Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Animovaný
  • Horor

Recenzie (3 511)

plagát

Gisaengsu: Deo Geurei (2024) (seriál) 

Je to rozhodně lepší než to původní ufňukané, pseudopsychlogizující a rozbředlé, původní anime. A je to i lepší než ty filmové pokusy. Je fakt, že scénář je děravý jak řešeto a dost věcí prostě nedává logicky smysl. Ale, má to spád, sympatické postavy, řemeslně je to zvládnuté. Celkově je to fajn akční zábava, která dokáže z toho původního námětu vytěžit to podstatné a zahodit vše přebytečné.

plagát

Wrong Cops : Chapter 1 (2012) 

Super ale je to prostě prvních 13min filmu Wrong Cops.. Proč koukat na 13min když si můžu dát geniální celovečerák?

plagát

Steak (2007) 

Je super vidět, že Dupieux byl už ve svých filmařských začátcích tvůrcem s jasnou vizí. Steak je vyprávěn s uvolněností, jakoby z voleje a bez stresu a přitom dokáže vykreslit celý nový (mikro)svět. Surrealismus tady není berlička nebo atrakce, ale přirozený Dupieuxův jazyk. Celá jeho filmografie ve které metodicky střídá žánry a progresivně prohlubuje struktury svého tvůrčího modu operandi, je neuvěřitelně konzistentní a jako celek cenná.

plagát

Daaaaaalí! (2023) 

Quentin Dupieux je (po pár lehce slabších filmech) zpět s jedním z nejlepších "dokumentů" o Dalím jaký kdo kdy spáchal.

plagát

You'll Never Find Me (2023) 

Od začátku je to velmi pomalu hořící a jako břitva vybroušená dialogovka u které divák tuší, že by měla na konci asi vyústit v něco nějak překvapivého.. že by se všechny ty prameny a potůčky napětí měly slít v řeku, veletok, v pointovou deltu.. Jenže, zrovna ten konec to celé tak nějak zabíjí překvapivou nenápaditostí a ostudnou průměrností.. Škoda, protože ty cca první 2/3 jsou učebnicový příklad kvalitního budování napětí skrz přesně odvážený minimalismus.

plagát

Dokonalé dni (2023) 

Ty dvě hodiny sice subjektivně působí jako hodin pět a usedět to je makačka, ale ve výsledku je to vlastně hezký. Cením, že se to vyhýbá nějakému dojímání diváka. Na druhou stranu, mám pocit, že některé ty nahozené motivy by bylo záhodno dohrát. Jakože, otevřený konec je fajn, ale tohle je otevřené celé a tak moc, že je těžký si z toho odnést něco konkrétního (jaksi emočně hmatatelného).

plagát

Vládcovia nebies (2024) (seriál) 

Seriál ve kterém se silné motivy a dechberoucí scény střídají s vysoce korozivním patosem a nestravitelným kýčem. Místy mě to bavilo královsky. Místy jsem obracel oči v sloup.

plagát

Stovky bobrů (2022) 

Hele, jo, těch 108min je na jeden zátah pocitově docela kláda a jeden by uprostřed uvítal něco jako pauzu, ale jinak je to nářez sakra. Extrémně nápadité, výborně napsané (ono se to tak na první pohled nemusí zdát, ale ten řetězec gagů dává dohromady zatraceně sevřený a komplexní příběh), s lehkostí zahrané. Hravé a vizuálně chytlavé. Má to dynamiku, je to chytré a díkybohu vkusné. Pobaví se u toho jak menší děti, tak jakýkoliv dospělec. Doporučuje devět z deseti trapperů.

plagát

Hrozba smrti (2024) 

První polovina funguje parádně. Gyllenhaal má ten Swayzeovský šarm tichého skautíka se skillem zabijáka. Krásně a organicky se sžívá s barvitými charaktery a prostředím floridského zapadákova. Má to nadhled, vtip, nápady, drobné odkazy na původní film.. Pak ale přijde druhá půlka a nafouknutý McGregor, který ve svém totálně prkenném projevu předvádí pitomou parodii na sebe sama a jako kotva táhne celý film ke dnu. S ním na plátně to najednou musí být hrozně "cool" a akční ale je to jen cringe a v akci pitomé jak všechny ty digi-pičoviny od marvelu. Liman prostě moc vsadil na to, že úplně stačí když tam bude McGregor přítomnej, se svým přízvukem, holou prdelí a chůzí jak z looney tunes animáků a bude to instantně hit a klasika. No, chyba úsudku. Ve výsledku to zničilo potenciálně suprovej film.

plagát

Onoda - 10 000 nocí v džungli (2021) 

Silný, absurdní a až tragický příběh o tom jak fascinující pastí může být vytrvalost a ideologická houževnatost jedince.