Lyncha

Zpočátku průměrný příběh se přes množící se překvapení dostane až k snovému konci. Avizovanou tragedii na konci si už každý musí domyslet sám, což oceňuji. A při závěrečných titulcích ještě vtipná třešinka na dortu!

Netradičně vyprávěný příběh na hranici dokumentu a hraného (tedy pardon, animovaného :-)) filmu. Jak Ari oživuje svou paměť, získává i divák jednotlivé střípky do mozaiky celé události. Symbolické noční můry dvou účastníků války se postupně mění v reálný obraz obléhání libanonského Bejrútu izraelskými jednotkami a masakrů v palestinských uprchlických táborech Sabra a Šatíla křesťanskými militantními jednotkami. Vynikající hudba a animace přispívají k působivosti tohoto snímku. Podrobnější info a dokumentární záběry také zde v sekci filmy.

Jak hodnotit dokument, který sledujete se zatajeným dechem a ještě několik dní si říkáte: Jak se tohle mohlo dít? Jak to ty holky dokázaly - chovala bych se v té situaci stejně, nebo bych byla sobecká a neriskovala život pro kamarádky? Ale proč to člověka tolik zaujme? Je to opravdu výborným zpracováním tématu, nebo spíš jeho chytlavostí? Jak může někdo zůstat chladný, když slyší výpovědi o této době, o těchto lidech? Dokument obsahuje výpovědi žen, které přežily transport z Čech do Estonska (z 1000 Židů z tohoto transportu se konce války dožilo 46), dobové fotografie dokreslující jejich slova a vložené krátké texty s nejdůležitějšími historickými daty pro přesnější zasazení vyprávění do prostoru a času. Vyprávění bylo velmi emotivní, osobně bych uvítala delší faktografický úvod nebo závěr, nejsem historik a potřebuju trochu polopatičtější uvedení do děje než dokumentarista obeznámený s konkrétní situací.

Při sledování filmu jsem měla velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu se mi líbil (i když musím připustit, že herecké výkony byly dost katastrofální a občas působily trapně), názory v něm se hodně blíží těm mým a při jeho sledování jsem se v pár věcech ještě utvrdila. Na druhou stranu mě hrozně iritoval styl, jakým byly myšlenky režiséra/postavy Dominica podávány - dogmaticky, bez jakékoli diskuze s protistranou, bez připuštění jakékoli pochybnosti nebo možnosti, že by věci mohly být třeba jinak. Jakoby jedině tyhle názory a vysvětlení byly jediné správné a všichni ostatní museli být poučeni a přivedeni na správnou cestu. Úplně stejné pocity jsem mívala při čtení Coelhových knih, které jsem nakonec kvůli tomu číst přestala. I když nutno podotknout, že názor režiséra Zaveriho je oproti Coelhovým myšlenkám přesně opačný. Tvrdě prosazuje vědu a racionální myšlení před vírou v boha. Při diskuzi po projekci byl režisér stejně nekompromisní jako ve filmu. Byla jsem dost na rozpacích, jak film hodnotit, nakonec jsem se rozhodla spíš pro ocenění režisérova entusiasmu a odvahy, s jakou se do natáčení vrhnul, a také nápadu s knihou ovlivňující život mnoha lidí (očividně autobiografický prvek filmu). Pokud bych hodnotila herecké výkony a scénář, byla by to stěží jedna hvězdička!

Ano, omleté téma, ale výborně zpracované - strhující, gradující děj s odzbrojujícím závěrem, konflikt, který se může odehrát kdekoli na světě v kterékoli společnosti, kde vedle sebe žijí dvě znepřátelené skupiny lidí. Nedoporučuji jen slabším povahám, některé záběry jsou dost drastické. Pár mouder pronesených moudrým otcem si určitě zapamatuju na hodně dlouho. Ke všem svým příbuzným a přátelům se chovejte vždycky tak, jako byste je viděli naposledy, nikdy nevíte, kdy o ně můžete přijít.

V poslední době si podezřele často říkám: Tady by to mělo končit. Film ale, bohužel, pokračuje dál, čímž zpravidla úplně zkazí dojem ze všeho předchozího. To přesně se stalo i tentokrát. Poslední část je utahaná a podle mě naprosto zbytečná. Nebýt toho, jde o milou a celkem úsměvnou podívanou s povedeným koncem.

Mnohokrát omleté téma, ale zpracované svižně a vtipně.

Ještě nikdy jsem žádnému vrahovi tak nepřála, aby nebyl odhalen. Příjemně mě překvapila výtvarná stránka filmu - Tiborovy představy. Humor je opravdu černý, až morbidní, ale nezachází nikdy za hranice vkusu.

Drama, které mohlo být o trochu temnější. Klouzala jsem po povrchu událostí a charakterů, aniž by se mě víc dotkly.

Výborná Liza Minnelli, dobrá hudba, jen ta stopáž mohla být trochu skromnější...