Recenzie (1 196)
Possessor (2020)
Brandon Cronenberg se oproti své prvotině posunul o krok blíž k divákovi a zvolil propracovanější a lákavější formu, aniž by couvl před provokativním námětem. Láká mě a jsem velice zvědavá, čím mě překvapí příště.
Antiviral (2012)
Tak odosobněné a sterilní. Nepodbízivé..., dobře, ale chvílema dost nechutné a rozpačité. Rozumím, proč se tak děje, ale stejně bych asi potřebovala alespoň malý pocit osobní zainteresovanosti. Myšlenka je ovšem originální a zajímavá, a výběr herce do hlavní role je ten nejlepší tah, který celý film drží nad vodou.
Easy Money (2010)
Nedokázala jsem v sobě najít ani špetku soucitu s hlavním hrdinou. Jeho úporná snaha vetřít se a splynout s privilegovanými mě nijak neoslovuje a nerozumím ji. Ale bylo zajímavé sledovat, jakou cestu zvolil a jakou cenu za to zaplatil.
Docent (2023) (seriál)
Všechno to, co se tady seriálu vytýká, se mi vlastně líbí. Beru to totiž s nadsázkou a s nadhledem. Nečekala jsem další 1. oddělení a myslím, že to tak nechtěli ani scénáristé. Naopak, své původní dílo používají jako odrazový můstek a záměrně ho odlehčují. A do tohoto konceptu pak přesně zapadají všechny tolik kritizované postavy - pedantský profesor, horlivá a prostořeká policistka, omezený a uřvaný šéf i komické duo "dvojčat". Nemám důvod remcat, bavila jsem se.
Fantastická žena (2017)
Stačí si tady přečíst některé komentáře, abych si uvědomila, v jak "tolerantním" světě to žiju. Fantastická žena při tom jen vypráví velice civilním způsobem, a bez patosu, jak je důležité milovat a být milován, a jak bolestné je milovaného člověka ztratit.
Hlavní podezřelý (2022) (seriál)
Obvykle očekávám, a u překombinované kriminálky zvláště, že bude scénárista alespoň krok před divákem…Tak tentokrát se to moc nepovedlo.
Paní sériová vražedkyně (2020)
Asi mám odlišný smysl pro humor než Indové. Tedy, měla to být sranda, nebo ne?
Mom (2017)
Kdo by nefandil drobounké okaté mamině, která jako lvice mstí příkoří spáchané na její nevlastní dceři. A protože fyzicky na své soupeře prostě nemá, přichází na řadu můj oblíbený ženský důvtip a zákeřnost. Škoda jen, že jak je chytrá, tak se občas chová dost lehkovážně, až pitomě. Logiku neřeším a slzy a přehnaný sentiment k indickému filmu prostě patří.
Plavec (1968)
Mám pocit, že na dně bazénů se toho skrývá mnohem víc než vidíme na hladině. To bychom se ale museli smočit a ponořit se pro to.
Příběh Helen Morganové (1957)
Tak je to melodrama, tak nač brblat. A podle mladého Paula Newmana by v antice tesali sochy.