Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Animovaný
  • Horor

Recenzie (3 509)

plagát

Fallout (2024) (seriál) 

Velká paráda.. Ty hry tam jsou, ale namísto strohé, otrocké adaptace to je osobitým způsobem svěží a lehké.

plagát

Gisaengsu: Deo Geurei (2024) (seriál) 

Je to rozhodně lepší než to původní ufňukané, pseudopsychlogizující a rozbředlé, původní anime. A je to i lepší než ty filmové pokusy. Je fakt, že scénář je děravý jak řešeto a dost věcí prostě nedává logicky smysl. Ale, má to spád, sympatické postavy, řemeslně je to zvládnuté. Celkově je to fajn akční zábava, která dokáže z toho původního námětu vytěžit to podstatné a zahodit vše přebytečné.

plagát

Hrozba smrti (2024) 

První polovina funguje parádně. Gyllenhaal má ten Swayzeovský šarm tichého skautíka se skillem zabijáka. Krásně a organicky se sžívá s barvitými charaktery a prostředím floridského zapadákova. Má to nadhled, vtip, nápady, drobné odkazy na původní film.. Pak ale přijde druhá půlka a nafouknutý McGregor, který ve svém totálně prkenném projevu předvádí pitomou parodii na sebe sama a jako kotva táhne celý film ke dnu. S ním na plátně to najednou musí být hrozně "cool" a akční ale je to jen cringe a v akci pitomé jak všechny ty digi-pičoviny od marvelu. Liman prostě moc vsadil na to, že úplně stačí když tam bude McGregor přítomnej, se svým přízvukem, holou prdelí a chůzí jak z looney tunes animáků a bude to instantně hit a klasika. No, chyba úsudku. Ve výsledku to zničilo potenciálně suprovej film.

plagát

Kolaps (2024) 

Je to překvapivě dobrej film a já si tímto sypu popel na hlavu jak jsem podle traileru soudil, že to bude nejspíš volovina. Není. Vše co mi v traileru nesedělo má ve filmu jiný kontext a vyznění. I ta Kirsten Dunst, kterou spíš nemusím a kterou Garland vytáhnul z toho hereckého zapomnění, tady se svým důstojně nevybotoxovaným obličejem parádně seděla. Má to super kameru co umí dramatické celky i artové hry s hloubkou ostrosti. Má to luxusní zvuk (kdy třeba střelba zní reálně nekompromisně) a atmosférickej soundtrack. Je to sympaticky apolitické (není z toho cítit nějaká agenda a není tam vyloženě dobrá a zlá strana). Herecky je to koncert (a speciálně pro Cailee začínám mít slabost). Režijně vyvážené a pevné. Má to uvěřitelnou psychologii.. Navíc je to celé namotané na motiv humanistické/reportážní/válečné fotografie, což je pro fotofetišistu prostě lahoda (exhibuje tam jak Sony α7 s Leica sklem, tak třeba i Nikon FE2, Cailee tam vyvolává filmy v uprchlickém táboře.. no prostě žůžo-labůžo).. Jedinou výtku bych měl k tomu, že jak je to celou dobu poměrně syrové a realistické, tak je tam pár okamžiků kdy se tahle realističnost nabourá nějakým filmovo-klišoidním postupem. Blbě se to vysvětluje bez spoilerů, ale konkrétně řešení situace vojáka s červenými brýlemi prostě působí zbytečně lenivě. Nebýt těchto drobností, klidně bych šel i na plnou palbu.. Koho nezajímá fotografie, nechť si z mého hodnocení půl až jednu hvězdu odečte.

plagát

Mr. & Mrs. Smith (2024) (seriál) 

Gloverovsky osobitá dekonstrukce špionážního subžánru. Je to svěží, neotřelé, stojící na specificky subtilním humoru. Kdo viděl třeba Gloverovu Atlantu, ten může tušit do čeho jde, kdo Glovera nezná (a nedejbože vyžaduje lobotomicky akční variaci filmu s Pittem a Jolie), ten může ve svých očekáváních narazit na masivní zeď rozčarování, zmatení a nepochopení. A podle hodnocení koukám, že přesně tohle se tady stalo. Do množiny mentálních kryplů se pak automaticky řadí každý kdo tady hlásí něco o rasových kvótách, woke, atd..

plagát

No Way Up (2024) 

Tohle musí být produkt AI z dob stávky scénáristů. Je sakra fakt tak těžké najít jednoho, možná dva trošku kreativní lidi co tenhle scénář vezmou do ruky a řeknou si: OK, je to na hovno, ale pojďme to chápat jako základní platformu se kterou si můžeme libovolně pohrát (protože trapnější to už nebude) a vytvořit něco u čeho divák nejenže nechcípne nudou, ale třeba se i pobaví.. co? Tady si tvůrci mohli hrát se žánry, představit ujeté charaktery, napěchovat to popkulturními odkazy a humorem. Tahle břečka v sobě nemá nic. Postavy jsou jedna jako druhá. Není to ani realistický survival ani výživně přestřelené dobrodrůžo. Pokusy o vtipy jsou extrémně cringe. Dějově je to prázdné. Celé bez barvy, chuti, nápadu.. 1 za to, že silueta žraloka ve vodní hlubině je prostě vždycky prdelsvírající a za to, že si člověk mohl představovat jaký by ten film mohl být kdyby nebyl úplně debilní (protože potenciál to v sobě má).

plagát

Rebel Moon: Druhá část – Jizvonoška (2024) 

Zatvrzelý adolescent v mužském těle nám zase servíruje infantilní řetězec badass momentů naroubovaných na příběh tak pitomej, že by se dal krájet... OK. Má to být brak, je to brak.. férovka.

plagát

Ripley (2024) (seriál) 

Zatím seriálový peak roku 24.. Obrazově je to vymazlené tak, že každý záběr je jak fotka H.C. Bressona (a ta Leica na tohle řekl bych odkazuje) kdy černo-bílá je fakt hluboce černo-bílá s téměř až taktilní strukturou (na to je fakt radost koukat). Obsahově je to metronomicky přesné. Drží to náladu a těžiště knihy.. jak v přesných charakterech, tak v jemném vtipu a té neuchopitelnosti s jakou Ripley tancuje na minovém poli vlastních lží.. Je to plné drobných detailů a režijních nápadů které diváka vtáhnou do každé (!) scény. Jednotlivé peripetie knihy si už přesně nepamatuju, ale mám pocit, že poslední cca třetinu už Zaillian adaptuje knihu hodně volně (a stále kvalitně) a snad i chystá půdu pro pokračování... Drobnou výtku bych měl snad jen k finále, které (SPOILER) z Toma udělalo trošku většího masterminda než ve skutečnosti je (nebo by měl být).

plagát

Šógun - Anjin (2024) (epizóda) 

OK.. První dojem.. Dost z toho lezou jedničky a nuly. Zase to to japonsko prodává hrozně okatě, prvoplánově a na sílu (hned v prvním díle musí být přehlídka základní sady japanoklišé: Japonci co sedí a zahledění do blba povídají životní moudra jak z ezo tv, check. Useknutá hlava, check. Haiku, check. Seppuku, check. atd,atd). Fajn nejaponskej casting. Japonci zase obsazeni těma nejprovařenějšíma xichtama (klasika). Má to dynamiku. Drží to pohromadě. Ten známej příběh je prostě fajn... Výhrad mám dost, ale baví mě to.. Zatím.

plagát

Šógun - Sluhovia dvoch pánov (2024) (epizóda) 

OuKej.. K prvnímu dílu jsem měl pár kritických poznámek, ale tenhle už šlape o poznání lépe a jsem patřičně namotán.