Karp

3,5*

2,5*

2,5*

60-70% Znásilněná mytologie ve službách kasovního trháku. Spoiler: A nebyl to vlkodlak, byl to Áres. Kdo viděl prvního Hellboye a Kapitána Ameriku bude tušit, jak by zhruba mohla WoWo vypadat. Není to zklamaní, ale není to také nic výjimečného. Před deseti patnácti léty bychom možná očarovaně zírali na plátno, ale dnes?

"Je to moc dlouhý, je to moc krátký, jenom se tam mluví, nemluví se tam..." G.R.R.Martin se v Hostině pro vrány rozžv... ehm... rozpovídal takovým způsobem, že ho to nepřešlo ani v Tanci s draky. A je nutno říci, že ani v prvních třech knižních dílech se, co se týče mluveného slova, nedržel zpátky. Ostatně, jak by také v navazujících dílech nenastavoval, když Písně ledu a ohně měly být původně pouze trilogií. Nakonec by knih stejně jako TV sérií mělo být sedm. Jestli se dočkáme knižního zpracování není vzhledem k věku autora zřejmé, tak alespoň seriál dojde svého konce. Karty byly rozdány již před touto sérií a to co je momentálně k řešení, spočívá pouze v tom, jak vkusně vytvořit co nejzajímavější vycpávku před finálním střetem. A nutno říci, že se to autorům i přes naprosto zbytečné reptání diváků poměrně daří. Martinovy knihy jsou komplexní od sáhodlouhých popisů k napínavým střetům. Stěžovat si proto, že jednou je díl makový a podruhé tvarohový, je tedy svým způsobem zbytečné. Po Spoils of War nabitém souboji lze očekávat, že další díl bude pro změnu zase povídavější... Nicméně ani dějově se čtvrtá epizoda nedrží zpátky, jen je nutné si uvědomit dopady všech skutků a činů. Akce má obvykle více příznivců než promyšlený "pokec", a proto se tento díl dočkává adorace. Nikoliv nutně nezasloužené... Štastná setkání, bitky kam se podíváš, sliby se plněj o Vánocích a dluhy se platěj vždycky, pojď na mě z boku a borec na konec alespoň ve stručné charakteristice. Nemyslet, dívat se a být spokojen - jediný úkol pro diváka.

Paradoxní je, že jako malý jsem kvality Nemocnice na kraji města neviděl. Nicméně je nutné nejprve říci, že zdejších bídných 72% si takový seriál nezaslouží. Padají zde přirovnání k první telenovele, a víte co, jděte se vycpat s telenovelou... Osobně říkám, že telenovely není zapotřebí sledovat, protože jejich následný děj dokáže průměrně nadaný divák velice snadno odhadnout. Většinou se odehraje to nejméně pravděpodobné, každý spí, lomeno chodí, s každým, a to se opakuje neustále dokola. Mantra všech telenovel. U nemocnice nic takového říci nemůžeme, a proto je přirovnání k telenovele ostentativně dehonestující. (Spoiler) V nemocnici je ukryto mnoho lidských osudů, které jsou pravdivé a ryzí. Synové nedosahující kvalit svých otců a starosti s dětmi obecně, což na vlastním příkladu poznává dr. Štrosmajer. A to i proto že velké děti rovná se velké starosti. Náhledy na lásku a lidské vztahy - od nevěry a posedlosti, k pravé lásce sestry Huňkové, k pomíjivosti okouzlení hokejisty Přemysla Rezka k dr. Čeňkové, ke zralým a řekněme až promyšleným citům dr. Fastové a Sovy seniora nebo osobitosti a v té době nevídané lásce emancipované dr. Králové, která hodlá vychovávat svou dceru zcela sama bez biologického otce. Uvědomuje si ostatně vůbec někdo, že v té době byly podobné postoje nežádoucí a velmi okrajové. A nakonec se nevyhneme ani střetu přátelství a sokyň v takovém lehkém soupeření o jednoho muže. Také se tvrdí, že mnohé postavy jsou až příliš jasně vyhraněné - záporáci a klaďasové. Ale povšimli si kritikové, jak se promění např. Sova senior po odchodu z postu primáře? Všiml si někdo, že nakonec ani ten nenáviděný Cvach nevyrazí na stezku osobní msty a dojde svého "klidu"? Vnímáme, že Arnošt Blažej je tou typickou postavou, u které dlouho netušíme, jestli je dobrá, špatná, maková či tvarohová? Ne... A to nezmiňuji ani interakce jdoucí k výrazným věkovým rozdílům, opět v tehdejší době méně časté - Peterka a dr. Králová nebo dokonce žárlivost Veroniky na starého primáře Sovu. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál. Je tedy škoda snad jen některých ideologických nánosů, které postihly první sérii z r. 1977. V sérii navazující, která vznikla již za podpory a částečně na přání Nordeutscher Rundfunk Hamburg v r. 1981 geometrickou řadou ubylo soudruhů a agitace. Ostatně oslovení soudruhu se zde prakticky nevyskytuje... Stejně tak legendární zelinářová Dobiášová v podstatě figuruje v roli majitelky obchodu s ovocem a zeleninou. Je tedy jen a jen škoda na nemocnici zcela zbytečně plivat. Celá řada herců zde přímo exceluje a dialogy M. Kopeckého jsou takové, jako kdyby místo dr. Štrosmajera promlouval M. Kopecký sám. Jak se lze přesvědčit z jeho dávných rozhovorů a pořadů. Pěkných 85%.

Velice slušných 70%. - Neodehraje se toho mnoho výjimečného, ale není to také žádný propadák. Navíc vstřícná očekávání věcí budoucích převládají. Neznám scénář sedmé řady, abych mohl říci, jestli se jen zahříváme před něčím velkolepým, anebo nevíme kam dál, než přijde to velké a očekávané grandfinále, po kterém nezůstane ani jedno oko suché a rozum doklopýtá do konce všech konců, aby zde mohl jednou provždy zůstat. Jak by se na takovou sérii ostatně slušelo. Zamrzí tedy především pokračující devastace některých charakterů a zbytečný komparz. Doufám proto, že se nedočkáme Madony či Marilyna Mansona, i když ten by měl coby úchyl naší doby potřebnou kvalifikaci do stáje tak bujných koníků, jako byli pánové Ramsey a Joffrey. Ona to samozřejmě není žádná tragédie, ale je zbytečné rozptylovat se uvědoměním si, jo tak to je ten Ed... Na co, proč? A nepřišla si Arya k ohníčku vlastně pro podpis? (Spoiler) Ostatně nezbláznila se nám ta holka trochu? Ano, kluci vypadají být velice milí, muzikální a slušně vychovaní, ale jen tak si k nim přisednout? To už Arya Stark zapomněla, jak utíkala z Králova přístaviště a pokaždé si ji někdo zabral pro sebe a hodlal ji odvléci, kam mu bylo libo? Asi nezapomněla, ale pánové scénáristé zapomněli... Jak říkám, je to škoda, ale ještě není vše ztraceno a z té bandy Rychlých šípů se může vyklubat partička příkladně zákeřných sígrů. Budeme v to doufat. G.R.R.Martin je zdatný spisovatel a tak, i když nechává některé postavy polepšit v diagnostických ústavech Západozemí, trocha té temné síly přeci jen v každém padouchovi zůstává a čeká na své další procitnutí. A tak se ptám, nestal se ze seriálového Ohaře až moc velký Mirek Dušín? Pravda, zatím při měsíčku pouze kope hroby a nezpívá bledému Měsíci árii z Rusalky. Na druhou stranu lze ocenit urychlení bahna obtíží, do kterých se při svém výcviku dostává Samwell, a sice rychlým a razantním střihem. Přestože člověk trne, zda do toho mlácení nočníky nezačne Ed Sheeran v podkresu po queenovsku rapovat: Buddy you’re a boy make a big noise. Playin’ in the street gonna be a big man someday. You got mud on yo’ face. You big disgrace. Kickin’ your can all over the place. Singing. We will we will rock you! We will we will rock you! Velice rychle ale divák pochopí, že chudák Tarly skončil "v" nebo "s" kyblíkem pořádných s... ek. A tak by to mělo být, tak by to mělo vypadat. Těším se na příště.

3,5*

3,5* za roztomilý kukuč obou hlavních představitelů, kosmonauta, design a sympatickou první polovinu filmu. Snad mi jen chybělo více jiskrnějších dialogů a vtipu.

Tom hraje o patnáct let mladšího chlápka i proto, že je to ve filmu s kočkou starou čtyři tisíce let prostě potřeba. Ale bez něj by to byla jen pouhá zoufalost. Egypt je coby domovská adresa Mumie lehce profláklý, ale nahradit jej Londýnem? To už Mumii možná mohli natočit v Brně na Špilasu. Tajemství starých vykopávek, nalezišť a egyptských bohů je pryč a nahradili je chudáci křižáci. Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, není rybníček Brčálník, ale jakási londýnská stoka v níž Tom dělá, co může, abyste neměli pocit, že vstupné byl omyl... Škoda. Vidět Mumii lze, ale nenapadá mě důvod, proč ji vidět podruhé. Ve srovnání s předchozími reinkarnacemi s B. Fraserem prohrává. A snad jen dovětek - já vylézt po pár tisíci letech ze sarkofágu, asi se nestačím divit, v čem tady žijeme, a jestli mí bohové náhodou nepřesídlili na zem. Tak třeba příště někdo jako volné pokračování natočí rodinnou komedii Mumie ze školky nebo Mumie v zoo, kde slečně Boutelle bude pomoženo na úřadech a se začleněním do společenského života. 55%