choze

Pitomoučká, německy aseptická vyvražďovačka nahánějící po vzoru POBŘEŽNÍ HLÍDKY stopáž vloženými videoklipy. Už z obalu videokazety je vám jasné, jaké kvality asi snímek na ní bude. Geislerová a Rybová stráví na plátně dohromady nějakých pět minut, ale Rybová vychytala tu nejpovedenější smrt.

Ultralaciná výprava, primitivní scénář nadto potápěný většinou obsazených herců, kteří jsou s vyjímkou Heřmánka a Lišky v lepším případě trapně přehrávající, v horším jen trapní, nemluvě o iritujícím dementovi Radku Holubovi...a ta odporná odrhovačka ve znělce...

Deštěm vytrvale zalévaný, rozbahněný a spletitý zákop a v něm zbloudilá a promočená vojenská jednotka... a ještě něco. Nebo jsou to jen halucinace z bojového plynu? Výborná atmosféra, výprava, pár silných scén a násilnická svině Andy Serkis. S lepším scénářem z toho mohla být další VĚC, takhle to bohužel úplně neodsýpá, jak by mělo.

Spousta skvělých vtipů o albáncích....

Zelenkův námět (volně inspirovaný Stevensonovým Klubem sebevrahů) určený původně pro plátna kin (původně měl hrát hlavní roli Paul Hogan!) byl po letech s úpravami realizován v televizi za dvanáct milionů korun. Výsledek prezentovaný svým tvůrcem jako lidová komedie je lidový víc než dost ale komedie? To co Dejdar a Bohdalka předvádí v závěru, to je opravdu těžká televizní křeč a la Novoty, Dobroty a jiné kokoty a kdo těmito dementními pořady není dostatečně vycepován, jen nevěřícně zírá...

Rambo si utřel slzy a vrazil svou kudlu do srdce Vietnamu. A pak ho zapálil. Ikonický akčňák 80. let, špičková ukázka žánru plná nezapomenutelných scén, úžasné hudby, stylových killů a nekončících explozí. Na Rambo sérii je vidět stejnou (ale vzhledem k menšímu počtu dílů rychlejší) degeneraci jakou prošel i Rocky - realismus se vytrácí a nahrazuje jej naivní, maximálně efektní zábava 80. let spojená s reganovskou demonstrací americké síly a sebevědomí (ale stále se silným kritickým ostnem). Kvalita akce (a hudby) zůstává i po letech, kdy se člověk směje každé druhé větě.

"MOHL BYS NEBÝT MUTANT?" Podobně jako u Raimiho Spider-manů a Nolanových Batmanů je i dvojka X-men režijně suverénější, akčnější a celkově zábavnější než jednička. Scénář je psychologičtější, fatálnější a dynamičtější a úvodní Nightcrawlerův pokus o atentát na prezidenta i Magnetův útěk z plastového vězení prostě parádní.

Krásně zbytečné pokračování, jehož jedinou inovací je převrácení schématu jedničky - drsňačkou je Michele Pfeiffer a citlivý protějšek představuje nažehlený dovoz z Anglie. Vše co v jedničce fungovalo na jedničku, působí ve dvojce trapně a sebeparodicky a to nemluvím o velmi, velmi slabých písničkách.

Až na ten laciný humor odvedli scenáristé slušnou práci, když nám naservírovali oblíbený mustr a trademarky předchozích dílů a zároveň nám poprvé zprostředkovali Soudný den (který je pojat jako nevyhnutelný) jinak než skrze sny a dovedli nás tak až na práh pochmurné budoucnosti. Terminátorka je fajn osvěžení, ale její schopnost ovládat ostatní stroje není ani zdaleka tak wow a cool jako tekutá proměnlivost předchozího zlého teminátora a její přídavné serepetičky působí spíš směšně. Cameron zvládal vtípky i fatální atmosféru, Mostow se o atmosféru ani nesnaží a akčním scénám, kterým vévodí parádní honička s těžkotonážním autojeřábem, ubližuje přílišná počítačovost.

Andílci tvrdí muziku a servírují snad po všech stránkách lepší pokračování podle na chlup stejné šablony. Hned v úvodu natrhnou prdel Bondovi a jeho Zlatému oku a pak mj. nechají zastřelit Bruce Willise, píchnou si i do nemožných misí Ethana Hunta a do finále se zhoupnou jako Spider-man. A sexy Demi Moore dráždivě si pohrávající s Cameron Diaz si může připsat comeback roku. Prosil bych trojku. Hned.