hanagi

Příběh založený na nevypočitatelném střídání časových rovin mě celou dobu držel ve střehu - víc než klasické, nudné duchaření s pár lekačkami. I tak, velmi milé překvapení.

Poslední dny války a osudové setkání dvou lidí. Melodrama natočené tak, že každá chvíle působí přirozeně a uvěřitelně. Bez zbytečných slov a za pomoci citlivé kamery, která snímá každé gesto a každý pohled. Ten zvláštní smutek ale dává tušit, že ani konec války nejspíše nepřinese milencům naději.

Na pana režiséra budu zřejmě potřebovat nějaký speciální manuál - vždycky mám problém najít tam to, co bych tam dle mínění všech měla najít. Ale na jednom se shodneme - cynický a krutý film. Viděno během Season Challenge tour 2015.

Taková hodně drsná vztahovka s Bogartem v roli okouzlujícího psychopata. Jsem nadšená, že původně zamýšlený tuctový konec nahradili psychologicky věrohodnějším a nejednoznačným závěrem. Viděno během Season Challenge tour 2015.

Důraz kladený na atmosféru, která mě příliš neoslovila. Zbytečně natahovaná místa, která mě po chvíli přestala zajímat. Momenty, které mě bavily, trestuhodně odbyté za pár minut. Viděno během Season Challenge tour 2015.

Sladká boollywoodská pohádka se vším, co k tomu patří - se zpěvy a tanci, s romantikou, se slzami a s jednoduchým poselstvím. Škoda jen, že mě hlavní hrdinka, přes všechnu svou krásu a roztomilost, čím dál tím víc iritovala svým okázalým trpitelstvím a svou nepoučitelností (ty sladké kuličky s ní mohla klidně "šúlat" celá její nezvedená rodina). Na druhou stranu se mi velice líbily scény z kurzu a také to, že Shashi přece jen odolala svodům toho šarmantního Francouze.

Když jednu hvězdu uberu za přece jen poněkud překombinovaný scénář a naopak jednu hvězdu přidám za Charlize - výsledkem je zjištění, že ty šílené rodinné "masakry" mě stejně vždycky dostanou.

Rafinovaný návod kterak své potomky ochránit před okolním světem a ponechat si nad nimi absolutní kontrolu. Jenže všechno uhlídat prostě nejde a tak ten chudák uštvaný otec (už jen z každého nákupu odstraňovat všechny etikety musí být otravné) neuhlídá dvě videokazety a Rocky a Čelisti zasejí semínko vzpoury. A máme po idyle. Ano, záměrně se soustředím na tu absurdnost, protože jinak bych měla velkou chuť se tou inkriminovanou činkou bacit do hlavy.

Někdy se to tak prostě stane - film, ve kterém je zdánlivě vše na správném místě, vše je tak, jak má být...a stejně nezafunguje. Námět je zajímavý, ani brzké odhalení pointy mi vlastně nevadilo, atmosféra správně temná, hercům se dá věřit, ale jako bych se dívala přes mléčné sklo - chladně a nezaujatě. Naposledy se mi něco podobného stalo u Prokletého ostrova. Někdy to prostě nezajiskří! Viděno během Season Challenge tour 2015.

Korejská romantika má svá specifika a své zastánce, ale i odpůrce. Já, která má s "romantikou" obecně problém, nejsem ta pravá, která by to měla hodnotit, ale stejně budu - všeho moc, emocí, slz, planých emotivních řečí, dlouhých uplakaných pohledů. Mistrně zvládnuté citové vydírání. Tohle se mě netýká a asi nikdy nebude! A Čajkovského Labutí jezero s tím nemá nic společného, tam totiž tu lásku, vášeň i zradu cítím, tam to prostě je! Viděno během Season Challenge tour 2015.