Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (956)

plagát

Cesta (2009) 

Nějakou chvíli si ponesu tu tíživou a depresivní náladu, která na mě během zhlédnutí dolehla. Nejedna scéna byla mrazivá nebo brutální, ale nestalo se, aby se mnou vyloženě emočně zacloumala a já ji musel rozdýchávat. A takhle jsem prožíval celý snímek. Nebyla nouze o kvalitu, jenže nic ve mně nerezonovalo a i přes veškerou snahu, jsem se nedokázal k hrdinům na jejich cestě připojit.

plagát

Rýchlejší ako smrť (1995) 

Film je postaven především na jednom z hlavních znaků westernů: duelu. Ale ty naštěstí dávají vzpomenout na práci Sergia Leoneho a navíc se snímek může pochlubit kvalitní skvadrou, takže z něj jednoduchost tolik nekřičí. Nejvíc mě bavil skvělý záporák v podání Gena Hackmana, který se nepotřebuje lacině předvádět, aby ukázal, že je skutečnou smrtelnou hrozbou. Ale občasné nešikovné kamerové záběry mě vytrhávaly ze soustředěného sledování. (Netflix)

plagát

Po zániku Zeme (2013) 

Ani náhodou to nebyla tak bolestivá zkušenost jako Poslední vládce větru, naopak jsem si to místy docela užíval. Scénář si hlavně na začátku pomáhá, aby postavy, u kterých bych si dokázal představit sympatičtější představitele, dostal tam, kam potřeboval. V jiných vážně se tvářících filmech jsem viděl mnohem větší kraviny, takže mě zničená Země překypující životem, žíly netrhala. Navíc se vymyšlené prostředí podařilo využít, akce je přehledná a příběh s poselstvím přece jen funguje, i když realizace nápad zrovna neposunula. Ale je dost možné, že moje spokojenost pochází z toho, že se nejednalo o katastrofu. 3,5* (Netflix)

plagát

To je koniec! (2013) 

Když mám chuť, tak se u Setha Rogena a jeho přátel bavím královsky. A tady šlo o zábavu především, jelikož filmu nebylo nic svaté, přičemž bylo jedno, jestli šlo o kecání o Emmě Watson a Milky Way, filmové reference nebo něco ostřejšího. A pokud by se nejednalo o spletenec několika (skvělých) scének, tak bych šel ještě výš, jelikož finále předvedlo, že by to šlo. (Netflix)

plagát

Fantastické zvery a ich výskyt (2016) 

Harry Potter nikdy nepatřil mezi moje srdcovky, takže jsem si při sledování prequelu ani jednou neposteskl, že už to není ono. Na druhou stranu si mě ani tento film nedokázal omotat kolem, jelikož mi hlavně přišel jako přehlídka atrakcí, které může lehce vachrlatý kouzelnický svět nabídnout, do budoucna tam ale vidím potenciál a v kině už budu sedět. Postavy totiž jsou nosné a netradičně pojatý charakter Newta mi imponoval, což jsem vzhledem k jeho obsazení nečekal. A taky bych chtěl, aby Colin Farrel u série zůstal a táhl ji dál.

plagát

Vikingovia - Season 4 (2016) (séria) 

Možná jsem na seriál příliš mírný, ale nižší hodnocení bych dával s těžkým srdcem. Na to, že se zdvojnásobil počet dílů, se o rozmělnění kvality nedá mluvit. Stačí si vzpomenout na ty nejvýraznější momenty této řady, které u mě stojí po boku toho nejlepšího, co seriál v minulosti předvedl, a je jasné, že se o žádné dojení nejedná. Navíc si tvůrci zaslouží obrovský palec nahoru za odvahu, za to, jakým způsobem přistupují k postavám, a za předávání pochodně. Už kvůli tomu nedám na seriál dopustit. (Netflix)

plagát

Osmý smysl - Amor Vincit Omnia (2018) (epizóda) 

Podivoval jsem se, jak důstojně se podařilo seriál zakončit, ale stejně jsem musel zamáčknout slzu, když jsem si uvědomil, jak by to vypadalo, kdyby došlo na celou sérii. Veškeré chyby totiž pramení z omezené časové dotace. Musí se skákat z místa na místo, děj je zkratkovitý a některé postavy dostanou minimální prostor. Ale to, co jsem měl rád, zůstalo a já bych se tu znovu rozplýval nad tím, čím mě Sense8 tolik uhranulo. Přestože jsem si poslední oslavnou půlhodina užil, tak bych ji raději ještě věnoval vyprávění. Jako poděkování fanouškovi mi totiž bohatě stačily závěrečné titulky, kde jsem mohl vzpomínat. (Netflix)

plagát

Rozpoltený (2016) 

Na nic se nečeká a okamžitě se rozběhne příběh s notnou dávkou neutuchajícího napětí a nejistot, ale stejně rychle se vyloží i všechny karty na stůl. Škoda že se nepředstavil větší počet rozštěpených osobností, ale na druhou stranu nebyly ty, které se objevily, zaměnitelné. Flashbacků mohlo být méně vzhledem k tomu, co se snažily říct, plot twist také nebyl dvakrát překvapivý a finále mohlo být grandióznější, ale to už by z toho byl film na úrovni tří režisérových děl z přelomu tisíciletí. Samozřejmě k tomu nezapočítávám závěrečné dvě minuty, které byly fantastické, ale byly o to lepší, že nemusely nijak napravovat dojem po předchozím dění.

plagát

Kód Navajo (2002) 

Kéž by film nabízel víc než naturalismus, akci a předvedení dalšího aspektu válčení v Tichomoří. Přestože se tohle všechno povedlo, nejen Nicolas Cage se snaží a především Navahové jsou skutečně výborní, tak tam nic dalšího nevidím. Snaha o vnesení morálních dilemat měla nulovou odezvu, protože kvůli válce byla tato rozhodnutí nutná, a ani emočně se mnou film nezamával, přestože si k tomu už od začátku připravoval cestu. Kód Navajo tak zapadá ve stínu vyzrálejších válečných snímků.

plagát

Černé zrcadlo (2011) (seriál) 

Už první díl ukáže, jestli bude seriál pro Vás. A ta atraktivita morálních otázek, potencionálního vývoje technologií, většinou mrazivé atmosféry a vyhrocených situací si mě získala okamžitě. Přestože je postupně rozmanitost dílů čím dál výraznější, tak většina z nich drží laťku proklatě vysoko a u spousty z nich bych si dokázal představit přetavení nápadu do celovečerní stopáže. Díky kratšímu času jsou však o to intenzivnější, ale i ty slabší vždy přijdou s nějakým nápadem nebo ozvláštněním. Oblíbené epizody: The Entire History of You, Be Right Back, White Christmas, San Junipero, Hated in the Nation. (Netflix)