tenisové zápasy jsou během půl minuty odbyty a místo toho se řeší vzpomínky minulosti, láska a spousta dalších věcí těchto dvou které většinou prostě nezaujmou tolik. Jakmile ale začne ta závěrečná osudová hra jakoby někdo zapnul páku na plnou rychlost. Jede to svižně, je tam spousta úžasných vizuálních nápadů (zpomalovačky s míčem jsou nádherné) a nenudí to ani chvilku. Závěrečná hra je prostě nejlepší část filmu která několikrát překvapí a způsobí napětí až do konce. A pak je tu ještě jeden takový problém: Ten film skončí aby následně následovaly vysvětlovací titulky.... které by ve filmové podobě vystačily na další hodinu materiálu. Ta osudová hra totiž nakonec nebyla jenom jedna ale dokonce dvě. A té druhé se vůbec nedočkáme. Což je škoda jelikož by mohla fungovat ještě lépe a ten film by nebyl jenom nadprůměrná tenisová pocta ale skutečně svižný sportovní film.

Vyvrcholení je tady! Závěr trilogie Padesáti odstínů nesoucí dodatek svobody dorazil do kin a ostudu předchozím dílům rozhodně ostudu nedělá. Nebudu to dlouho vysvětlovat a řeknu prostě jenom to, že mám trilogii Padesáti odstínů hodně rád. A to dokonce tak, že předchozí 2 části u mně mají obě za 5 z 5. Trojka však dle mně přece jenom na těch 5 hvězd nedosáhne. Alespoň to tak vidím po prvním shlédnutí. Trojka je podle mně slabší kvůli několika věcem: Christian Grey který v předchozích dvou částech připomínal takového sociopata je už spíše poklidným chlapíkem který sice není dokonalý ale ne tak nedokonalý jako v předchozích 2 dílech. Pořád má co hrát ale už ne tak jako předtím. A tím, že je vztah Christiana a Anastazie klidnější se ztratí ta nevyrovnanost mezi těmi dvěmi. Naštěstí má ale ten film divočejší tempo a v podstatě nedrhne respektive nezpomaluje. Několikrát jsem se od srdce zasmál a ne kvůli tomu, že by to bylo směšné ale protože to opravdu bylo vtipné. Johnson a Dorman si na sebe už zvykli takže ta chemie mezi nimi také funguje líp. Nenuceně se to dá opravdu užít. Není to ani kontroverzní revoluce ani nudná báchorka. Je to prostě jenom povedený závěr trilogie kterou by podle mně mělo více lidi docenit. Což není na škodu ale také to není úplný převrat. Uvidíme jestli toto v Holywoodu něco překoná.

Je to bída. I přesto, že předchozí dva Cloverfieldy nejsou úplná dokonalost dá se na ně koukat a i trochu užít. Cloverfield Paradox ale není vůbec tak zajímavý jako předchozí filmy, je předvídatelnější a nechápu koho napadlo dát za kameru takového patlala jako je očividně Julius Onah. Jsem vlastně rád, že to Netflix vypustil protože mně takové zklamání nečekalo v kině za nějaký finanční výhoz. Tím ale nějaké větší pozitivum v podstatě končí. Takhle to dopadá když se slepé dotačí kvůli napichnutí na něco aby měl film okamžitě úspěch.

Perfektní zábavná komedie. Perfektně to utíká, dá se na to dívat několikrát do roka, obsazení je perfektní (dle mého životní role Kevina Jamese) a navíc svěží zápletka.

Byl jsem dojat protože mám rád krásné lidské příběhy. Jacob Tremblay je talentovaný chlapec, Julia Roberts a Owen Wilson na to pořád mají. Je to hrozně silný a Chboskymu přeju plodnou kariéru protože řemeslník je to peckový.

Po měsíci jsem došel pouze k tomu, že ten seriál nakonec opravdu není dokonalý a pátá série je nejslabší. Pořád sice dost dobrá až výborná ale ne ten vrchol jako předchozí série. A představa, že se to teď obejde bez Spaceyho mi říká, že už líp nebude.. takže děkuju nechci!

Kdyby se mně ještě někdo včera zeptal na TOP 10 nejočekávanějších filmů roku 2018 s klidným srdcem bych do tohoto seznamu dal filmové pokračování seriálu Kancelář Blaník nazvané Prezident Blaník. Satyristický seriál pojednávající o zákulisí české politiky jsem si za těch 5 let prostě zamiloval a celovečerní film byl prostě splněný sen jelikož na Českou scénu se prostě jedná o TOP zábavy. To správné celovečerní podání se však nakonec úplně nedostavilo. U Prezidenta Blaníka necítím negativitu ani zlost ale spíše rezervovanou spokojenost která však očekáváním nedosáhla. Stalo se totiž to čeho jsem se obával. Tudíž toho jak bude Blaník (jehož díly trvají obvykle kolem 7 minut) bude fungovat v celovečerní 95 minutové podobě. Prezident Blaník tudíž občas nepřipomíná film ale spíše něco sestříhané z několika epizod seriálu.Kandidátura, sbírání podpisů, hledání špíny, obchod s Čínou, očistec, patálie s Ruskem a tak dále a tak dále.. a už po očistci jsem si řekl, že je se mnou něco špatně tedy to, že už se úplně nedokážu soustředit. Čím více nad tím přemýšlím po konci jsem se zamyslel nad tím, že měl Tonda navíc. Materiálu měl neomezeně a využil pouhou třetinu. Nejlépe funguji improvizace kdy Blaník mluví s opravdovými politiky (neskutečně to prodala Eva Drahošová) a i některá domluvená camea známých politických osobností. Naprosto WTF mi ale přijde nápad, že Blaník má uprostřed filmu vnitřní konflikt. Jestli Českou Republiku zachránit nebo jí potopit. Což mi nedávalo smysl jelikož Tonda Blaník nikdy nebyl komplexní figura ale opravdová lobbistická svině které šlo jenom o ´´džob´´. A rozhodnutí scénáristů je prostě WTF zvláště když se Tonda následně opět stává stejným volem. Perfektní jsou camea i Pražské kavárny či Ladislava Špačka, především u Špačka jsem opravdu dostal záchvat smíchu a říkal jsem si, že odteď jde oficiálně o čurinu roku. Jenže pak se zbrzdilo a to až moc. Může se zdát, že jsem Prezidenta Blaníka spíše zkritizoval a ten film nemám rád. To ale není pravda. Bavil jsem, užil jsem si to ale zklamání zůstává už kvůli tomu, že seriál je prostě neskutečná pecka a filmové pokračování je pouze oukey. Kancelář Blaník byla opravdu přelomem, Prezident Blaník je ale klidná práce kterou nikdy nemůže hejtit… ale ani jí milovat.