Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (3 965)

plagát

Muž z Acapulca (1973) 

"KDYŽ DOVOLÍTE, MUSÍM SE NEJDŘÍV VYLÉČIT. BOLÍ MĚ PRST. HROZNĚ." Nejlepší parodie na bondovky a nejlepší belmondovka. A Bisset je nejhezčí belmondogirl.

plagát

Johnny English (2003) 

Pro nekritické skalní fanoušky Rowana Atkinsona může být, ale pro diváka, který hledá dobrou parodii na bondovky, u níž by se doopravdy zasmál a nejen pousmál jednou za půl hodiny doporučuju prvního Myersova ŠPIONÁTORA. Je mnohonásobně vtipnější, má daleko lepší muziku a více známých herců a cameo rolí. Tohle je dobré tak pro malé děti. Film o kterém beze zbytku platí, že trajler je lepší než celý film.

plagát

Tele Tele (2000) (relácia) 

Než se snažit být vtipný, pokusím se radši o něco mnohem těžšího - být objektivní. Ten neúnavně omílaný pubertální dvojsmyslný humor je opravdu zoufalý a Genzer by zasloužil ránu z milosti, ale na druhé straně pokud bych si mohl tu kazetu Best of Tele Tele sestavit sám, nebyl by problém z oné několikaleté produkce ty dvě vtipné hodinky vybrat (za výjimečně povedenou považuju např. většinu hudebních parodíí). Suchánkovo vychcané alter ego taky není špatné a s Cardou Retardou bych dokonce neváhal spojit do jedné věty (prosté záporů) i slovo komik.

plagát

Equilibrium (2002) 

Efektní béčková akční variace na klasické dystopie, dělaná se zřetelnou chutí. Gun Kata je boží a k tomu skvělý Bale. Go, Kurt, go.

plagát

Matrix Reloaded (2003) 

Wachowští prohlubují svůj svět a servírují ještě epičtější akční scény než minule, to celé v luxusním audiovizuálním hávu. Ale zatímco jednička byla perfektní a nevystřihl bych z ní snad jediný záběr, tady bych si zastříhal s chutí (Link doma, bitka se Seraphem). A taky dopekl některé efekty (hlavně bitka se stovkou Smithů) a charaktery vedlejší postav (Niobe - milostný trojúhelník mezi ní, Morpheem a šéfem obrany Zionu na mě působil legračně). A tolik nemudroval o vlastně jich učiněných volbách, účelech a důvodech všech a všeho. A zkusil trochu lépe zamaskovat, že příběh je do značné míry tour de matrix po starých (Vědma, Smith) a nových (Merovingian, Architekt) známých prokládaná akcí.

plagát

Kuriér (2002) 

V Kurýrovi Besson propojil autohoničky z Taxi s efektními bitkami z Polibku draka a odstartoval tak svou další spotřební sérii. Za hrdiny je opět různorodá dvojice, v podání kariérně se rozjíždějícího a charizma podle mě teprve nabírajícího (v pozdějších filmech mi přijde herecky suverénnější) britského sympaťáka Stathama a po Jetovi Li další Bessonovy asijské herecké akvizice, extrémně cute & sexy Qi Shu. Scénář nemůže být jednodušší, což ale kompenzuje dostatek akce v čele s nadprůměrnými bitkami, nějakými těmi výbuchy a překvapivě - na driverský film - jen průměrnými autohoničkami. Hrdina se svým omíláním pravidel mi ze začátku přišel spíš otravný než cool, stejně tak jeho dívka a Taxi humory, od kterých se naštěstí záhy upustilo, záporáci zůstali nevýrazní a tak bavil jen sympatický postarší policajt. Celkově mírně nadprůměrné béčko díky povedenému castingu a bitkám.

plagát

Superman (1978) 

Stačí výkřik "Děkujeme, Supermane!" a malému klukovi ve mě běhá mráz po zádech a tetelí se blahem. O scénách jako je pád Lois Lane z havarované helikoptéry nebo zoufalstvím šílený Superman letící obrátit směr otáčení Země a tím i tok času ani nemluvím.... Film, který si ze sebe umí vystřelit, ale zároveň udělal tlustou čáru za lacinými a infantilními komiksovkami a la šedesátkový Batman a od kterého se odpíchly všechny další velkorozpočtové komiksárny beroucí své hrdiny aspoň trochu vážně. Superepický příběh, superepická hudba, superakční scény, proměnlivá úroveň triků, nadhled a definitivně super obsazení a herecké výkony, hlavně Reeves a Kidder. A ultimátní romantika.

plagát

Veľké riziko (1995) 

Smrtonosná past po hongkongsku, na které nepříjemně zarazí minimum akce. Karikatura Jackie Chana pobavila.

plagát

Terminátor 2: Deň zúčtovania (1991) 

Dokonalost Jamese Camerona ve vší své dokonalosti, která chutná, studí a voní jako kov zabořený do vaší lebky u kořene nosu. Fatální apokalyptická atmosféra, jedna památná scéna za druhou (vyčištění motorkářského baru, první střet terminátorů v chodbě nákupního střediska, honička tiráku s motorkami, útěk z blázince, kropení policejních aut rotačákem, zmrazený T-1000...) a akční a triková smršť, která má dodnes konkurenci snad jen v MATRIXU. Trochu odlehčené a přiblížené mladším divákům postavou Johna Connora, budoucího vůdce odboje proti strojům, toho času ovšem puberťáka za joystickem herního automatu a jeho snahou polidštit terminátora, ale zcela v normě. Osvěžujícím zvratem je původní terminátor v kladné roli (na seznamu nejlepších hrdinů a záporáků vydaném Americkým filmovým institutem se umístil jako hrdina i padouch), cool nový tekutý terminátor a posun od pouhé záchrany terminátorova cíle k pokusu odvrátit Soudný den. Ve své době nejdražší film (100 milionů), oceněný čtyřmi oscary (zvuk, masky, triky, střih zvuku). Zcela zaslouženě.

plagát

Sudca Dredd (1995) 

Sly se narozdíl od Arnieho dlouho vyhýbal sci-fi (nepočítáme-li Cormanův Death Race 2000), ale  když se do ní v devadesátkách konečně pustil, byla z toho pecka Demolition Man. O dva roky později se ji pokusil zopakovat v červeno-černo-zlaté se Soudcem Dreddem, ve kterém opět jako drsný představitel zákona pronásledoval v problematické budoucnosti nebezpečného zločince, ale všechno, co v DM fungovalo, tady nefungovalo. Zábavnou satiru přetékajícími hláškami nahradila otravná komická figurka v podání Schneidera (byť v očích mé matky byl jedinou věcí, co ji na filmu bavila) a ze sympatického fish-out-of-the-water Johna Spartana se selským rozumem se stala  karikatura náckovského poldy. Tipoval bych, že vedle DM chtěli tvůrci filmového Dredda napodobit úspěch Burtonových Batmanů a proto sáhli pod dalším komiksu z temného, architektonicky chaotického a zločinem překypujícího velkoměsta, které čistí osamělý drsňák, ale vyprodukovali jen brak bez pořádného násilí, které ke komiksovému Dreddovi neodmyslitelně patří, bez výraznějšího napětí nebo akce, zato shazovaného přiblblým humorem. Scénář mimochodem napsal Silverův dvorní scenárista Steven E. de Souza, (mimochodem na něj i na Silvera jsou ve filmech narážky - občan Souza, co neumí parkovat, a soudce Silver), který je podepsán pod tak kvalitativně rozdílnými filmy jako Smrtonosná past a Streetfighter. Sly se sice na Dredda hodí a na Diane Lane se velmi dobře kouká, ale Schneidera jsem chtěl zabít a Assanteho Rico se na Snipesova Simona Phoenixe nechytá. Hlavní devízou filmu tak zůstávají parádní kulisy Mega City One.