strougy

Jelikož se narozdíl od jistého zlého a cynického fyzika rád nechám unášet na vlnách nostalgie, tak ve mně nástup Indiany na scénu za doprovodu tradičního motivu vyloudil slastné "jůů". Bohužel podobných "jůů" momentů bylo příliš málo na zakrytí absolutně nepovedeného záporáka, oproštění akčních scén od nadsázky, díky čemuž ovšem vyniká jejich nerealistická přepálenost, či zbytečně dlouhou, zejména v závěru i přes přemíru akce se táhnoucí stopáž. Navíc ani snaha o napodobení třetího dílu nahrazením vztahu Indyho s otcem Indyho se synem nefunguje jak by měla, což je škoda zejména s ohledem na povedené Shiovo vynoření se a následnou scénu v baru zakončenou stylovou honičkou, která představuje vrchol celého snímku. Ač je mi to líto, nyní se domnívám, že hrdinný archeolog měl raději odejít na odpočinek už po poslední křížové výpravě a nekazit si renomé podobně odfláklým návratem na filmovou scénu.

Mystifikační dokument, kde je ovšem následovník Nikola Tesly Robert Golka a jeho projekt elektřiny zdarma přístupné pro všechny využit čistě jako prostředek pro kritiku kapitalistického systému, znázorněného hamižným Energy Czarem v podání Williama S.Burroughse(!!!), který ignoruje snahu o zlepšení životních podmínek všech obyvatel a na jejich úkor preferuje obohacení několika mála bezskrupulózních jedinců. Čistá zajímavost, bluesově laděné songy ve stylu Toma Waitse složil John Giorno. Lepší 3*.

Čistá, nekoncentrovaná roztomilost, která mě donutila přemýšlet nad sebou ve velmi nečekané rovině. Jak moc totiž musím být úchylný, když se dokážu zamilovat do animovaného poníka?

Ningen no džoken ve mně po poslední části zanechalo velice rozporuplný dojem. Na jednu stranu musím smeknout před monumentálním rozsahem celku, na druhou stranu nemohu zakrýt rozpaky, které ve mně určité prvky zanechaly. Ale hezky popořadě. V první řadě je třeba zmínit, že přímo s válkou se divák setká až na konci druhého filmu, do té doby válka tvoří jen šum odehrávajícím se kdesi za rohem, který život hrdinů zasahuje pouze nepřímo skrze rozkazy dostávané odkudsi shora. První dva filmy se orientují na jiné aspekty válečných útrap, jednak na nelidské zacházení s válečnými vězni zneužívanými k práci v dole, jednak na tristní výcvik nově narukovaných vojáků a jejich vykořisťování "mazáky". Tím vším postupně prochází hlavní hrdina Kaji, v prvním případě v roli toho, kdo se naplněn ideály snaží o zlepšení podmínek vězňů, v druhém případě naopak se ocitá v roli jednoho z vojáků a bojuje o zlepšení situace zezdola. Zejména v prvních dvou třetinách prvního filmu je dobře znázorněné Kajiho neustálé narážení při střetu s realitou, kdy se snaží o aplikaci humanistických myšlenek v prostředí, které tomu ani zdaleka nepřeje, na kolektiv lidí, kteří mu věřit odmítají. Jeho snaha o spravedlnost za všech okolností navíc dostává ránu i v podobě zoufalého jednání China, jenž naneštěstí představuje až do konce celé epopeje jedinou zajímavější vedlejší postavu procházející aspoň nějakým vývojem. Bohužel od momentu popravy vězňů a silně nerealisticky působícího přerušení nastává konec i s vývojem samotného Kajiho, který od této chvíle přestává býti Kajim pochybujícím, Kajim snažícím se skloubit ideály s realitou, ale nadále pokračuje ve své cestě s přesvědčením pevným jak skála, o kterou se až na jednu výjimku následující události okolo pouze tříští a jeho pohled na svět už nemají šanci nijak ovlivnit. A jelikož vedlejší postavy, ať už se jedná o Michiko, která postupně filmové plátno vyklízí a stává se pouhým nezřetelným obrazem v dáli, ke kterému se lze upínat, či třeba Teradu s jeho náhlým přerodem z nacionalisty v Kajiho přívržence, sami o sobě nejsou dostatečně zajímavé pro udržení pozornosti, zvýrazňuje se tak role samotného ideologického sdělení, které se nám silně levicový a protiválečně smýšlející Kobayashi snaží sdělit. (Komentář ve výstavbě, nyní jsem na jeho dokončení příliš líný)

Sherlock Holmes jako ulízaný maminčin mazánek potkává oheň chrlící dinosaury a řeší záhadu lodi stažené do moře obří krakaticí, aby si to na konci rozdal v souboji balón versus železný drak poháněný párou s Iron Manem. Mnohem zajímavější než samotný film je otázka, jaké drogy při tvorbě svých "klenotů" pánové z Asylumu berou, tohle nikdo střízlivý vymyslet nemůže...

Skrze analogii s ovocem dorůstajícím na stromě vyjádřená marnost generační vzpoury, kdy se pošetilé mládí ve své snaze odlišit se od starších bezhlavě vrhá do světa a podle toho to taky dopadá. Neslavně. Silné 3*.

Hravou formou znázorněná nenažranost průmyslového "pokroku", který deformuje za pomocí úplatků život jednoho poklidně žijícího zemědělce. Dnes by se to dalo pouštět i jako varování před výkupy půdy státem pod heslem veřejného zájmu, což je v naší době bohužel prachsprostý eufemismus pro lobby stavebních či jiných společností...

Ano, Subjektivova výtka vztahující se k repetitivnosti a z toho plynoucí podobnosti seriálů alá A Channel je nepochybně legitimní, přesto pro mě není v tomto případě nijak důležitá. Podstatné pro mě bylo, že jsem si všechny postavy a jejich vzájemné blbnutí hned od počátku zamiloval a prožíval jejich drobné starosti a každodenní střetávání s úsměvem na rtech a zvědavým očekáváním toho, co mi přinese další díl. Možná za to může má slabost pro slice of anime, možná má prozatimní neznalost v komentářích často zmiňovaného Sketchbooku či Azumangy, ale já byl po celou dobu spokojen a klidně bych přivítal i další pokračování.

Slušný pohádkový příběh, který sice nahrazuje tradiční zvířátka či malé děti elektronickými spotřebiči, ale až na několik vtipů s tím nijak nepracuje a pohybuje se v obvyklých žánrových kolejích. Kromě standartní adorace přátelství a odvahy se zde ovšem divák dočká i zjištění, tak odlišného od postojů současné spotřební společnosti, že kvalitně fungující staré spotřebiče mohou díky nostalgii uživatele s přehledem porazit i moderní multifunkční přístroje a zabránit mu tak v nákupu nového zboží. Jak nemilé zjištení pro firmy, zakládající svůj profit na neustálém nátlaku na uživatele, aby modernizoval pravidelným utrácením težce vydělaných peněz za nepotřebné, ovšem módní předměty... Aby bylo spravedlnosti učiněno za dost, tak musím zmínit, že Subjektiv pouze na základě zvuků linoucích se z mého počítače tuto interpretaci předpokládal dříve, než se dala vyčíst ze samotného snímku. Kdybych to zde nedoplnil, tak by byl jinak hrozně nespokojený a chtěl by mi určitě zvýšit nájem, zrůda!

Krátké anime o neustále umírajícím učiteli jménem Spelunker, jenž je svou poetikou a stylem humoru celkem podobné v současné době vycházejícímu Nichijou. Děj se skládá z kraťoučkých, vzájemně nesouvisejících skečů, které jsou tu více, tu méně vtipné (častější případ) a točících se povětšinou kolem opakujících se učitelových úmrtí a následných ožití. To vše je zaobaleno v dosti podprůměrné animaci a doplněno o velmi odpornou píseň k openingu (zato ending je celkem povedený). Slušné 2*.