joker.george

Z příběhu ani nešlo vytěžit víc, a proto se to film snaží vynahrazovat všemi dostupnými prostředky a atrakcemi. Ať už to je střídmá stopáž, grafické znázornění mobilu, menší hrátky s chronologií nebo podrobné snímání přírody a Blake Lively. Ze začátku se snímek ještě tváří vážně, ale s ubývajícím časem se od uvěřitelnosti opouští ve prospěch zábavy, až už ho nejde sledovat bez úsměvu. Naštěstí mu to však prospívá, takže jsem překousl i značně přestřelený konec. (Netflix)

Dlouho jsem si nemohl vybrat český film, kterému bych dal v kině šanci. Rozhodl jsem se až pro Hastramana a tahle volba se ukázala být z několika důvodů lepší, než jsem mohl doufat. A to nejen kvůli tomu, že adaptace do značné míry vypráví jiný příběh než kniha, takže jsem na věc získal nový pohled. Snímek dokáže předvést vyhrocené momenty, ale jejich vyvrcholení už většinou není nejzdařilejší. Konfliktů a odlišností tu je naznačeno spoustu, ale pouze ten ústřední je rozpracován dopodrobna. Záběry na krajinu naštěstí nepůsobí kýčovitě, z čehož jsem měl mírné obavy. Výtku ale mám k efektům, které působí nechtěně směšně. A setkání s tvůrci byl už takový příjemný dodatek. (Brno, kino Scala)

Přijde mi, že jsem od Spielberga podobně zpracovaný snímek viděl už před třemi lety. Ale tohle dílo jsem nevnímal tak, že se dívám na to samé jen v jiných kulisách. Tenhle dojem nebyl kvůli tomu, že mám k žurnalistickému prostředí přeci jen blíž. Film nemohl nabídnout jiné než komorní scény, ale stejně u mě vyvolávaly napětí, propadal jsem se čím dál hlouběji do děje a ani na chvíli jsem se nenudil. A těší mě, že mám jednou za čas šanci se na podobný film, který se navíc povedl, dostat. (Brno, Velký Špalíček)

Samozřejmě bych si přál více popkulturních odkazů a také mi chyběly některé pasáže z knihy, ale kvůli tomu nemohu film hodnotit jako špatný, protože si všechny změny dokázal úspěšně obhájit. A různorodých referencí je tam stejně dost, nejvíce jsem byl nadšený ze Shining. Kromě detailního vykreslení nejen virtuálního světa snímek nabízí stupňující se tempo a až na matné antagonisty jsou ostatní postavy něčím zajímavé. Sympatičtější film jsem zatím letos neviděl. (Brno, Velký Špalíček)

Jelikož jsem si jedničku velmi užil, tak jsem se ani nesnažil snižovat svá očekávání, a tentokrát se je tvůrcům dokonce povedlo naplnit, a to vrchovatě. Sice se všechny známé ingredience objevují pouze ve větším množství, ale stále se jedná o trefu do černého a absence momentu překvapení filmu nijak neubližuje. O to víc potěší, když sem tam probleskne originalita v podobě ztvárnění záporných rolí nebo se úspěšně představí vedlejší postavy, které chci určitě znovu vidět. Nevadil mi ani vážnější začátek a pomalejší rozjezd. Případný třetí díl by už ale nemusel být jen další porcí toho samého, i když bych si asi ani tak nestěžoval. (Brno, Velký Špalíček)

Nechápu to. I na potřetí se dostavila na papíře bezchybná sestava: Ron Howard je režisérskou jistotou, Hans Zimmer se ani nemusí příliš snažit, aby stvořil poslouchatelnou hudba, a Tom Hanks pořád působí sympaticky. Ale stejně to očividně nestačí na to, aby vznikl zapamatovatelný a nadprůměrný film. Památky vypadají pěkně, twistů není nachystáno málo, ale byly by předvídatelné, i kdybych nečetl knihu. Postavy jsou zaměnitelné, a když už se snaží předat nějakou myšlenku, tak je výsledek tragický. A to, že to bylo fyzicky únosné na rozdíl od dvojky, je malá výhra. (Netflix)

Během sledování se u mě postoj k filmu měnil, ať už kvůli postupnému odhalování minulosti hlavní postavy nebo kvůli nejednotné kvalitě. Je tu sice plno otázek k zamyšlení, v tomhle ohledu dostál mých očekávání a rozhodně bych ho nedoporučoval jako výplach, na druhou stranu však občas sklouzne do lacinějších poloh, za což možná mohl nedostatečný rozpočet. Ale scéna s bestií pro mě byla jednou z nejodpornějších a nejodpudivějších, jaké jsem ve filmu viděl. Závěr nevnímám katastroficky, naopak jsem celkové vyznění filmu bral jako naději do budoucna. A opravdu mě mrzí, že jsem snímek nemohl vidět v kině, jelikož Shimmer na oko působí nádherně. (Netflix)

Oceňuji, že se film snažil být místy pokrokový, a také akceptuji, že se v jádru stále jedná o pohádku. Ale to neznamená, že změnu v chování postav, která proběhla lusknutím prstu a je zde základním prvkem, přejdu bez pozastavení. A to i přesto že tu září Emma Watson a zápornou úlohu si užívá Luke Evans. Jeho postava je však stejná jako samotné zvíře, jen nedostal šanci se napravit. Vizuální stránka je vypiplaná, ale v animovaných sekvencích se to nebezpečně blíží přeplácanosti. A ke konci jsem si přál, aby už nezazněla další písnička, jenže se objevovala další a další, a to i tam, kde to podle mě nebylo nutné. (Netflix)

Snímkem jsem proplul, aniž bych měl pocit, že jsem zhlédnutím cokoliv získal. Připadalo mi spíš, že se někdo snaží napodobit „svěrákovský styl“. Ten se sice ve filmu objevuje, ale je vyprávěný těžkopádně a dává spíš vzpomenout na lepší díla. Jen místy rukopis vypadá skutečně a živě, a ne jako pouhá napodobenina. Naopak náčrt postav dával tušit, že základ nebyl špatný, ale stejně by si zasloužily lepší film. A ukázka řemeslné zručnosti je na Jana Svěráka málo. 2,5*

Chtěl jsem víc než příznačný del Torův rukopis a jednodušší pohádkový příběh. To už jsem od něj viděl a poprvé to na mě zapůsobilo větší měrou. Jedinou netradiční přísadou byla němá hrdinka, bez níž by toto dílo nebylo tím, čím je. A i přes její absenci mluvy právě díky ní vznikl ten nejsilnější moment, který zdůraznil a vyzdvihl předávané poselství. Nevadí mi však, že film získal nejvěhlasnějšího Oscara, přestože já jsem držel palce jiným. (Brno, Velký Špalíček)