nash.

Každopádně překvapivé. Film avizovaný jako komedie, který je v první půli téměř smrtícím způsobem nevtipný (prdy a úchylné psy za humorné nepovažuji) až trapný, a ve druhé půli přehodí výhybku k dojemnému dramatu o smyslu života, jsem opravdu nečekal. Nicméně, po první půlce (během níž jsem měl neustále nutkání také použít dálkový ovladač), kdy zvážněl, šel nahoru nejen příběh, ale také režie a herecké výkony. Sandlerovi šla vážná poloha mnohem lépe než snaha o komiku a přestože poučení o rodině a smyslu života bylo možná až příliš okaté a přímočaré, přece jen bylo nečekaně působivé, svým způsobem znepokojivé a z některých scén doslova mrazilo. Nápad s dálkovým ovladačem života tak získal zcela nový rozměr a lituji, že ho tvůrci téměř zabili tlačením do trapné komedie.

Zřejmě nejsvižnější z disneyovek, a možná také nejvíc posunutá k bláznivé komedii. Potěšila odklonem od klasické disneyovské stylizace, spoustou hlášek, odkazů i příjemně přidrzlou ignorací předlohy. Písničky mi tentokrát připadaly zbytečné a spíš otravné, ovšem Hádes neměl chybu a i když nezískal Olymp, ukradl si pro sebe film, kde hravě strčil do kapsy Dia i Herkula.

Spíše než třeskutě invenční zpracování a různé filmařské serepetičky (na ty bude čas později), je pro mě u prvního dílu ságy podstatná vizualizace světa Harryho Pottera a ta dopadla na výbornou. Ať už jde o kulisy, trojici hlavních hrdinů nebo ostatní důležité postavy, kde jsem si spokojeně vrněl zejména u geniálně vybraného i podaného Snapea. Potěšila střízlivá režie, která neodváděla pozornost od možnosti vychutnávat si jednotlivé detaily, i poměrně věrné převedení knihy pokud jde o děj i zaměření spíše na dětského diváka. Jako film pro neznalého dobré, jako filmová ilustrace knihy skvělé.

Spíš pohodová než třeskutě vtipná nebo akční, současně ovšem kouzelně ujetá parodie, která dokáže znalému divákovi udržet úsměv na tváři od začátku do konce a občas ho přinutí k hlasitému smíchu některým obzvláště povedeným vtipem. Ať už si utahuje z žánrových klišé, tematických stereotypů nebo roubuje současnost do historického filmu a nechá zamilovaný pár jezdit po pláci na kolečkových bruslích, krmí hrdiny McHouskou, provádí upload bojových schopností, nebo je nechá nakupovat v butikových chýších značkové kabelky omezených sérií.

Jedna z lepších adaptací úžasné Dickensovy novely. Sice má typicky televizní vzhled s většinou levnými triky, o ty však v tomto případě zase až tak moc nejde. Důležité je, že se podařilo předlohu poměrně věrně převést do filmové podoby a přitom se tvůrcům podařilo dobře zkrotit vánoční sentiment a udržet ho na uzdě. Jen ten Patrick Stewart mi v roli lakomého, protivného a bezcitného parchanta přišel zpočátku nepříliš přesvědčivý a to napravování mu šlo až příliš snadno.

Zpočátku slibně se rozvíjející příběh se slušně budovanou atmosférou exotických tajemství a tradic, barevný nejen vším kořením a krásou Aishwaryi Rai. Ve druhé půli ho však zabíjí poněkud křečovitá, unylá a ve své podstatě nesmyslná a zbytečná romantická linka. Její vinou ztratil příběh kouzlo, atmosféru i čas rozvíjet v první půli zajímavě rozehrané motivy zákazníků, které tak byly už jen narychlo odbyty, aby kamera mohla dlouze zabírat smutné kukuče hlavních postav. Škoda. Kdyby film zůstal jen u magického obchůdku a osudů jeho zákazníků, mohl být výborný.

Atraktivní téma, slibná premisa nabízející možnost vytvořit inteligentní příběh, který není postaven jen na akci a efektech, a navíc tvůrce, který si dokáže vyhrát s vizuálem. Skvělý trailer navíc hodně sliboval. Přesto je výsledkem překvapivě nudná podívaná, která sice obsahuje několik povedených momentů (kulička, přestřelka telekinetiků) a předvede pár zajímavých schopností (Čichači schopní nahlédnout do minulosti), ale jinak se většinou zmateně motá kulisami Hong Kongu, plná nepozorností a chyb nejen ve vnitřní logice příběhu. Tuším jak to asi mělo vypadat, o to víc mě mrzí, že to tak nedopadlo.

Nostalgické drama, které potěší nejen tím, že dlouho netušíte k jaké avizované osudové věci míří, ale také příjemně dobovým vzhledem a to nejen pokud jde o kulisy, ale také styl a tempo vyprávění s ne právě typickou stavbou. Dlouho totiž kloužete nahoru v příjemně vzpomínkovém vyprávění o jednom nepříliš šťastném přesto poklidném dětství, neobvyklém přátelství a první lásce, které se v poslední třetině nečekaně zvrtne v drama, kde jedna špatná rada uvolní lavinu gradujících nepříjemností s nečekaně tragickým koncem. Příjemně jitřila náladu vyprávění také nedořečenost některých postav a detailů. Duchovny zkrátka svým celovečerním režijním debutem příjemně překvapil.

Neměl jsem problém vybalancovat kombinaci rodinného filmu a malé neepické fantasy, zpočátku dokonce příjemně ponuré a lehce vibrující napětím. Potěšila řada vychytaných detailů, slušné tempo i některé z fantastických bytostí, zejména pak elfíci a ostatní květinové poletuchy. Velkoryse jsem přehlížel žánrová klišé, dětinsky afektované chování skřítků i ty neinvenční přerostlé ropuchy. Jenže pak mé potěšení z podívané tvrdě narazilo na nesmyslnou zápletku o obrovi, který si potřebuje přečíst člověkem napsanou knihu o svém, pro lidi neviditelném světě, aby věděl jak to v něm funguje. Celkový dojem sice vylepšilo svižné tempo závěrečné bitky i dojemný závěr, na to, aby Kronika unikla osudu další fantasy na jedno použití, jenž už zůstanou ležet v truhle, kde na ně bude sedat prach, to však nestačilo. A je to škoda.

Jistě, je to stále stejná písnička, ale tentokrát skvěle podaná. Zábavná i napínavá, dobře obsazená. Vtipná nejen v tradiční první části formování nesourodého týmu svérázných outsiderů, ale i v části druhé, neméně tradiční, která je i přes jasný a přímočarý tah k předem danému závěru, nečekaně napínavá. Rozesmály roztleskávačky naverbované ze striptýzového baru i terminátor vysazený na červenou barvu, Gene Hackman má stále své kouzlo a dokonce jsem i pochopil o co vlastně na hřišti při tom americkém fotbale jde.