Radek99

Spíše průměrná televizní inscenace se všemi jejími neduhy (statická neinvenční kamera, příšerná mizanscéna, rozvláčný děj, deficit dramatické složky...), ze které ovšem vyčnívá neuvěřitelně přesvědčivě zahraný notorik Jana Teplého, který jakoby před kameru omylem zabloudil z nějaké čtvrté cenové hned vedle místa, kde se natáčelo, tak autentický byl...

Tenhle film byl o ping-pongu asi stejně, jako je dřevní rock 'n' roll o dřevě. Také vtipy byly většinou poněkud ... dřevní. Teenage komedie spíše toho nižšího ranku...

Paranoia? No možná, ale tenhle strhující politický thriller roste z obav vytýčených v Orwellově 1984, oči Velkého bratra zírají otevřené dokořán... PS: Zajímavá je provázanost s Coppolovým filmem Rozhovor / The Conversation, kde Gene Hackman o čtvrtstoletí dříve sehrál velmi podobnou roli...

Tak masivní reklamní kampaň, vydatné zaplevelení veřejnoprávního prostoru a tak tristní výsledek! Souboj mluvících hlav. Někdo rozhoduje za nás... PS: A tu soldatesku porotců vybíral asi nějaký sadistický dramaturg...

Děkujeme, odcházíme – na protest proti neutěšené situaci v severském animovaném filmu. Skandinávský Bořek Stavitel tentokrát nejdříve postaví venkovní bazén a pak fušuje do medicíny vydávaje se za falešného doktora, a to vše jen kvůli komplexům ze svého zámožnějšího souseda! Bořkova verze bazénu se ale brzo naplní podzemní vodou a bahnem a jeho lékařská praxe postavená na odstranění připínáčku z pozadí zemdlelé matróny v předzahrádce městské kavárny a vyjmutí nestráveného modelu vláčku z břišní dutiny pacienta (to vše ovšem jeho synem v předškolním věku) brzo vezme za své, neboť štěstěna i takovémuto šťastlivci dá jednou krinde. Na jeden animovaný film až až, uvážíme-li navíc fakt, že řidič ještěrky drze odstřihne knír dopravnímu policistovi! To je i na Bořka Stavitele příliš. Ještěrka je prostě ještěrka, viď, Bořku...

Po téhle povídce měním názor na bakaláře!

Neuvěřitelně vizionářské názory velkého Čecha - věčného disidenta ve smutně mollových tónech. Příznačné je, že ve své době je málokdo chtěl slyšet (i tenhle dokument zůstal docela dobře utajen), často se psalo, že Kryl je zahořklý a zatrpklý, stejně jako jeho nové písně, které nesouzní s étosem doby. Řekněte to o nich dnes, po dvaceti letech...časový odstup dal Krylovi zcela za pravdu, nadhled emigrace bystřil zrak. Forma dokumentu je možná determinovaná dobou svého vzniku, obsah a názory Karla Kryla jsou ovšem až neskutečně pravdivé. Moderátoru Martinu Pokornému (jinak výrazné tváři Českého rozhlasu) patří poklona za to, že něco takového v roce 1992 inicioval...

Nádherný 3D šestákový román. Tintin vypadl z hydroplánu, ve kterém lítával i Indiana Jonese, a tak je logické, že za celým tímhle mystériem stojí padouch jménem Steven Allanovič Spielberg. Ten se chce zmocnit návodu na výrobu nejefektnějšího filmu všech dob a tak jsme svědky úžasného dobrodružství...a taky ukázky současné světové vrcholné animace a práce s virtuální kamerou... A co na to pes Filuta?

Mně neznámý polský režisér Yurek Bogayevicz názorně demonstroval fakt, že i od hodně slibného námětu přetaveného v celkem povedený scénář je ještě hodně dlouhá cesta k povedenému filmu. Za rozhodnutí točit tohle válečné drama v mezinárodní koprodukci sám režisér patrně nemůže, tenhle fakt sám vlastně ani není (obecně) na závadu, v případě Mé války to však bylo rozhodnutí determinující - režisér se rozhodl obsadit hollywoodské herce a výsledkem byl neuvěřitelně devastující kompromis - celý film natočit v angličtině! A tak sledování tohoto paskvilu bylo mou diváckou válkou, kterou jsem ale bleskově prohrál, jako angličtinář nejsem sice žádná extratřída, ale poslouchat polské herce, když mluví anglicky s šíleným východním přízvukem, bylo skutečné utrpení a nechat dokonce promlouvat německé vojáky stejnou řečí je úplná zvrhlost. O dramatickém deficitu ve válečném filmu nemluvě... Proč se TOHLE vlastně v roce 2001 ještě děje?

Veliká převeliká škoda té umanuté snahy tvůrců vše doříci a všechna vysvětlení podat divákovi až polopaticky, kdyby Petr Jarchovský ve svém scénáři nechal alespoň nějaké dějové linie otevřené a především v sobě utlumil touhu po překvapivé pointě a originálním finále za každou cenu a nechal svůj příběh někde v blízkém okolí chatové oblasti u Máchova jezera vyznít do ztracena, asi bych neváhal s maximálním hodnocením, tak moc se mi jeho psychologické drama zamlouvalo. Námět je skutečně silný, Jarchovský dobře zná své silné stránky a hlavně triumfuje s dialogy, o Hřebejkově bravurně zvládaném řemesle také netřeba spekulovat, navíc umí vést herce a v silných momentech je znát kvalitní casting (osobně děkuji za Luďka Munzara), nádherná je kamera, která častým snímáním scény v protisvětle navozuje zvláštní atmosféru, zajímavá je mizanscéna tvořící mix městského urbanismu a sterility nemocničního prostředí a výslechových místností policie, což dohromady dobře ilustruje motivy vyhoření a osobní i rodinné krize. Hřebejk s Jarchovským natočili (opět) silný film, škoda, že (zase) funguje spíše lokálně, než že by měl šanci oslovit širší evropské, potažmo světové publikum...