Iroquaise

z hlediska sledu scén je to dobrý, ale mohlo by to být líp ( čti svižněji a zručněji ) odvyprávěný, líp zahraný, prostě celkově řemeslně líp zmáknutý...některý vtipy jdou mimo...místama to působí spíš jako samoúčel, kterym se baví víc autoři sami, než divák...ale zas nejde přehlídnout některý fakt vtipný nápady ( "jasně že je to husa, podivej se jak syčí" :))))))))))...jinak je podobnejch filmů fůra....to druhý místo na žebříčku amatéráků je docela krutej přestřel....

jednoduchá teze, anekdota...ale má to v sobě nějakou ironii...i v souvislosti s brakovou estetikou ( žánrovou i devadesátkově dobovou)...filmařsky to neni nic ultra...jednoduchá střihová skladba, ale v rámci nějaký minimalistický funkčnosti a sevřenosti to stačí...slušný...a Karel Hušlička svým omláceným charismatem připomíná Petera OˇToola :)

tenhle film má docela smůlu...jednak nepodchycuje zas až tak atraktivní osobnost nebo tématiku jako Doors nebo JFK ( přitom je Nixon tematicky nejzajímavější a natočený to neni o nic hůř )...zároveň přišel až po nich a opakuje postupy předvedený už ve filmech předchozích.........moje aktuální alergie na Richardsona tady dostoupila svého pomyslného vrcholu....na jednu stranu sice šetří se svými pověstnými přepaly, ale pořád je tu ta klasická barevnost, kašírovanost, epičnost a nadužívání podhledů...nejsem objektivní...v určitejch ohledech to působí velice moderně, v jinejch to zas dost zestárlo......na druhou stranu se ten vizuál ke zvolený poetice hrozně hodí.....a v tom je ten problém...co vlastně ten Stone dělá ? demytizuje ? určitě !....ale souběžně remytizuje.....a nejenom to, on ten americkej mýtus ještě zesiluje ( z tohohle důvodu mam nejradši Alexandra, kdy ten film má abstraktnější charakter a neopírá se o konkrétní moderní dějiny - patos je pak přijatelnější, vhodnější)....nechápu, jak mu někdo mohl v souvislosti s WTC vyčítat, že se pod tíhou situace uchýlil k patriotismu....z jeho filmů patriotismus místama vyloženě stříká ( když se kamera v záběru na letišti zvedá nad davy lidí s vlajkami v rukou, tak jsem si řikal, že už fakt stačí)........jenže na druhou stranu ta mýtizace je souběžně optikou hlavního hrdiny, který sám sebe vidí v kontextu velkých dějin, stylizuje se......a v po dvou hodinách tam nastoupí velice náhlý a silný zcizení a film přepne do temný roviny....co má člověk s tim Stonem dělat ?! kdyby aspoň nebyl tak dobrej filmař, bylo by ten odsudek snazší......v určitých ohledech pochybný, ale pořád silný zážitek....plus skvělý Hopkins, který nevyrábí karikaturu, ale kompaktní, živoucí figuru...

špičkový hudebně - zábavní film/ pořad....první polovina skvěle pracuje s interiéry...mizascéna má propracovaný výtvarný charakter...ubíhající šikmé linie evokují grafický design tehdejších dobových plakátů ( viz. úvod), potažmo sahají možná až někam k německému expresionismu a tomuhle typu modernity 20. let (samosebou v decentnější, méně "vyšinuté" formě)...zřejmě vklad Ester Krumbachové, která se na filmu podílela...druhá polovina je zase našlapaná nápady postavenými na asociativní bázi...má to až anarchisticky ulítlý charakter ( "mé srdce zahoří pro tebe láskou" :))))))...skvělá muzika, obraznost...spousta slavných tváří, které se často jen mihnou a hned zase zmizí...

Nečetl jsem knihy, první švédský film jsem viděl až posléze. Nešel jsem do kina na díl z trilogie "Milenium", ale na novinku Davida Finchera. Začnu od zdánlivých drobečků a nesmyslů. Název "Muži, kteří nenávidí ženy" mi přijde mimo. Chápu, že se distributor držel distribučního názvu prvního švédského dílu, ale onen název nekoresponduje s obsahem filmu, resp. ho zplošťuje a trochu překrucuje. Film sice presentuje plejádu mužských postav, které mají negativní vztah k ženám a nese docela silné profeminní stanovisko. Ale nejde tu jen o vztah muži-ženy, ale o mezilidské vztahy obecně, o jejich povahu a důsledky, zároveň o vztah jedince ke společnosti jako celku. Název "The Girl with the dragon tattoo" neni jenom atraktivní, ale v kontextu filmu něco znamená. Tetování a obecně zjev Lisbeth je důsledkem něčeho. Něco značí nejen o její povaze, ale zároveň o její minulosti, o tom, co zažila a čím si prošla. Tetování je zde uchopeno jako zápis prožitku a způsob, jak se s ním srovnat. Zároveň je to forma stylizace, odstrašující maska. Lisbeth není tzv. cool, něco se jí v minulosti stalo a ona se s tím snaží vyrovnat - právě zejména prostřednictvím svých masek....více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/07/muzi-kteri-nenavidi-zeny-r-d-fincher.html

viděl jsem až po americký verzi.....jsou tam určitý věci, který se mi líbí, nebudu to vyloženě hanět...celkem je mi sympatická ta určitá obyčejnost, televiznost a civilnost...Noomi jako Lisbeth je výborná...je tam pár zajímavostí oproti verzi nový...ale je to pomalý, dlouhý a řídký...průměrnej film....Ficherova verze je dost jiná...nejenom, že je delší, rychlejší a dějově nasycenější...ale hlavně je uplně jinde z hlediska celkový poetiky a ideovýho vyznění.......neberu nikomu sympatie k tomuhle filmu, ale novej není remake, je to uplně nová adaptace...lepší snad po všech stránkách...v některejch atributech až o několik tříd......tu obří popularitu filmu moc nechápu...naopak až moc chápu Finchera, že to natočil znovu po svém...ale svym způsobem i chápu, že milovníci původní verze můžou mít k novýmu hyperdílu určitej odpor...

Má to v sobě určitou dobovost, ale spíš v rámci mizanscény a muziky, než po vizuální stránce. Je v tom přítomná výrazná mládežnická naivita a schematismus v rámci motiviky přechodu problémových studentů na dobrou stranu a finálního vítězství jedince na zlým systémem. Ale je to solidně napsané, postavy a příběh nejsou odfláknuté, charaktery jsou slušně odstíněné a i přes použité klišé to má nějakou narativní klenbu. A hlavně je to dobře natočené - a nejen bojové scény (závěrečný souboj na pláži je docela lahodný). Akce z filmu netrčí, je dobře zapojená do celkovýho rámce....více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/08/dvakrat-sheldon-lettich-dvojity-zasah.html

jak rozloží skladbu a přeskupí ji, aby jim tam narativně zapadala...jak jsou tam ty tři roviny vyprávění...včetně odkazu na padesátý léta a brakovou, kaširovanou estetiku, se kterou to záměrně pracuje...skvělý taneční sestavy...efektní a zároveň výrazový...a jak používaj červenou barvu...a ten luxusní jeřábovej záběr na východ z kina...hutný, agresivní, moderní...lidi se z toho tehdy museli zechcat...

Nedostatky sem a tam, ale výsledek ucházející. Scénář je povrchní. Kde by měl víc sledovat a popisovat, tam spíše moralizuje. Trochu chybí nasycenost děje informacemi, větší propracovanost vztahů, hlavní postavy a hlavně proměny doby ( ála Scorseseho "Casino" například). I tak je to ale malý zázrak ve srovnání s nepovedenými "Hranaři" ( oba projekty spojuje osobnost scénáristy Oty Klempíře - ano, je to ten z J.A.R.). "Czech Made Manovi" notně pomáhá přimknutí se k jedné hlavní postavě. Narozdíl od "Hranařů", kteří se pokoušeli o širší společenskou fresku. víc zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/07/czech-made-man-r-t-rehorek-2011.html

trailer 1 http://vimeo.com/19574172 trailer 2 http://vimeo.com/19902494 film online http://vimeo.com/20705538