nash.

Poté co si Andrej a Marina vyměnili těla, aby si ujasnili jak je to s jejich láskou, ve druhém díle si o deset let později musí vyměnit těla se svými dětmi, aby pochopili, kde dělají chybu jako rodiče. A do toho je třeba vyřešit problém s ukradeným drahokamem. Rádoby vtipná ruská komedie, ve které se podařilo obsadit všechny role absolutně nesympatickými typy, zasadit ji do prázdného světa konzumní společnosti, vytvořit dojem laciné televizní inscenace natočené na jednu dobrou a ještě přitom utlumit veškerý scénářem předepsaný humor na nulu.

Malý vánoční koncert dvojice Marvan - Brodský, která poklidně rozehrává na dialozích postavený štědrovečerní příběh o chudobě, pokušení, beznaději, ale také o naději a jednom dobrém skutku. Dobře vykreslená atmosféra dýchající mírem vánoc a přece pod povrchem vibrující napětím. Přes poněkud rozpačitou kameru a občasné zaváhání pro mě povedená Marvanova tečka za rolí Vacátka a současbě důstojné loučení s televizními diváky.

Příjemná podíváná kombinující fantastiku a klasický rodinný "zvířátkovský" film s válečným dramatem. Nechybí mu humor (i když občas poněkud chtěný), napětí, ani něčekaně vážné momenty, vše propojeno překvapivě hladce a přirozeně. Tedy až na závěr, který až příliš zavání scénáristickým výpadkem zaplátovaným lacinou výpujčkou z Free Willi. K tomu solidní obsazení, působivé kulisy, zdařilé efekty i příjemný hudební podkres. Když už Nessie, tak tato je dobrou volbou.

Francouzi mají svého Maigreta, Angláni Holmese a my zase Vacátka. Zejména díky Marvanovi nesmrtelnou postavu české detektivky. Moudrého, chápavého, ale v případě potřeby rázného vyšetřovatele. Jako kluk jsem tenhle seriál měl moc rád a nic se na tom nezměnilo ani po letech i když už se na něj dívám jinak a líbí se mi jiné věci než tehdy. Výtečné lehce idealizované vykreslení dobové atmosféry, rozmanité pojetí jednotlivých opizod mezi nimiž nechybí téměř komediální (Kaprova smrt) ani smutně vážné (Svědomí) a elitní herecké obsazení nabízející řadu výtečně ztvárněných figurek. Ať už je to Sovákův Pecháček se svou otiskovou fintou, Květa Fialová a jjejí Lady Macbeth nebo Kopeckého defraudant Sebekovský. A to vše stojí na zkáladech, které podpírá vyborná čtverka Marvan, Bláha, Vinklář a Filipovský jako mordparta, která zná galérku jako své boty a vedle detektivních schopností jí nechybí ani na detektivní žánr neobvyklá lidskost v tom dobrém. Seriál, na který přes veškeré slabiny nedám dopustit.

Po několika slabší dílech konečně zajímavý případ s pořádnou záhadou a příjemně civilním pojetím, které ubralo na krkolomných atrakcích a vrátilo Leu Thompsonovou zpět na dráhu sympatické maminy posedlé záhadami.

Třetí a opět skvělé cestování v čase. Opakuje vzorec prvního filmu, jen ho posunuje o století zpět, což se samo o sobě stává bohatým zdrojem vtípků a narážek. Vynikající Christopher Lloyd dostal konečně pro svou životní roli dostatečně velký prostor, ubylo sice cestování v čase tam a zpět, o to víc času je na to pořádně si vychutnat dobové reality, popkulturní odkazy na slavné westerny a vtípky odkazující k předchozím dílům. Opět se podařilo vytvořit zábavný, přitom napětím nabitý a výtečně gradující příběh, kterému nechybí ani sympaticky romantická přísada, tentokrát s prohozenými aktéry. Jediným kiksem je pro mě Lea Thompson nelogicky obsazená do role Maggie McFlyové, to je ovšem vada pouze kosmetická, která mi ani v nejmenším nebrání vychutnat si třetí Martyho cestu na plný pecky. Podtrženo a sečteno i s oběma předchozími díly, patří Back to the Future k nejlepším filmovým sériím v dějinách kinematografie.

Sympatická nadsázka, která se občas blýskne skvělým gagem (třeba English bloudící chodbami), ale stejně často ji hloupě nakopne nějaká trapnost nebo fekální zbytečnost. Ve výsledku tak jen elegantní průměr, který mě navzdory několika opravdu výborným scénám pobavil méně než před časem Růžový panter Steva Martina.

Sice ještě stále výborná cimrmanovská zábava, ale už s poněkud hořkým nádechem, který mu dává nejen postupné „odcházení“ jeho opor do „českého nebe“, ale také nové posily, které jen dokazují, jak jsou pánové jako Vozáb, Vondruška nebo Smoljak nenahraditelní. České nebe sice je plné inteligentního, typicky cimrmanovského humoru, s několika hravými momenty a nesmrtelnými hláškami, nicméně v žádném ohledu nedosahuje laťky, kterou kdysi v roce 1967 nasadil geniální Akt a divadlo si ji s mírnými výkyvy (Lijavec) udrželo až do geniální Švestky v roce 1997. Jako bych v něm cítil patrnou, ale pochopitelnou, únavu materiálu. Což není výtka ani kritka, jen, vzhledem k situaci, chápavý postřeh, který nic nemění na tom, že cimrmanovská klasika pro mě navždy zůstane tím nejlepším z českého humoru.

Kdybych měl své pocity shrnout a trochu nadsadit, řekl bych, že scéna souboje na mlýnském kole je skvěle zábavná, jen si nejsem jist, jestli kolem ní bylo nutno natáhnout dvě a půl hodiny dlouhou vatu plnou samoúčelných atrakcí. Některé momenty Jacka a Elizabeth jsou výborné, ale slibují mnohem víc než nakonec tvůrci dodají. Keira je překvapivě dobrá, Bloom viditelně upozaděn a Depp co mu síly stačí grimasami a jinými skopičinami oživuje přemíru místy podivně bezradného plkání. Otázkou je, zda to stačí. Jistě, je tu navíc ještě spousta akce, ještě víc pirátů a ještě podivnějších týpků, ale nic, co by nebylo, a lépe, k vidění už v Černé perle. Zkrátka nepříliš originální zato patřičně velkolepá ptákovina, která pouze nafukuje a ředí původní podívanou.

Prvních pět minut zábavných, posledních patnáct příjemně romantických. Mezi tím žánrový průměr, bohatě nadívaný obvyklými klišé a chuťově kolísající mezi tuctovým a nudným, které se naštěstí nesnažilo nahnat body trapností. A všechno to stojí a padá s Hilary Duff, ze které vyrostla krásná žena a přitom si uchovala, alespoň prozatím, i to sympatické kouzlo rozpustilé holky.