ostravak30

Řekněme, že jako náborové video by film asi neobstál. Sledujeme různé druhy policistů a vysvětlení jejich práce. U některých scének jsem si ale nebyl jistý, zda jsou hrané pouze pro dokument nebo reálné. Přikláním se k první možnosti a pravda je, že v tom případě byly opravdu slabé. Zkrátka se sejde partička poldů, kteří nám povypráví o své práci. Z tohoto pohledu pak ale vychází lépe i Policie v akci, kde jsou vidět nějaké skutečné a reálné zásahy. Kdyby ale někdo byl rozhodnut předem, že k policii půjde, může se třeba díky tomuto pořadu začít vybírat u které policejní složky by chtěl sloužit...

Americké historické filmy 50. a 60. let opravdu stojí za to a většinou jde o poctivou filmařinu. Málo triků, ale hodně herecké práce. V případě tak rozsáhlé fresky, jakou Vojna a mír je je to ještě patrnější. Já opravdu nemám srovnání s jakoukoli jinou verzí, takže jako plus pro mě je jednoznačně Audrey Hepburn, kterou prostě miluju. A pak velké válečné scény, jež vskutku stojí za to. Naopak Herberta Loma bych jako Napoleona nebral, ale tady naopak srovnání mám a viděl jsem lepší představitele. Pravda, některé scény trochu nudí a to King Vidor ještě nepoužil většinu scén z lepší společnosti a dává nám do ní nahlédnout jen okrajově. Na druhé straně to vyváží právě výjimečné obsazení, kdy Henry Fonda opět dokazuje, jak skvělým hercem je, ačkoli typologicky je pro roli jasně starý. Jisté scény působí jako by byly natáčeny ve studiu a nejspíš i byly, ale pak přijdou i velké válečné obrazy, v nichž vidíme pěchotu strašně daleko, ale přec se tam něco odehrává. Na těchto věcech si tvůrci dali velmi záležet. A výsledné dílo je jistě nadprůměrné.

Tak v tomhle ohledu si socialismus s kapitalismem opravdu nemá co vyčítat. Podcenit nebo šetřit na bezpečnosti jde totiž napříč všemi dobami a týká se téměř všech velkých firem a společností. Těžbu uhlí nevyjímaje. Bohužel roku 61 to znamenalo velkou tragédii, ale také smrt horníků. Pustit se do takového tématu je vždycky ošidné, jelikož většina herců jsou Čecháčci a samotný Ondříček Pražák. A zrovna Ostravsko je hodně specifické, co se dialektu týče. Tedy Ostravsko - Karvinsko, abych byl přesný. Samozřejmě, že řada herců ze severomoravské metropole logicky ve filmu hrála. Třeba Marku Taclíkovi naša řeč moc nešla přes pysk, zatímco Martha Issová působila zvláštně, ale uvěřitelně. Oskar Hes a Antonie Formanová si tu střihli první filmové role, Jakub Režný a Matěj Podzimek napsali první scénáře. Zvláště J. R. už točil Černé zlato, takže z Ostravska nějaké zkušenosti má. Bohužel je škoda, že horníci jsou ztvárněni v klasickém klišé - všichni pijou. Nesmyslnost je vidět hlavně v hospodě, kdy horníci zmlátí záchranáře, přitom ty si naopak předcházeli. Že se chlastalo v té době je jasné, ale já sám mám otce horníka a je nutné podotknout, že to nebylo pravidlem. Nicméně celý film je perfektně natočený, scény v dole uvěřitelné a parádně se podařila zachytit atmosféra. 

V dnešní době tento film dostává ještě zcela jiný význam. Máme 21. století, rok 2024 a studená válka je zpět. Málokdo by to po pádu Berlínské zdi a konce socialismu v Evropě čekal, ale je to tak. Steven Spielberg si libuje ve filmech dle skutečných událostí. A protože si dokáže vybírat kvalitní herce a ostatní zaměstnance, vyjde z toho jen málokdy špatný film. Na snímku je zajímavých mnoho věcí. Třeba Donovanovo odhodlání Abela hájit, i jeho smysl pro právo. Překvapilo mě, že i policista si na něm vylije zlost. Přitom jako hlavní argument právníka bych čekal, že použije jasný fakt - USA dělá totéž, takže si ty dvě země fakt nemají co vyčítat. Zajímavější je jeho návštěva v Berlíně. A také odhodlání, s nímž hodlal zachránit rovnou dvě osoby. Steven Spielberg dokázal vhodně vystihnout atmosféru a Most špiónů je jen dalším ze skvělých filmů tohoto génia a žijící legendy.

Obvyklí podezřelí jsou dobře hodnoceni a evidentně panuje shoda na kvalitě tohoto filmu. Netvrdím opak, co se hereckých výkonů týče. Způsob vyprávění mi ale v tomto případě neseděl a přestože byla dějová linka jinak zajímavá, mě snímek po dlouho nudil. Opravdu zajímavým se stal až v závěru a ten pak vynahradil vše. Od Bryana Singera jsem viděl skvělé filmy, toto je ale jeho druhý a poprvé si střihl i roli producenta. S ohledem na ještě lepší snímky si dám střízlivou trojku, protože jak řekl jednou Jan Hřebejk: „Film nesmí především nudit." A tento stav byl u mě zvrácen až závěrem. Tím spíš se to umocnilo tím, že následovalo závěrečné odhalení. Ona by si taková postava vůbec zasloužila více prostoru, třeba ještě v jednom filmu.

Orlové práva je zajímavý film hlavně tím, kdo na něm pracoval. Předně si ho střihl Ivan Reitman hned po filmu Krotitelé duchů. Scénáristi oba teprve začínali a navíc v tentýž rok napsali i mnohem slavnější Top Gun. Že to měla být komedie jsem si teda nevšiml ani nepochopil. Mě z toho vyšlo celkem snesitelné soudní drama s lehkými romantickými prvky. Ovšem na Roberta Redforda se dobře dívá o tom žádná.

Bez lítosti klidně může fungovat jako odůvodnění trestu smrti. A řekl bych, že po shlédnutí všech osmi epizod by se pod tom podepsala většina republiky. Všichni vypráví chladnokrevně o událostech, jako by vyprávěli, jak šli do krámu pro rohlíky. Pravda, sem tam se nějaká ta slzička objeví. Leč, většinou jde o soucit nad sám sebou. Doufám, že přibydou i další díly, rozhodně je co točit. A v zahraničí jsou podobné série hodně populární. U nás též, možná právě proto, že se u nás podobné projekty tvoří zcela výjimečně.

Říká se, že v nejlepším se má končit. To však tvůrci Rychle a zběsile nerespektují a táhnou káru dál. K režii se po několika letech vrátil Justin Lin a tentokrát vytvořili dílo, po jehož shlédnutí si říkám, že se to asi nikam dál už posunout nedá. Leda by hrdinové cestovali mezi planetami. Opět řidiči dokazují, že s auty zvládnou prakticky cokoli, třeba i vystoupat do vesmíru. Znovu se ocitají pod palbami kulek a světe div se, prakticky žádná je nikdy nezasáhne. Objevují se staří známí z předchozích filmů. Chybí sice Brian - Paul Walker, ale v závěru vlastně přijíždí, takže i s tím si tvůrci poradili. Popírá se tu fyzikálno, ale co...hlavně, že se divák baví. A ten se baví, protože všechno nenormální je tu vedeno jako veliká švanda. Opět totiž chce někdo ovládnout svět, tentokrát navíc bratr Dominica Torenta. Nevím, s čím mohou filmaři přicházet dál, ale chybí už jen mimozemšťani, cestování v čase a intergalaktická válka.

Filmový debut hned pro trojici umělců. Režisérku Shannon Murphy, scénáristku Ritu Kalnejais, ale i představitelku hlavní role Elizu Scanlen. Film popisuje zoufalé rodiče, kteří mají na krku pořádné dilema. Povolit či nepovolit dceři nevhodnou známost? Jejich milované dítě umírá a oni jí tak přirozeně nechtějí nic odpírat. Jenže je otázkou, zda jí spíš neubližují, jelikož se ona neustále přesvědčuje, že je to feťák odhodlaný ukrást kdykoli cokoli se mu zrovna hodí. A toho využije otec, jež se rozhodne Mosese udržet doma za každou cenu, třeba i shánění drog. Těch současných umíracích filmů plný nemocných lidí, kteří jsou v závěru života je poslední dobou nějak dost. Jako by se s nimi roztrhl pytel a každý se snaží dojmout diváka stejným a přesto pokaždé jiným koncem. Z tohoto pytle, ale Než skončí léto extra nevyniká.

Závěrem bych řekl, že všichni lišáci jsou tak nějak na stejné kvalitativní úrovni. Hlavním důvodem je jistě fakt, že se na všech podílel stejný tým a udrželi podobnou úroveň. V tomto snímku ale umírá Lincoln a indiáni už nejsou tím nejhlavnějším. Naopak se dostává do popředí klasický westernový  motiv pronásledování pachatele, jeho dopadení a potrestání. V celé sérii se mi líbila hudba, ale i exteriéry. Zajímavostí je, že právě v tomto roce Christopher Reeve utrpěl nehodu, která jej definitivně upoutala na vozík.