Vesecký

Tomu filmu jsem naprosto neporozuměl. První příběh začínal zajímavě - dvojice mladých lidí hledá byt a zůstává u kamarádky, která je nakonec od sebe odtrhne, ovšem proč se z té dívky stává židle, to jsem vůbec nepochopil, Za první část tři body, za ten konec odpad... Nejlepší z té trojice se mi jevil druhý příběh o psychopatovi hovořícím neznámým jazykem, jemuž rozuměl jen jistý francouzský profesor, ale zase to skončilo tím, že jako mrtvola obživl a zmizel. Naprostý nesmysl. Ten třetí - to byla nuda. Další člověk, který se uzavře do samoty a když z ní nakonec odchází mezi lidi, zjistí, že v samoétě velkoměsta žije v podstatě každý. Což není koneckonců tak špatná myšlenka. Celkově - ztracené dvě hodiny prokládané na Filmboxu reklamami, od nichž jsem utíkal.

Bláznivá crazy, které jsem vlastně z větší části neporozuměl. Poznal jsem samozřejmě narážky na Hlas moře a na Sirotčinec, ale jinak jsem z toho měl galymatyáš na odpad. Pár gagů však skutečně bylo vtipných, i když většina vtipů byla běkdy až nechutně morbidních. Děj vykládat nelze - matka hledá ztraceného syna, kterého služka omylem zavraždila, když hgo vystavila slunečním paprskům. Vílu a kozla jsem nepochopil vůbec, Šmouly taky ne. Tak za gagy jedna hvězdička. Druhá za originální závěrečné titulky, kde byly nastřihány některé nepovedené záběry.

Zprvu jsem si říkal - dobrá crazy komedie. Později, když se do toho zamíchali ti Romové, říkám si, no kdysi se dělaly lepší crazy komedie, tohle je nějak moc akční... A pak jsem si říkal zase - nač ten sentiment a politika? Takový mišmaš to je - trošku taky parodie na ruskou povahu, židovské kšeftování, různé přivydělávky po Paříži... A nakonec dost vážný konec o osudu jedné dívky, jejichž rodiče nechal Brežněv odsunout na Sibiř... Navíc s nádhernou hudbou Čajkovského. Takže se to předce jen vyšroubovalo na čtyři hvězdičky.

Nakonec jsem ubral jednu hvězdičku. Detektivka by to byla dobrá, ale neseděla mi tam jedna věc. Jak kriminalisté už od počátku spojili přistání Josefa Somra (resp. onoho neznámého muže, který přistál na smrku) se zdánlivě hluchoněmým Vaškem, tedy Karlem Neumanem, který byl chycen na hranicích s Polskem. A pak ta cirkusačka, která měla umožnit spojení Neumana-Vacka se svým sluhou, ve skutečnosti agentem. Z ideového hlediska ovšem bez závad, tyhle věci se v padesátých letech stávaly, pochopitelně změna pojetí dějin udělala z lumpů vyznamenané. Polský žid, kterému se podařilo uprchnout z Osvětimi, se dostal do spárů banderovců, kteří z něho udělali svého člověka. Po válce se mu podařilo uprchnout na Západ - a ostatní ukazuje samotný film. Július Vašek byl skvělý herec, zajímavá byla postava jeho matky vytvořená Zitou Kabátovou, která - hleďme - vůbec neměla zakázáno "za komunistů" hrát.

Bláznivá komedie Oldřicha Lipského, který měl celý život rád cirkusy a cirkusáky, zatímco mně to nikdy moc nic neříkalo, alespoň v dospělosti. Klauni a zvířata, to bylo něco pro desetiletého kluka, ale žongolování, visuté hrazdy, drezúra koní, to se mě nikdy nedotklo. A to musí snížit bodování téhle veselohry, která místy působí násilným a nepravděpodobným dějem. Ovšem je to klasika 50. let, která byla mezi lidmi oblíbená, plejáda oblíbených herců předvedla dobrý humor. Škoda,že se optimismus téhle komedie, kterému jsem i já věřil, nepřenesl do života lidí. Prostě odepřít si chvíli volna a udělat něco pro druhé bez jakékoliv finanční odměny - to byl krásný sen,, jak by měl socialistický člověk vypadat.

Fiktivní příběh ze září 1938 byl zasazen do prostředí Krušných hor, kde se v této době skutečně odehrávaly potyčky mezi Sudeťáky, podporovanými z druhé strany hranice, a českými četníky. Do horské vesnice, v níž žili kdysi ve shodě čeští i němečtí sousedi, přichází po mobilizaci pomoc čety československého vojska, která je jakousi předsunutou hlídkou a má pomoci chránit občany české národnosti. Henleinovci se však rozhodli provést úder proti celnici i četnické stanici; ztráty na obou stranách jsou velké, prokazují se tu různé charaktery na obou protivných stranách, nakonec v nouzi pomáhá jednotka, která se ke vsi dostala od Jirkova. Přesto jde o vítězství Pyrrhovo - velitel čet se dozvídá, že v Mnichově byla podepsána smlouva o postoupení části českého území Říši... Skutečně dobře napsáno, i když se scénář i režie nevyhnuly některým naivním scénám, film rozhodně nenudil.

Nízké hodnocení nechápu. Z porevolučních filmů jeden z nejlepších, snad proto, že se ještě nesoustředil ani na "boj" se socialismem ani na témata z velkoměstského prostředí, ale byl pěknou adaptací díla Jaroslava Havlíčka, který je dnešní generací čtenářů neprávem opomíjen, přestože napsal třeba i Petrolejové lampy. Josef Somr předvedl nádherný výkon v roli trochu podivínského lékaře Hanzelína, který cepuje svých pět dcer (kromě malého miláčka Emy), aniž si uvědomí, že chtějí mít vlastní život. A tak tři z nich už jsou odepsané staré panny a čtvrtá, také v pěkně podané úloze Lucie Zedníčkové, se proti svému otci bouří a vzbouří. A ovšem i malý puberťák v trošku slaběji zahraném Jakubem Markem, do toho má hodně co říct. Jo, první lásky, kdeže dávné sněhy jsou...

Tatiho humor je osobitý, herecký projev je na pomezí klasického herectví a pantomimy, s minimem slov, což svádí k domněnce, že byl okouzlen němým filmem. Ale to vše mu stačí, aby dovedl vytvořit pěkné humorné skeče, které jsou kořením každé dobré komedie. Miluji Mého strýčka, tenhle film mne zatím míjel, ale líbil se mi. Bylo s podivem, jak proslulá projekční kancelář, která vyvinula něco tak nevšedního jako vůz, který s sebou veze veškerý komfort pro kempování, jede na autosalón do Amsterdamu s náklaďáčkem,, který je na rozsypání a který se skutečně sypal, kde se dalo. Když už ne sám, zas tomu napomohly nehody v hustém provozu. Až se nakonec stalo, že model přijel na salón až s křížkem po skončení... Příjemně jsem se pobavil, lepší čtyři hvězdičky.

Tahle klasická komedie je určitě za pět hvězdiček, navíc asi je to první z těch "mlátiček", které jsem se Spencerem a Hillem kdysi viděl, a tak ještě nebyly okoukané. Rozhodně je to asi jejich nejlepší film, zvláště ty ze spaghetti westernů jsou méně výrazné a nemají ani tolik humoru. Fontado uměl napsat vtipnou gangsterovskou komedii s řadou neotřelých gagů a i ty mlátičky mají cosi do sebe. Stejně se ale museli kaskadéři vyřádit. Výborné mezinárodní obsazení herců.

Film to byl tak skutečně na 80 %. Pro generaci přede mnou by asi jeho shlédnutí byl šok, ale naše a další generace už přece jenom chápe erotiku trochu jinak než v manželské posteli. Přesto je to film, který je varujícím svědectvím o tom, jak snadno se může sedmnáctileté děvče dostat na scestí. Kurva jednou, kurva napořád... Asi je to pravda, třebaže se Lea, vlastně Isabella, snažila téhle nálepky se zbavit, když byla tvrdě poučena starcem, který pod ní v okamžiku největší rozkoše skonal. A pak přišel spolužák, kterému se oddala, ale náhle, když se mu při milování nedařilo, zase v ní zvítězila zkušenost prostitutky. A ona si uvědomila, že takhle pokračovat skutečně nemůže. Ale kdo ví, jak by vypadalo pokračování tohoto filmu, v jehož závěru se Isabella setkává s manželkou své oběti...