Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Horor
  • Animovaný

Recenzie (2 488)

plagát

Som číslo štyri (2011) 

Líbivý kompilát poskládaný z prověřených prvků. Je tu něco ze Supermana, něco z X-Menů, něco z Beverly Hills 90210 něco s Akt X, ale originálního ani co by se za nehet vešlo. Téměř tři čtvrtiny filmu se nic moc nestane, jen hlavnímu Kenovi občas svítí ruce, občas na někoho bafnou poněkud vybledlí Sithové po lobotomii, a střední škola si žije obvyklým filmovým životem pečlivě dbajíc na dodržování všech klišé, které se během let v dané kategorii nastřádaly. Až na "Šestku", která má skvělý nástup, je i ta bitva v závěru taková uhlazená a tradiční, včetně obvyklých rádoby vtipných poznámek, včetně toho, že pejsek přežije, Ken a Barbína si slíbí lásku až na věky a při velkém loučení se naznačí vztahy do dalšího případného dílu. Protože co by to bylo za hit, kdyby si nemyslel na minimálně tři pokračování, že?

plagát

Partie krásného dragouna (1970) 

Boží mlýny neměly chybu, Josef Abrhám byl dokonalý, stejně tak Vladimír Menšík a Květa Fialová, která byla možná ještě o kousek lepší než jako Lady Macbeth v původním seriálu. To jsou samá pozitiva. Když se k tomu přičte několik kouzelných scén, několik výborných hlášek, svižné dialogy a skvěle vypointované situace, je toho dost, aby to vyvážilo fakt, že mi to oproti původnímu seriálu připadalo slabší. Na můj vkus poněkud ukřičené a možná až příliš tlačené do frašky, což mi nesedlo i když to byl předem avizovaný záměr.

plagát

Mierotvorca (1997) 

Příjemný, slušně odsýpající, ve své kategorii rozhodně nadprůměrný akčňák, kterému nechybí napětí, emoce a sem tam slušná akce, kterému šmrnc dodává především Clooney, užívající si svého rošťáka, a kde to mezi hlavní dvojici docela jiskří. Plusem je také Marcel Iures coby Gavric, po dlouhé době protivník nepocházející z rodu jednorozměrných šablon.

plagát

Atramentové srdce (2008) 

Příjemná, ale ve střední části značně zdlouhavá pohádka pro ty, kdo milují knihy. Je to vlastně takový malý Last Action Hero, jen místo akčních filmů má knihy a chybí mu humor. Celkem vzato, má jinak velmi silné téma, slušné obsazení, působivý úvod a svižný závěr. Jenže mezi úvodem a závěrem se to zaseklo, trošku bezradně potácelo sem tam, občas zakoplo o nějakou tu mezeru v logice, občas chytlo dech, ale pořádně se rozběhlo až v samotném závěru, aby ukázalo, jak to mohla být skvělá podívaná, kdyby měla lepšího scénáristu, režisér si dal záležet stejně jako u svého zatím nepřekonaného K-Paxu a většina herců a postav nepůsobila tak bezradně. Škoda, od takového tématu v rukou Softleyho jsem čekal víc.

plagát

Zberateľ kostí (1999) 

Průněrný thriller, ve kterém Angelina marně předstírá, že není Angelina a Denzel marně předstírá, že umí hrát i jedním prstem. Sem tam se blýskne nádechem "sedmičkové" atmosféry, sem tam předstírá mlčení jehňat, ale ve výsledku spíš většinou nudí a občas vyvolává vzpomínky na Lednového muže, komedii, která si kdysi z podobného typu přerafinovaných psychopatů utahovala.

plagát

AZ-kvíz (1997) (relácia) 

Zřejmě poslední soutěž, ve které jde u soutěžících i publika o znalosti nikoli o velké peníze pro jedny a tupou zábavu pro durhé. Poslední soutěž, které nejde o pozlátko a blýskavé kulisy jako spíš o obsah. Je krátké, svižné, s příjemnými moderátory, kteří ze sebe nedělají křečovité kašpary.

plagát

Causa Králík (1979) 

Smutná a místy až nepříjejmě hořká podívaná, která na sobě má, nevím proč, nálepku komedie. Výborný Miloš Kopecký, který ať pronese sebevětší moudro, stále zní lidsky a věrohodně, výtečně zachycené miniatury aktérů jednotlivých případů, místy mrazivé i skutečností, že za těch třicet let se to příliš nezlepšilo. Spíš naopak.

plagát

Náhradníci (2009) 

Na pohled slušně vypadající scifárna, která však zdaleka nevyužila svůj potenciál. Nerozhodně přešlapovala mezi detektivkou a akcí, takže nakonec nebyla ani jedním a ze všeho nejvíc mi připomněla Šestý den, který porazila o prsa jen díky tomu, že Willis je přece jen lepší herec než Schwarzenegger. Stejné klapky na oči, stejné reklamní kampaně a prodejní centra jako kulisy, stejná nezáživnost lakovaná zdánlivě atraktivním vzhledem, podobně zajímavý námět, místy náběh na slušnou akci, několik dobrých nápadů, které se však nepovedlo tak úplně využít. Nebyl jsem otrávený ani příliš nelitoval ztraceného času, ale čekal jsem mnohem víc.

plagát

Slzy radosti (2009) 

Svým způsobem promarněná šance. Nepříliš objevný příběh dvou rozdílných sester, které se starají o otce trpícího rychle postupující demencí, má pár výborných halucinačních momentů, řadu výborných dialogů, občasný záblesk intenzivní lidskosti, velmi slušné herecké výkony a vzhledem i výkonem šokující Ellen Barkin v roli ženy z absolutního společenského i intelektuálního dna společnosti. Bohužel se to vše poněkud ztrácí v nepříliš zvládnutém příběhu, který se tak trochu plácá na mělčině, navíc má nepříliš vydařenou strukturu vyprávění, řadu nelogických momentů vnucených příběhu scénáristou a postavy, které nejsou zrovna dvakrát sympatické a snad s výjimkou postavy hrané Demi mi zůstaly lhostejné.

plagát

Bláznivá strela 33 a 1/3: Posledný trapas (1994) 

Nebyl jsem tak nadšený jako u předchozích částí, přesto je tu stále víc humoru a nápadů než ve většině současných parodií a bavil jsem se nadstardně. Zejména u skvělé vězeňské pasáže a pak u geniálního vrcholu při předávání Oscarů, při kterém Nielsen dosáhl pomyslného vrcholu světa filmové komedie a místo vlaječky do něj zapíchl Drebinův odznak.