hanagi

Těžko hodnotit nigerijský politický thriller, který je podaný formou naivní ukecané studiovky. A má tříhodinovou stopáž! Ať jsem se snažila sebevíc, bylo to utrpení. Působilo to tak parodicky, že to celou snahu o seriózní uchopení závažného tématu poslalo do kopru. Ale něco mě vážně pobavilo, a to herečka v hlavní roli, která mi svým přeexponovaným herectvím, gesty, mimikou a i tím nakřáplým hlasem velice připomínala jednu naší hereckou hvězdu

Dva vynikající herci dostali příležitost ovládnout celý film, který je vlastně založený na konfrontaci dvou neslučitelných světů. A tak Tognazzi a Gassman mluví, hádají se, urážejí, vyhrožují a z jejich dialogů létají jiskry na všechny strany. Celé je to nesmírně zábavné, živé a místy hodně vtipné. Zdá se, že karty byly rozdány hned na začátku a my tedy víme komu fandit. Jenže, ono to na konec vůbec nemusí být tak jednoznačné...

Pak (dříve Park) se svými posledními díly začíná vzdalovat tomu, proč ho mám ráda. Z originálního tvůrce, který si jde svou vlastní cestou a má svůj osobitý styl, se mi čím dál víc ztrácí v šedém průměru a zručné rutině.

Čarokrásná magická pohádka o tom, jak si přičarovat štěstí a zachránit milovaného člověka. A že se za každé kouzlo platí? Tak to je přece jasné...

Feministický atmosferický western, ve kterém se hlavní hrdinka vzepře svému údělu. Po smrti manžela se začnou slétat supi, protože žena bez mužské ochrany nemá moc práv a je považována za snadnou kořist. Jenže mají smůlu.  Marlina odmítá osud okradené, znásilněné a pokořené ženy a celkem vtipně si v rámci svých možností poradí sama. To vše v pomalém, uvážlivém tempu a s nádhernou kamerou.

Že u nás to musí být vždycky ode zdi ke zdi... Po idylické selance Vyprávěj nutně muselo přijít něco tak přepáleného jako je Volha. Škoda, k realitě má sice blíže, ale je to zase tak primitivně zjednodušené, až mě to bolí.

Komu vadí Natasha Lyonne, tak by měl urychleně hodit zpátečku. Ti, kteří si ji dokáži představit jako novodobého Colomba, budou spokojeni.

Tak takhle to ve vrcholné diplomacii určitě nevypadá. Ale zase by to byl pěkný mazec, kdyby ano. Je lepší do toho až tolik nevidět... Ale proč se bát, jdeme se bavit.  Atraktivní prostředí, intriky na každém rohu, zdání reality, břitké dialogy a bezchybné herecké výkony. Rufus Sewell navíc jako třešinka na dortu.

Ano, celý příběh by se dal shrnout do jedné věty. Ale má to takovou energii, vtip a přirozenost, že to vůbec nevadí. Naopak. Nejdůležitější na tom filmu je stejně skvělá! muzika. A tak jsem se s blaženým úsměvem na tváři protrsala až na konec.

Tak žádné filmové překvapení se nekonalo. Celkem milý, i když hodně předvídatelný film o tom, že ne obří majetek, ale jen láska dá vašemu životu smysl... Proč ne. Je to malinko toporné, ale přítomnost pro našince neokoukaných tváří a sem tam vtipný moment působí příjemně.